Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog


Blog 101 aneb Klubová výstava 2011

Již na jaře jsem se rozhodla, že úplně vynechám výstavy do té doby, než uděláme nějaké zkoušky (výcvik považuji u rottweilerů za mnohem důležitější než běhání v kruhu na výstavách, byť je pěkné předvedení psa také veliké umění). Vystavování je náročné časově (kolikrát jsem už vstávala třeba i ve tři hodiny ráno, jen abych včas dojela na místo a měla rezervu pro případ sněhové kalamity, zácpy či dalších nepředvídatelných jevů), finančně (vstupní poplatek na mezinárodní výstavu v Česku činí průměrně 700 Kč do první uzávěrky, za dva psy je to už víc, a s výdaji na cestu to je celkově dost drahý špás) i organizačně (děti musíme „udat“...


Blog 100 aneb Pozor na asistenční služby!

Minulý týden u nás byla na návštěvě Zdenička, má drahocenná sestřička, trvale žijící ve skandinávském Norsku – v (podle mne) nejhezčí evropské zemi a donedávna i nejbezpečnější... Vzhledem k naší časové vytíženosti a i vzhledem k té spoustě měst, polí, lesů a luk, které máme mezi sebou, se nemůžeme vídat až tak často. O to více se pak ale snažíme společný čas užít. I tentokrát byly plány namyšlené dobře, jen jsme se nějak nemohly vejít do těch čtyřiadvaceti hodin, které jsme měly denně k dispozici. Co jsme však musely stihnout, bylo nakupování. Norsko je poměrně drahá země, a tak Zdeničce připadá vše v Česku neskutečně levné. Když jsme ještě bydleli v Praze na...


Blog 99 aneb Poslední prázdninový den

Minulý týden jsem s holčičkami strávila na výcvikovém táboře nedaleko Rumburku. Přežily jsme cestu tam: Od mého chybného neodbočení z dálnice, přes hledání té nejkratší náhradní cesty, které se ve finále změnilo v okružní jízdu přes každou jednotlivou prdelku Litoměřicka, až po bloudění v lesích nočního šluknovského výběžku, zlověstně hučícího nepokoji mezi místními lidmi. Přežily jsme i pobyt: Ze špíny ve srubu, kde jsme bydlely, si Taffy i přes mou snahu vygruntovat odvezla zánět v uších. Já jsem třetí den stravování v tamní jídelně trávila opakovaně nějakou dobu na záchodě a celý den polykala žaludeční nevolnost – za vše vděčím kuchyni...


Blog 98 aneb Bobřík odvahy

Včera jsem jela domů z práce dost vyčerpaná… Vůbec celý den jsem měla náladu pod psa a nemohla se z ní dostat – až navečer jsem se trochu oprostila od bezdůvodného splínu, asi pod vidinou postele, knížky a spánku. Mé plány však byly překaženy, místo knížky jsem se od půl dvanácté hodinu naháněla po zahradě s Taffáčkem… Už několik nocí nás holky budí dost intenzivním štěkáním. V jednu hodinu, ve dvě, v půl třetí ráno… Několikrát jsem k nim vstávala a pátrala venku po nějakém nezvaném narušiteli – napadali mě dva alíci, kteří se k nám naučili před dvěma týdny chodit, protože cítili hárající Ginušku. My s Pepčou jsme...


Blog 97 aneb Hejno větráků

Z dovolené na Jadranu jsme se v pořádku vrátili a mám už jen pár postřehů, které bych chtěla zaznamenat, snad pro vzpomínku někdy v budoucnu :-). 1. Čím více byly dětičky zamilované do života pod hladinou a slunečných horkých dnů, my s manželem jsme byli o to tesklivější po domovu – po vlastní posteli, kterou chováme s plynoucím časem ve stále větší úctě, já po své kávě ráno a oba po větší pestrosti dne, než je jen bezbřehé povalování se u stejně bezbřehého moře... 2. Četli jste Smrt v Benátkách Thomase Manna? Myslím, že je to jeho nejlepší próza, novela, která – když zjednoduším na tu nejsušší interpretaci – vypovídá...


Blog 96 aneb Slovinsko 2011

Mám fobii z létání, a tak jsou všechny naše výlety s manželem či rodinné dovolené dané tím, že nezvládnu více než dvě hodiny v letadle. Když jsme přemýšleli, kam vzít dětičky za sluníčkem, vybírali jsme kvůli mně z destinací, kam se dá relativně jednoduše dojet autem, a uchránit mne tak psychického stresu z toho, že nemám pevnou půdu pod nohama… :-D Když jsme si před dvěma lety dovezli ze Slovinska Taffynku, tato země nám natolik učarovala, že jsme se rozhodli se sem vrátit a seznámit se s ní blíž. Přestože má tato jihoslovanská perla pouze 45 km mořského pobřeží, je každý jeho metr nepopsatelně malebný – zpěněné hřebínky mořských vln omývají obrovské...


Blog 95 aneb ...z garáže jsi udělala psí boudu...

Všechno na světě se mění... Naše přítomnost je zákonitě minulostí i budoucností současně, je to nezadržitelná, impozantní změna, v každý zlomek času ukazující nám jinou tvář. I v tom nejniternějším pohledu jsme jiní, stále nové je naše okolí a nikdy už nic nezažijeme stejně – jednoduše to prostě nejde. Už jsem v některém z blogů psala o tom, že většinou jsem tak zaneprázdněná, že nemám čas uvědomit si ty drobné, prchavé momenty, z nichž se však naše životy skládají... Snažím se zpomalit a všímat si věcí, které mám příležitost vidět jen jednou a které mým dnům dávají úplně jinou barvu a nádech. Fascinují mne drobnosti, třeba kameny na cestě, které...


Blog 94 aneb Esej o dobrmanovi

V úvodu tohoto blogu bych chtěla poděkovat třem účastníkům CACITu Dobříš 2011, jmenovitě panu Jiřímu Markovi, Bohuslavu Adámikovi a Janu Kunclovi za skvělou reprezentaci plemene. Myslím, že v konkurenci 39 psů nám rozhodně ostudu neudělali a všichni sportovní kynologové jistě vědí, o kolik obtížnější je práce s rottweilerem než například s maliňáčkem :-) Zde pár výsledků a informací: 1. místo: Jaromír Vácha, BOM Arrow Red Vixen – 96/90/90, celkem 276 bodů 2. místo: Jarmila Mária Pallot, BOM Gille – 95/90/88, celkem 273 bodů 3. místo: Miloslav Lebruška, BOM Brit Vědusk – 94/90/88, celkem 272 bodů   10. místo: Jiří Marek, Goran od Syrůvky – 87/86/89 – celkem 262 bodů 30. místo:...


Blog 93 aneb Jelenec 2011

11. 7., pondělí: Včera jsem se odpoledne s holčičkami vydala již na náš druhý výcvikový tábor ve slovenském Jelenci. Tato vesnička leží kousek za Nitrou, a protože jsem v ní už několikrát byla, předpokládala jsem, že cestu najdeme tak nějak bez problémů. ...kdybych se ale bývala byla poučila z mých předchozích cest na toto místo, nemusela bych pro tentokrát skončit v Maďarsku... Bohužel toto není nadsázka ani vtip, v Bratislavě vždy tápu a nejsem si jistá směrem, tentokrát jsem očekávala ukazatele na Trnavu (už vím, že cedule na Nitru v Bratislavě nejsou), ale protože jsem na ně nenarazila, jela jsem přímo za nosem a v šoku jsem dojela až na maďarské hranice. Naše cesta měla i další nečekané zpestření, a to v podobě policejního pohovoru s...


Blog 92 aneb Legoland 2011

„...a kdy už tam budem´?!“ Tuto obligátní a nenáviděnou otázku všech rodičů s ratolestmi na cestách jsme čekali poněkud později, než poprvé přišla, a ještě ke všemu to bylo od Jeníka, tedy od toho z našich dvou dětí staršího, a – jeden by proto řekl – rozumnějšího, takže se dalo předpokládat, že cesta bude obzvlášť výživná... ;-) Jeňula se dotazoval příjezdu do cíle ještě před Plzní, a vzhledem k tomu, že za námi byla necelá hodina cesty, zatímco před námi ještě další čtyři, měli jsme vyhlídky nikoli růžové, ale spíš tak temně fialové... „...a kdy už tam budem´?!“ zaznělo za chvíli tentokrát od Natálky, krátce nato pro změnu opět od...


|<   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   >|  

Copyright © 2009 - 2024 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz