Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog


Blog 88 aneb Manneken Pis...

Každé místo je něčím výjimečné, jedinečné a nenapodobitelné... Rodiče žijí v malebné vísce na Vysočině, obklopené vysokými skalními srázy okolo Dalešické přehrady, lesy vonícími pryskyřicí a v noci světélkujícími závoji světlušek. Jeden z mých dvou potomků ale evidentně toto přírodní kouzlo neshledával dostačujícím, a rozhodl se přinést sem jinou světovost... ;-) Někdy mám pocit, že těm mým dvěma lidským miláčkům neustále jenom něco nakazuji, zakazuji, že je omezuji v jejich osobnostním rozletu a příliš je držím v sevření morálních a etických hodnot, které jsem převzala vlastně v téměř totožné podobě od svých rodičů. Ale...


Blog 87 aneb O Rottweilu ještě trochu jinak ;-)

Na závod v Rottweilu, spojený s poznáním tohoto města, jsem se těšila dlouhou dobu, vlastně asi od okamžiku, kdy jsme se Hankou domluvily, že pojedeme, že by to mohlo být fajn. Jak už jsme spolu na pár akcích byly, začínáme mít určitý scénář, který se částečně pokaždé opakuje. Já vždy nachystám plnou tašku svačin, které pak po dvou dnech házím do koše, protože máme strach, že když bychom je vybalily, začnou před námi utíkat ;-), obzvlášť teď v tomhle teple jsem to malinko přepískla… Hančina maminka navíc vybaví svou holčičku několika krabicemi nejrůznějších dobrot, to aby daleko od domova netrpěla ;-), a dopadá to tak, že Hanka celý den fotí a já stále něco uzobávám, takže jsem...


Blog 86 aneb Pro peříčko za plot raději neskáču

Dobrá hospodyňka prý pro peříčko i za plot skočí, ovšem v mém případě by to buď nepřežil ten plot, nebo – a to je ta pravděpodobnější varianta – bych se při svém talentu přizabila já. Pro peříčka tedy přes plot raději neskáču, ale před pár dny jsme si s kolegy vyprávěli o zážitcích s našimi domácími mazlíčky, a tak jsem si vzpomněla, že já jsem kvůli peříčku jednou šplhala dokonce až po střechách sedmipatráků... Odmala jsem toužila po nějakém „zviřátku“, jak by řekl pan Nárožný, a protože jedna babička pracovala ve výzkumném ústavu a já byla její první vnoučátko, měla slabost pro veškerá má ztřeštěná přání, a tak i mé...


Blog 85 aneb Není nám souzeno...

V neděli jsem měla jít s holčičkami na první zkoušky... Denně jsme od dubna cvičily, i před prací jsem vstávala tak, abych se ještě stihla otočit na cvičáku, kolegové si se mnou povyměnili služby, abych měla v květnu dost času na výcvik, Pepča převzal více povinností s dětmi, babičky a dědové každý víkend opatrovali naše dvě zlatíčka... Poslední dva finišové týdny pro mne byly hodně náročné, denně jsem spala tak čtyři hodiny, abych stihla vše okolo rodiny, práce a pejsků. Zúčastněným tohoto maratonu musím moc poděkovat, i když to bylo z určitého úhlu pohledu tak trochu marné... Ale všecko má snad svůj smysl, ne? Holčičky si náš cvičební režim hodně užívaly, jsou zvyklé i normálně, že...


Blog 84 aneb Všechno je jednou poprvé ;-)

...všechno je jednou poprvé – jak děsné to klišé, které stále používáme. Takových jsou mraky a já k nim řadím i svá dvě životní motta „Co Tě nezabije, to Tě posílí!“ a „Všechno zlý je k něčemu dobrý!“ Smysl těchto slovních spojení je už tak zautomatizovaný, že lidé, kteří je vysloví, si často ani neuvědomují význam toho, co sdělují, a kvůli nim se stává z jazyka vata, slovní vycpávka pro momenty, kdy nevědí, co říct. A když pak chce stejné obraty použít někdo, kdo přesně ví, co má na jazyku, tak musí použít právě tyto otřepané fráze, ze kterých už ostatní lidé udělali klišé... Je to ale asi jako...


Blog 83 aneb ...a zase ta Lucie! ...vlastně Zpravodaj!

Jistě budete souhlasit, že ohledně Zpravodaje RKČR jsem toho napsala hodně a že už je tak nějak „přezpravodajováno“. Souhlasím a omlouvám se, ale tento blog musím tomuto tématu ještě jednou věnovat, neboť kauza vzniklá jedním z mých blogů je u konce, tento text je definitivní tečkou za hypotetickou spoluprací. Kdo nezaznamenal dříve, tak připouštím, že jsem se současné redakce asi trochu necitlivě, avšak nezáměrně dotkla blogem č. 60 – Zpravodaj RKČR. Kdo nechce, ať nevěří, ale nebylo skutečně mým cílem někoho poškodit, neznala jsem a neznám ani paní Růžičkovou, ani Zubíkovou, nenapadá mne tedy důvod, proč bych někomu záměrně ubližovala. Je to ale asi dáno mou profesí – jsem zvyklá o všem otevřeně psát a mluvit, nikomu však...


Blog 82 aneb Mystické Olšany

Nedávno jsme se s Hankou domluvily na pokec u oběda, a tak jsem se za ní vydala na pražskou Flóru, kde pracuje. Přijela jsem jako vždy s malým předstihem. Využila jsem tedy času k návštěvě Olšanských hřbitovů, které teoreticky sice znám dobře, ale přiznávám (je to veliká ostuda), nikdy jsem zde nebyla. V Olšanech odpočívá mnoho významných osobností české kultury, cítila jsem proto velkou povinnost seznámit se s tímto místem. ...sice pozdě, ale přeci... ;-) Jen co jsem sestoupila z hlavní třídy branou do vnitra hřbitova, jako bych přešla do jiného světa – za zdmi zůstalo cinkání tramvají a spěch lidských kroků, z rozpálené ulice jsem se ocitla v chladivém přítmí staletých...


Blog 81 aneb Pátek 13.

Nejsem pověrčivá, ale i kdybych byla, nepřišla bych na lepší nápad, jak zahnat kletbu pátku 13., než ve společnosti kamarádů. Akce u nás byla naplánovaná dlouho dopředu, dávno před posledním, naprosto spontánním mejdanem. Včera jsme se u nás sešli v malinko pozměněné sestavě oproti minulu, ovšem základní stavební kámen našeho pracovně-zábavního týmu, elitní reportér Vojtech von Bohacek, nesměl chybět, stejně tak i jako VIP noční zpravodajka Zuzanka Smiešková. Přidali se k nám také záchrana poledních televizních novin – reportérka Silvinka Škábová – a nejlepší zahraniční reportér Michal Malysa. Se Zuzíkem opět přijel její šarmantní...


Blog 80 aneb Přičinliví permoníci

Včera večer jsem měla schůzku s kamarádkou Karolínou, svou bývalou kolegyňkou z fakulty a taktéž redaktorkou. Shodou okolností jsme v Praze bydlely kousek od sebe, ale vůbec jsme o sobě nevěděly, až jsme se „náhodou“ potkaly. Myslím, že „náhody“ neexistují, že vše je pro každého z nás už někde dávno napsáno, jenom my ten předem daný scénář neznáme, a tak věci, které neočekáváme a jsou pro nás překvapivé, nazýváme náhodami. Ale díky těmto každodenním (jak nepatrným, tak i obrovským) situacím mimo náš plán je život stále napínavý, zajímavý a někdy i krásný – negativním věcem se bohužel nevyhneme, ale aspoň si pak lépe uvědomíme to,...


Blog 79 aneb Přijde vám to v pořádku?

Milá kynologická většino, zejména myslím rotvíkářská, obracím se k Tobě coby kamarádka jedné velmi šikovné a známé fotografky (minimálně mezi chovateli a majiteli RTW), kterou znechutily poměry v kruzích jejího milovaného plemene natolik, že se jen velmi opatrně účastní jakéhokoli dění. Už se tomu nedivím... Krom toho, že jsem „kamarádka fotografky“, nenávidím okrádání lidí a přivlastňování si cizích zásluh. Proč tento blog? Příští bude opět uvolněný a veselý, slibuji... Pomáhám paní Buriánkové a Vítkové s prací na Katalogu plemeníků, dělám to moc ráda a je to pro mne čest. Součástí...


|<   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   >|  

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz