Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog


Blog 223 aneb Týdenní půst?

(6. 5. 2021) Čas od času (rozuměj jednou za pár měsíců :-) si dávám celodenní očistný půst. Mnohdy mé odhodlání skončí hned ráno přibližně v mou obvyklou snídaňovou dobu, kdy zjistím, že mám takový hlad a tak slabé odhodlání, že mi půst nehrozí ani náhodou, a raději to vzdám. Nelámu to ale přes koleno a nechám to s klidným svědomím najindy – jsem přesvědčená o tom, že aby byla očista opravdová, musí na to člověk být i psychicky nachystaný, musí to skutečně chtít. Protože jinak je to celodenní boj, přemáhání se a trápení – a pak nevěřím, že to má smysl. Minulý týden jsem se chystala na takovýto svůj denní půst. Nějak jsem to zmínila i před...


Blog 222 aneb Dovětek k minulému blogu

(1. 5. 2021) Trochu mám pocit, že jsem poslední blog psala ještě příliš pod tíhou zážitků spojených s covidem v naší rodině, a nezmínila jsem dvě důležité věci. Nejsem žádná Matka Tereza a nechtěla jsem se tak určitě prezentovat. Byly chvíle, kdy jsem nebyla jen zelená strachy, ale ze vší té bezmoci mě chytal i vztek – přišlo mi, že jsou rodiče nezodpovědní, že lékařskou péči vyhledali pozdě a že mi neříkají pravdu o svém stavu. Jak jsem k nim nemohla a nemohla být s nimi, bylo to opravdu děsné a má frustrace rostla až neúměrně. Každý den jsem mamku prosila, ať se mi druhý den ozve sama, abych je telefonátem nebudila – a druhý den, ostatně stejně jako předchozí a předpředchozí – nic. Takže...


Blog 221 aneb Chiméra jménem covid

(6. 4. 2021) Poslední můj blog byl vánoční, a upřímně jsem si nemyslela, že udělám ve svém psaní až takovou pauzu… Jenže nejdřív jsem měla hodně práce a pak věci nabraly spád, kterého se každý v dnešní době asi trochu obává, ale stejnou měrou si přirozeně myslí, že jemu se vyhne. Neštěstí se však člověka netýká přesně jen do té chvíle, kdy si ho najde. Covid. První vlnu jsme většinou asi všichni zvládli po prvotním zděšení s lehkostí, bylo to v jistém ohledu až dobrodružné. Druhá vlna, jestli to tedy už teď není třetí, nám ale, pokud můžu na základě svého okolí soudit, znatelně vzala vítr z plachet. Mně absolutně, protože mi onemocněli oba rodiče....


Blog 220 aneb Vánoční

(23. 12. 2020) Slíbila jsem několika kamarádům ještě do Vánoc napsat blog – možná jako takový malý předvánoční dárek :-). Tak jsem ho včera skutečně napsala. Zmiňovala jsem se o tom, jak mám všeho plné zuby, jak se na Vánoce poprvé za svůj život netěším, jak mě štve celá ta dnešní doba a i to, jak jsme stále všichni čtyři doma a mně už dochází síla. Pravda je, že uplynulých pár týdnů jsem byla přepracovaná a před rodinou několikrát vyslovila to, že chci být sama, že potřebuji soukromí a čas jen pro sebe… A tak jsem včera večer seděla v obýváku a koukala na pohádku. Před pár dny už děti nazdobily stromeček, tak krásně svítil, v krbu hořelo dříví, vše jsem měla...


Blog 219 aneb Jiříkovi a Nessie

(18. 11. 2020) Tento blog bych chtěla věnovat Jirkovi Reizenthalerovi a jeho Nessie – Catness Ginger Taffy, které se před třemi roky zcela neplánovaně ujal, protože pro původní majitelku nebyla dost dobrá. Díkybohu obranné mechanismy mého těla fungují skvěle, takže dnes už naštěstí ani přesně nevím, co měla paní za výtky na adresu zdravého temperamentního štěňátka, které jsem jí jako chovatelka s důvěrou svěřila. Nikdy nepochopím, jak se někdo může zbavit čtyřměsíčního štěněte. Kdyby Nessie kamarádi neodkoupili zpět, kdo ví, kde by jí dnes byl konec. Ve zkratce je to příběh o tom, jak se z bezbranného, odstrčeného mimina stala hvězda a můj nejúspěšnější odchov :-). Jirka Rejzik měl tehdy stejně stará svá...


Blog 218 aneb Research z dějepisu

(8. 11. 2020) Všimli jste si při procházkách venku, co jiného se ještě změnilo s příchodem covidu? Ano, jsou to odhozené roušky. Kromě obalů od tatranek, plechovek od energeťáků, sáčků všemožného nechutného obsahu a dalších prasečin hyzdí člověku dosažitelné prostředí nově i roušky. A evidentně již nejsou nedostatkové jako na jaře – tu máme zelenou vedle cesty, tu modrou zachycenou na keři, a dokonce i ty látkové jsem už mnohokrát našla. Nejvíc mne fascinuje, když jakýkoli odpad mají lidé přímo před domem, a vůbec je nenapadne to sebrat – za plotem anglický trávník, a venku hegeš… Omlouvám se za poněkud ostřejší tón, ale nepochopím, že jsou lidé taková prasata. Začal podzim,...


Blog 217 aneb Zlomové Všestary

(27. 10. 2020) Na CACIT ve Všestarech, kterého bylo letos součástí i mistrovství republiky rottweilerů, jsem se nechystala jet. Ano, máme to sice „za barákem“, ale prostě se mi nechtělo, neměla jsem nejmenší potřebu tam být. Jenže na závod se přihlásili majitelé dvou mých odchovů po Lizince, a všechno bylo jinak. Jirka Reizenthaler nastupoval s Nessie v jedničkách, Jitka Turbáková s Cloudíkem v trojkách. Před víkendem 3. a 4. října, kdy se závod konal, se stahovala mračna v podobě blížících se vládních restrikcí a já vlastně do poslední chvíle nevěřila, že závod proběhne. Proběhl. Jirka na plac nastupoval už v pátek, kdy jsem měla kvůli práci pouze kratičký čas oba své...


Blog 216 aneb Brobulinol

(23. 10. 2020) Smáli jste se někdy tak, až jste se málem zalkli smíchem, nemohli popadnout dech, bolelo vás od smíchu celé tělo a opravdu jste smíchy brečeli? Věřím, že ano! :-) A protože je doba tak nějak stále náchylnější na splíny a špatnou náladu, tímto blogem bych vás ráda trochu pobavila – protože to, o čem budu psát, mne osobně dokáže spolehlivě rozesmát i dnes :-). Hlavním aktérem příběhu je má maminka, a než začnu psát, ráda bych zdůraznila, že má rodina je pro mne svatá a vše, co píšu, je myšleno dobře. To jen pro jistotu – minule totiž, když si manžel četl poslední blog, tak se u toho nachomýtly děti, a ani Honzík, ani Natálka z toho příliš nejásali...


Blog 215 aneb Tak trochu jiná dovolená

(20. 10. 2020) Včera mi začala dovolená. Tento týden jsem měla být jako team leader s rotvíkářemi na mistrovství světa IFR v Maďarsku a příští týden jsme měli letět do Paříže. Velký kulový, s prominutím, sedíme doma na zadku, a tak si říkám, co že to mám letos za podivné dovolené…?! Od včerejška jsem se ještě nevymanila z víru domácích prací a jen opravdu těžko si uvědomuji, že mám dovolenou… Abych to pro letošek shrnula – první letošní dovču jsem měla na začátku března, kdy děti měly jarní prázdniny. Super, byli jsme jako vždy na horách a bylo to moc fajn. A tím to skončilo. Jen co jsme se vrátili, začala první koronavirová restrikce. Druhou svou dovolenou jsem obětovala na...


Blog 214 aneb I to, co nedělám, dělám pro Tebe!

(15. 10. 2020) Když jsem dnes ráno snídala, vykulil se ještě napůl spící i můj muž. Spořádal svého obligátního Lipánka (Pribináčka by jako rodilý Jihočech do pusy prostě nevzal), vypil hrníček čaje a šel po sobě odnést nádobí. Vyhodil kelímek (na rozdíl ode mne nejdřív pečlivě vytřídil papírový a plastový obal) a chystal se odložit hrníček. Jenže ejhle, zcela nezáměrně jsem mu jeho ranní rituál dost zásadně zkomplikovala. V kuchyni na lince nám totiž stále vedle sebe stojí šest věcí – dva oblíbené hrníčky dětí, dvě konve s čajem (jedna má s čajem neslazeným, zpravidla bylinkovým, a druhá s čajem černým, zpravidla s medem nebo domácím sirupem) a dva...


1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   >|  

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz