Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog


Blog 78 aneb Trojnásobný kyslík

Dnešní pohled z okna mne ujistil v tom, že se naplnily mé obavy a přijdu o své floristické snahy – každý jednotlivý květ mé okrasné zahrádky byl pokryt vrstvou námrazy, a už jsem jasně viděla, jak jsou květinky ohnuté, mráz s nimi neměl slitování. Trošku mi to zkazilo náladu, nikterak však mrazivé ráno neubralo na optimismu Taffy a Gin. Oběma jako by teplota pod nulou napumpovala do oběhu dávku adrenalinu – jen co se tryskem vyřítily z domu, začaly kroužit po zahradě, obě několikrát uklouzly, jak nestíhaly v té rychlosti vybrat zatáčky, ale smály se a jankovaly, že i já jsem se odvrátila od sežehlých rostlinek a poddala jsem se dovádění mých dvou bláznivek. Už předevčírem byl venku po ránu...


Blog 77 aneb Ranní ptáče dál doskáče

Dnes jsem vstávala o půl páté, přesně ve 4:26. Ne proto, že by se mi už chtělo nebo bych musela, ale nemohla jsem dýchat – večerní prášky na alergii přestaly působit, a tak jsem ráno v tuto velmi časnou dobu utíkala z ložnice pryč, abych svým kýcháním nevzbudila Pepču. K snídani jsem spolkla tabletku a připadala jsem si jak z Chemie od Xindla X („Mám se fajn, je mi skvěle, jsem zdravý duch ve zfetovaným těle, jsem ranní ptáče, co zobe už od rána ibalgin, aspyrin, zyrtec a guarana.“ :-))). Tak jsem v klidu přichystala rodině snídani, udělala Jeníkovi svačinu do školy, vyvenčila holčičky a nakrmila kocoura. Když jsem se už asi tak půl hodiny šlechtila v koupelně, začali se probouzet ostatní. V dobré náladě proběhly ranní...


Blog 76 aneb Rodiče a puritáni nechť prosím nečtou! :-)

Nejlepší akce jsou ty neplánované. To se opět potvrdilo v sobotu večer… Byla jsem v práci a jedna má kolegyňka měla nějaké chmury na duši, tak jsem jí nabídla, ať jede na noc k nám, že si posedíme, popovídáme a bude fajn :-). „Fajn“ to tedy skutečně bylo, protože se k nám ještě přifařil můj nejoblíbenější kolegáček Vojtík, a aby nám nebylo smutno, cestou jsme vyzvedli ještě dalšího nepostradatelného člena naší pracovní partičky – reportérku Zuzanku Smieškovou, která měla s sebou přítele Péťu. V této pětičlenné sestavě jsme v Průhonicích vzali útokem Billu a pokračovali až k nám. Počasí úžasně spolupracovalo, před námi se do...


Blog 75 aneb Takové obyčejné všední dny...

Story s Anetčiným hadem měla veliký úspěch a Anetka se mi pomstila tak, že mě přihlásila na IPO-V (to bych nekomentovala, uvidíme, jestli budeme připravené nastoupit ;-). Její Štěpán to vtipně glosoval tím, že mám štěstí, že jsem jí za hlavu nehodila myš, to prý bych šla hned na IPO-3 ;-))). Myslím, že jsme se na cvičáku sešli opravdu povedená partička, kořením každého výcviku jsou neuvěřitelné hlášky a vyprávění našeho trenéra Luďka Šilhavého, který je přísný učitel a naše zbytečné chyby dokáže náležitě okomentovat (minule jsem sklidila doporučení „Draho, používej mozek!“ :-). Když se někomu na place daří podobně jako mně minule s Gin (zkazila jsem jí...


Blog 74 aneb Krchleby 2011

Včera jsem byla s partou ze cvičáku podpořit v Krchlebech našeho úžasného trenéra, figuranta a kamaráda Luďka Šilhavého s jeho dobrmankou Alexou. Stopy ráno byly za 88, poslušnost odpoledne za 89 a dnes obrany za 85. Z mého pohledu nádhera a skvělý výsledek, ovšem Luděk je už na daleko jiné úrovni, tak je smůla, že to nebylo aspoň nad tu devadesátku. No jo, je to sport a sportovně bychom to asi měli brát – navíc není nezanedbatelný faktor lidské psychiky, jejího vlivu na psa, který s páníčkem souzní, a vůbec souhry všech jiných působících okolností (momentální únava, nové místo atd.). Co se výběrového závodu týká, včera se na place...


Blog 73 aneb Setkání jiného druhu

Každé jaro dostávám od tatínka sazeničky rajčat, paprik a okurek, abych si je dala do skleníku. Nejsem příliš vášnivý nimrod, doma jsme mívali malou zahrádku, kterou rodiče využili do posledního čtverečního centimetru, a tak jsme se vlastně celoročně mohli těšit z domácích jablek, brambor, mrkve, cibule a dalších bioproduktů. Mně však přehrabování se v hlíně nijak valně k srdci nepřirostlo, nějak nemohu psychicky snést to vyďobávání plevele, dodnes se mi zdá o nekonečném obírání rybízu a vylupování hrášku... :-) Bývaly dokonce časy, kdy rodiče (oba z venkova, tudíž činorodí a praktičtí) ve své obdivuhodné podnikavosti chovali na naší...


Blog 72 aneb Další pokousané dítě

Včera proběhla médii zpráva o pokousané tříleté holčičce dvěma rottweilery. Je to děsivá skutečnost, děvčátko bude mít trvalé následky, ale velmi znepokojující je tato informace i pro nás, majitele a chovatele rottweilerů. Měli bychom něco udělat pro cílenou osvětu, nechci malovat čerta na zeď, ale obávám se, že pokud nepředstavíme toto úžasné plemeno veřejnosti v jiném světle, než jak je v poslední době prezentováno, naši zákonodárci se brzy chytí šance a podniknou v tomto ohledu nějaký populistický krok. I v jiných zemích už veřejnost brojí proti některým pseudobojovým plemenům a nevím o tom, že by to pomohlo – lidé, kteří své psy milují, udělají stejně vše pro to, aby je...


Blog 71 aneb Nový Zpravodaj RKČR

  Tento blog bude krátký, chci se jen zmínit o novém klubovém zpravodaji, protože si myslím, že na to někteří návštěvníci mého webu čekají :-). Nový zpravodaj je k nepoznání od minulého čísla, chci redakci a vedení klubu poblahopřát, že se jim vylepšení povedlo. Ať už celé ty diskuze okolo minulého čísla, resp. toho, co jsem o něm napsala, dobré nebyly, smysl to mělo. Už jenom z tohoto důvodu bych svůj text zpátky nevzala, veškeré mé postřehy a připomínky byly zapracovány, ať už jde o číslování zpravodaje, strukturu či o formální stránku. Napíšu sice ještě několik věcí, které by stály za změnu či vylepšení, ale myslím, že je-li daný...


Blog 70 aneb Obrázky z Ruska

V úterý kolem půlnoci jsem na Ruzyni vyzvedla sestru Zdeničku, abychom si společně užily pár dnů v západočeských Karlových Varech. Po malém dobrodružství, kdy jsem nemohla najít parkovací lístek z letiště, jsme v pořádku docestovaly k nám domů, ukrojily další hodinu z noci a drahocenného spánku povídáním a kolem druhé šly spát. Ve středu ráno jsem rozvezla dětičky, nachystala domácnost, obstarala pejsky a mohly jsme vyjet. Počasí bylo jak objednané – měsíci zimy prokřehlá půda povolovala z ledového sevření a v prvních pár centimetrech ohřátého povrchu se jak o život draly ven první lístky trávy, trsy podbělů a bílé tečky sedmikrásek...


Blog 69 aneb Jak jsme k víčkům přišli

V podstatě jsem velice konzervativní. Mám sice ráda novinky v hudbě, líbí se mi poslední výkřiky módy, sleduji knižní aktuality i exhibice v kultuře směrem nahoru i dolů, ale s radostí si zajdu koupit rohlíky do zapadlého koloniálku tři krát tři metry čtvereční, protože vím, že je pro mne někdo obstaral s daleko větším úsilím, že je někdo s mnohem hlubším zájmem prodává a v neposlední řadě i proto, že ona postavička za pultem zná své zákazníky. Když kupuje od pekaře padesát koblížků, tak ví, že čtyři z toho si koupí Maškovi a že by pro ně měl vzít i pár celozrnných rohlíků... Tímto nechci říct, že bych odsuzovala supermarkety – naopak, větší...


|<   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   >|  

Copyright © 2009 - 2023 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz