Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog


Blog 227 aneb Jak mamince vibrovaly ledviny

(20. 8. 2021) Nedávno jsem byla u rodičů a maminka zrovna řešila, že jedna její kamarádka má lístky na Lucku Bílou, že bude prý mít v Třebíči koncert. A že by s taťkou taky hrozně chtěli jít, tak jestli bych nějak nezjistila lístky. Zjistila jsem, že jsou stále k dispozici, jen mě malinko zmátlo, že je to vlastně Arakain a Lucka Bílá, nikoli Lucka se svou pozdější a soudobou popovou tvorbou. A i když jsem se tedy maminky ptala, jestli jí tohle nevadí, tak natolik podlehla svému nadšení, že naživo uvidí svou oblíbenou zpěvačku, že evidentně nic jiného nevnímala. Ten koncert byl včera. Dnes mi mamka telefonovala. Koncert byl na louce pod třebíčskou bazilikou, naši – aby náhodou nepřijeli pozdě :-) – tam strašili už od sedmi hodin....


Blog 226 aneb MM RKČR 2021, Dolní Újezd

(21. 6. 2021) O uplynulém víkendu, 19. a 20. června, proběhlo v moravském Dolním Újezdě Mezinárodní mistrovství Rottweiler klubu ČR, které bylo kvůli covidu přesunuto z dubna. Počasí se v tomto období dalo předpokládat již letní, a bohužel předpovědi nejenže slibovaly vedra nad hranicí tropických třicítek, ale dokonce se i naplnily. Nicméně stejně tak mohly být lijáky, mohlo být jakkoli, počasí se samozřejmě ovlivnit nedá. V tomto ohledu je třeba pořadatelům poděkovat, že závod vůbec byl a nebyl jen, jako spousta jiných, zrušen bez náhrady. Přestože jsem měla po mnoha měsících možnost setkat se zde se spoustou svých kamarádů, navíc závodily dva mé odchovy a oba mi udělaly radost, jedna věc to kalila. A protože bych si...


Blog 225 aneb Rodinné střípky pro zasmání

(1. 6. 2021) Natálka dnes přišla ze školy a říká mi: „Lipík Tě požádal o přátelství, aby mohl sledovat, jaký mý trapný fotky dáváš na Facebook.“ Trochu jsem se zarazila, protože až doposud jsem si myslela, že na svém profilu mám z 99 % psy… Že by těch pár zbylých rodinných fotek tolik zajímalo spolužáky mých dětí? Připomnělo mi to situaci, kdy za mnou relativně nedávno přišel Jenda a povídá: Tak jsem četl Tvůj blog, maminko moje milovaná…! Říkalas, že když nás fotíš, tak jen pro babičky!“ No, to jsem jistě někdy řekla, ehm… Načež mi Honzík vysvětlil, že mé blogy čtou jeho spolužáci :-). Berme to tak, že každý z nás je někoho spolužák a některé...


Blog 224 aneb Ani nechci vědět, cos tam dělala

(17. 5. 2021) Když jsem byla s Jiříkem krýt Nessie, bylo to těsně před tvrdým a zpřísňujícím se lockdownem. Čerstvě máme za sebou další z našich chovatelských cest, tradičně do Německa, a pro změnu jsme vyrazili na konci tohoto společensky nevlídného období, kdy se již opatření uvolňují. Nicméně jak pro cestu s Nessie, tak nyní s Gwen jsme nepodcenili přípravu – absolvovali jsme testy na covid, nahlásili své vycestování německé straně a vyzbrojeni i potvrzením o pracovní chovatelské cestě jsme vyrazili. Z výběru krycích psů pro Gwenku (Gwen Nivanus) vyšel jako vítěz německý šampion, letos šestiletý krasavec Josch vom Findberg. Před pěti lety jsme už s Jirkou u chovatelky Jany Dreyer byli,...


Blog 223 aneb Týdenní půst?

(6. 5. 2021) Čas od času (rozuměj jednou za pár měsíců :-) si dávám celodenní očistný půst. Mnohdy mé odhodlání skončí hned ráno přibližně v mou obvyklou snídaňovou dobu, kdy zjistím, že mám takový hlad a tak slabé odhodlání, že mi půst nehrozí ani náhodou, a raději to vzdám. Nelámu to ale přes koleno a nechám to s klidným svědomím najindy – jsem přesvědčená o tom, že aby byla očista opravdová, musí na to člověk být i psychicky nachystaný, musí to skutečně chtít. Protože jinak je to celodenní boj, přemáhání se a trápení – a pak nevěřím, že to má smysl. Minulý týden jsem se chystala na takovýto svůj denní půst. Nějak jsem to zmínila i před...


Blog 222 aneb Dovětek k minulému blogu

(1. 5. 2021) Trochu mám pocit, že jsem poslední blog psala ještě příliš pod tíhou zážitků spojených s covidem v naší rodině, a nezmínila jsem dvě důležité věci. Nejsem žádná Matka Tereza a nechtěla jsem se tak určitě prezentovat. Byly chvíle, kdy jsem nebyla jen zelená strachy, ale ze vší té bezmoci mě chytal i vztek – přišlo mi, že jsou rodiče nezodpovědní, že lékařskou péči vyhledali pozdě a že mi neříkají pravdu o svém stavu. Jak jsem k nim nemohla a nemohla být s nimi, bylo to opravdu děsné a má frustrace rostla až neúměrně. Každý den jsem mamku prosila, ať se mi druhý den ozve sama, abych je telefonátem nebudila – a druhý den, ostatně stejně jako předchozí a předpředchozí – nic. Takže...


Blog 221 aneb Chiméra jménem covid

(6. 4. 2021) Poslední můj blog byl vánoční, a upřímně jsem si nemyslela, že udělám ve svém psaní až takovou pauzu… Jenže nejdřív jsem měla hodně práce a pak věci nabraly spád, kterého se každý v dnešní době asi trochu obává, ale stejnou měrou si přirozeně myslí, že jemu se vyhne. Neštěstí se však člověka netýká přesně jen do té chvíle, kdy si ho najde. Covid. První vlnu jsme většinou asi všichni zvládli po prvotním zděšení s lehkostí, bylo to v jistém ohledu až dobrodružné. Druhá vlna, jestli to tedy už teď není třetí, nám ale, pokud můžu na základě svého okolí soudit, znatelně vzala vítr z plachet. Mně absolutně, protože mi onemocněli oba rodiče....


Blog 220 aneb Vánoční

(23. 12. 2020) Slíbila jsem několika kamarádům ještě do Vánoc napsat blog – možná jako takový malý předvánoční dárek :-). Tak jsem ho včera skutečně napsala. Zmiňovala jsem se o tom, jak mám všeho plné zuby, jak se na Vánoce poprvé za svůj život netěším, jak mě štve celá ta dnešní doba a i to, jak jsme stále všichni čtyři doma a mně už dochází síla. Pravda je, že uplynulých pár týdnů jsem byla přepracovaná a před rodinou několikrát vyslovila to, že chci být sama, že potřebuji soukromí a čas jen pro sebe… A tak jsem včera večer seděla v obýváku a koukala na pohádku. Před pár dny už děti nazdobily stromeček, tak krásně svítil, v krbu hořelo dříví, vše jsem měla...


Blog 219 aneb Jiříkovi a Nessie

(18. 11. 2020) Tento blog bych chtěla věnovat Jirkovi Reizenthalerovi a jeho Nessie – Catness Ginger Taffy, které se před třemi roky zcela neplánovaně ujal, protože pro původní majitelku nebyla dost dobrá. Díkybohu obranné mechanismy mého těla fungují skvěle, takže dnes už naštěstí ani přesně nevím, co měla paní za výtky na adresu zdravého temperamentního štěňátka, které jsem jí jako chovatelka s důvěrou svěřila. Nikdy nepochopím, jak se někdo může zbavit čtyřměsíčního štěněte. Kdyby Nessie kamarádi neodkoupili zpět, kdo ví, kde by jí dnes byl konec. Ve zkratce je to příběh o tom, jak se z bezbranného, odstrčeného mimina stala hvězda a můj nejúspěšnější odchov :-). Jirka Rejzik měl tehdy stejně stará svá...


Blog 218 aneb Research z dějepisu

(8. 11. 2020) Všimli jste si při procházkách venku, co jiného se ještě změnilo s příchodem covidu? Ano, jsou to odhozené roušky. Kromě obalů od tatranek, plechovek od energeťáků, sáčků všemožného nechutného obsahu a dalších prasečin hyzdí člověku dosažitelné prostředí nově i roušky. A evidentně již nejsou nedostatkové jako na jaře – tu máme zelenou vedle cesty, tu modrou zachycenou na keři, a dokonce i ty látkové jsem už mnohokrát našla. Nejvíc mne fascinuje, když jakýkoli odpad mají lidé přímo před domem, a vůbec je nenapadne to sebrat – za plotem anglický trávník, a venku hegeš… Omlouvám se za poněkud ostřejší tón, ale nepochopím, že jsou lidé taková prasata. Začal podzim,...


1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   >|  

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz