Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog


Blog 217 aneb Zlomové Všestary

(27. 10. 2020) Na CACIT ve Všestarech, kterého bylo letos součástí i mistrovství republiky rottweilerů, jsem se nechystala jet. Ano, máme to sice „za barákem“, ale prostě se mi nechtělo, neměla jsem nejmenší potřebu tam být. Jenže na závod se přihlásili majitelé dvou mých odchovů po Lizince, a všechno bylo jinak. Jirka Reizenthaler nastupoval s Nessie v jedničkách, Jitka Turbáková s Cloudíkem v trojkách. Před víkendem 3. a 4. října, kdy se závod konal, se stahovala mračna v podobě blížících se vládních restrikcí a já vlastně do poslední chvíle nevěřila, že závod proběhne. Proběhl. Jirka na plac nastupoval už v pátek, kdy jsem měla kvůli práci pouze kratičký čas oba své...


Blog 216 aneb Brobulinol

(23. 10. 2020) Smáli jste se někdy tak, až jste se málem zalkli smíchem, nemohli popadnout dech, bolelo vás od smíchu celé tělo a opravdu jste smíchy brečeli? Věřím, že ano! :-) A protože je doba tak nějak stále náchylnější na splíny a špatnou náladu, tímto blogem bych vás ráda trochu pobavila – protože to, o čem budu psát, mne osobně dokáže spolehlivě rozesmát i dnes :-). Hlavním aktérem příběhu je má maminka, a než začnu psát, ráda bych zdůraznila, že má rodina je pro mne svatá a vše, co píšu, je myšleno dobře. To jen pro jistotu – minule totiž, když si manžel četl poslední blog, tak se u toho nachomýtly děti, a ani Honzík, ani Natálka z toho příliš nejásali...


Blog 215 aneb Tak trochu jiná dovolená

(20. 10. 2020) Včera mi začala dovolená. Tento týden jsem měla být jako team leader s rotvíkářemi na mistrovství světa IFR v Maďarsku a příští týden jsme měli letět do Paříže. Velký kulový, s prominutím, sedíme doma na zadku, a tak si říkám, co že to mám letos za podivné dovolené…?! Od včerejška jsem se ještě nevymanila z víru domácích prací a jen opravdu těžko si uvědomuji, že mám dovolenou… Abych to pro letošek shrnula – první letošní dovču jsem měla na začátku března, kdy děti měly jarní prázdniny. Super, byli jsme jako vždy na horách a bylo to moc fajn. A tím to skončilo. Jen co jsme se vrátili, začala první koronavirová restrikce. Druhou svou dovolenou jsem obětovala na...


Blog 214 aneb I to, co nedělám, dělám pro Tebe!

(15. 10. 2020) Když jsem dnes ráno snídala, vykulil se ještě napůl spící i můj muž. Spořádal svého obligátního Lipánka (Pribináčka by jako rodilý Jihočech do pusy prostě nevzal), vypil hrníček čaje a šel po sobě odnést nádobí. Vyhodil kelímek (na rozdíl ode mne nejdřív pečlivě vytřídil papírový a plastový obal) a chystal se odložit hrníček. Jenže ejhle, zcela nezáměrně jsem mu jeho ranní rituál dost zásadně zkomplikovala. V kuchyni na lince nám totiž stále vedle sebe stojí šest věcí – dva oblíbené hrníčky dětí, dvě konve s čajem (jedna má s čajem neslazeným, zpravidla bylinkovým, a druhá s čajem černým, zpravidla s medem nebo domácím sirupem) a dva...


Blog 213 aneb Ideální začátek dne

(11. 10. 2020) Taky si někdy plánujete na víkend, že budete jen odpočívat, den začnete vycházkou s hafanem, maximálně zajedete nakoupit pár věcí, ale jinak pohoda, klídek, tabáček? Přesně takhle jsem si to včera plánovala já – že v neděli vstanu (samozřejmě až se pořádně vyspím), projdu se s Lizinkou, pak zajedu nakoupit pár věcí k jídlu, ať to nemusím honit při práci přes týden, ale jinak veget, nějaký dobrý film a jen a jen odpočinek. Právě jsem vám představila ideální scénář… Nyní realita. Mobil mě vzbudil v půl šesté, zapomněla jsem si ho večer přenastavit. Ano, mohla jsem ještě chvilku vyspávat, ale uvědomila jsem si, že se mi chce na záchod, a prostě to nešlo zaspat a pustit z hlavy. Takže jsem chtě nechtě vylezla. Liz...


Blog 212 aneb Pár slov k dění v RKČR…

Tento blog píšu jako reakci na otázky, se kterými mi volají nebo píšou kamarádi či známí rotvíkáři. První otázka zní velmi prostě: „Co na to říkáš?“ Druhá otázka následuje vzápětí: „A budeš kandidovat?“ Má odpověď na druhou otázku je jednoduchá – kandidovat neplánuji, a dokonce po mnoha letech nebudu ani na schůzi. Děti mají jarní prázdniny a my jedeme na dovolenou. A nechci ji rušit nebo ukončovat dříve, protože ono se to zvládne i beze mne, navíc já už nemám ambice být u všeho a nedělám si přehnané iluze, že věci jdou změnit, a že bych je dokonce měla měnit já. Nicméně nechci brát víru těm, kdo najdou odvahu, chuť, čas a zodpovědnost...


Blog 211 aneb Céčka pět týdnů

„…tři, pět, sedm, osm… Dva, čtyři, šest, osm! Jeden, dva, tři, čtyři, pět, támhle šest, sedm, osm – devět! Uf…“ Matematika nikdy nebyla ani mým koníčkem, a bohužel ani mou silnou stránkou. Ještě nedávno jsem si ovšem myslela, že počty do dvaceti zvládám bravurně... Leč opět jsem se v sobě zmýlila – denně ikskrát dokola počítám ta malá rotvajleří háďata, a prostě vždycky jeden chybí. Někdy je schovaný pod větví smrku, která se porostlá a obtěžkaná břečťanem sklání k zemi, a poskytuje tak těm černým živlům skvělou skrýš a bezva předmět na lovení – ono se to houpe, taky se na to dá pověsit, a dokonce se o to dá tahat! …nebo najdu nějakého zahradníka ještě dál...


Blog 210 aneb Z novorozeňat batolata :-)

Tak máme za sebou deset dnů života Céček! :-) Z myšinek se stávají myšáci, co se batolí a jsou velmi rychlí! Ve srovnání s vrhem A a B jsou tato štěnda neuvěřitelně akční a živelná, jsou sice ještě malinká, ale vitální tak, že už se nyní obávám toho, jaká jízda nastane, až jim bude měsíc a více… :-) Já jsem za těchto deset dní uvařila odhadem 30 litrů vývaru (a z našeho domu se tak stala závodní jídelna – cestu k nám byste našli s naprostou jistotou poslepu, čistě jen po čichu ;-), umíchala nespočet tvarohů a masa s čerstvou zeleninou pro Liz, aby měla dost mlíčka pro všech devět upírů a já neměla starosti s přikrmováním. Protože to bych asi...


Blog 209 aneb Vrh C je na světě! :-)

Říká se, že když si člověk něco moc přeje, měl by si za tím jít. Tohle je myslím ještě celkem snadné – něco si umanout a nadchnout se, to jde bez větších problémů. Ale co je mnohem těžší, je nevzdat se na cestě za cílem poté, co zmizí počáteční nadšení, iluze se promění v realitu a nezdary vás dostanou na dno a na pokraj sil. Nevzdat se a věřit, že jednou každá smůla skončí, že štěstí, abychom si ho pořádně uvědomili, někdy uvolní své místo neštěstí, protože když se pak konečně zase vystřídají, člověk si to štěstí pořádně užije – to je to podstatné. Pracovat na sobě, bojovat a žít dál. A pak, když už nic nečekáte a berete věci, jak jsou, protože nic jiného ani dělat nemůžete, tak...


Blog 208 aneb Výroční členská schůze RKČR

Motel Jestřábec u Velkého Meziříčí, 11. 3. 2017, 10.00, přítomno aktuálně 45 členů RKČR a dva hosté (Mgr. Hedvika Hartmannová, právní zástupkyně RKČR, a Mgr. Lucie Neprašová, právní zástupkyně Zuzany Marthalerové) – schůze zahájena předsedou Tomášem Kadlecem. Začátek schůze byl bohužel zdlouhavý, jednak nebyli zájemci do tříčlenné mandátové a návrhové komise, takže se teprve po zahájení začali hledat (asi by bylo pro příště lepší dobrovolníky ještě před schůzí vytipovat a oslovit) a jednak do řeči Tomáši Kadlecovi, který byl odsouhlasen jako předseda schůze, neustále vstupovala paní Kateřina Ludvíková s dotazy nebo námitkami, že něco má...


1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   >|  

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz