Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 57 aneb Ať přijdu v jakékoli náladě, nasraná odcházím vždycky

Tuhle výstižnou větu pronesla jedna moje kolegyně z práce, a přestože je to už pár dnů, nemůžu ji nějak pustit z hlavy – přijde mi totiž nepřekonatelně trefná a vtipná zároveň. Asi každý to máme v práci někdy na hranici únosnosti, a to zejména pokud jde o naši psychickou stabilitu ;-) Proto myslím, že uvedený citát je ještě velmi slušným vyjádřením toho, co velmi často cítíme/cítíte? bohužel každý... :-)))

Tento týden u nás začal s příslibem dobré nálady. V pondělí jsem jela do práce a s radostí pookřávala každým dalším pohledem na zelený kousek země. Dva měsíce nevidět trávu, to už je na konzultaci u doktora Chocholouška... :-) A asi bych k němu skutečně patřila, neboť jako jedna z prvních věcí mě napadlo, jestli by to už nebylo na stopu ;-))) Já vím, zapadla bych půl metru do bláta a musel by mě pak v lepším případě někdo vytáhnout (když jsme byly se sestrou malé, nechala jsem ji jednou vlézt do šíleného bláta, do něhož nakonec zůstaly vcucnuté její gumáčky a ona, chuděra, došla domů jen v takových těch béžových, vytahaných punčocháčích; ...to pak bylo veselo na Starém bělidle ;-). Pohled na zelenou trávu do mne vléval racionálně nevysvětlitelnou energii, je to takový ten pocit štěstí, kterému se nelze bránit, který vás zaplaví a uhasí vše neveselé... Víte, co myslím? :-) Ale jak jsem si tak v povznesené náladě jela a kochala se pohledem na polomrtvé zelené výkřiky, utopené v rozňahňaném blátě, málem jsem si urvala kolo... Po zimě jsou silnice okolo Kunic hotový tankodrom, bezpečnější už by snad i bylo chodit pěšky... Dost mě děsí představa, že ještě další dva měsíce třeba bude mrznout, už tak dost obrovské krátery se zvětší a jezdit budeme po čem? V čem?

I následující dny se nesly v relativně veselém duchu. V úterý mne pobavil Jenda, který se ráno bleskově nachystal do školy, vzorně se nasnídal (touží po nějakých gormitech, tak se snaží ;-), ale když jsem mu v chodbě upravovala oblečení, zjistila jsem, že pod punčocháčkama nemá trenýrky :-))) Chvíli nato přišel manžel, sedl si na lavici a praskly mu rifle – děti se mohly uchechtat, ale já už jsem měla toho poletování po domě dost. Nejdřív nahoru kvůli Honzíkovi, pak znovu kvůli Pepčovi... :-)

Ke konci pracovního týdne mi bohužel nálada trochu zamrzla, podél domu a celé zahrady nám protéká potok, který – jak nám tvrdila původní majitelka – prý nikdy nebyl rozvodněný. Chyba lávky, co by nám taky asi jiného mohl říct někdo, kdo chce něco prodat, že? Když jsem pak viděla fotky z povodní, které dvakrát v Kunicích byly, hodně dlouho jsem musela koukat na jednu, na níž bylo obrovské jezero a uprostřed něho utopený dům. Náš dům... První rok, co jsme se z Prahy přestěhovali do Kunic, nám také při jedné bouřce odlétla střecha z domu – píšu o tom, protože zrovna včera jsem to vykládala Hance Touškové, tak jsem si na celou tu zábavnou věc vzpomněla... Měli jsme čerstvě zrekonstruovaný dům, vše bylo úplně nové, i ta střecha. Na konci června roku 2007 se nad určitými částmi republiky prohnala šílená bouřka, u nás to lokálně mělo sílu snad až tornáda, a bohužel to přešlo přímo přes náš dům – po vesnici pak zůstal zcela jasný pruh, v něm byly polámané stromy, poničené střechy... Ten večer, kdy se to stalo, jsem se chystala s Jeníkem do nemocnice, druhý den ráno jsme tam měli nastoupit. Najednou se ale úplně setmělo, od Prahy se na nás řítila neskutečná temnota, která prozrazovala, že bude zle. Jak se to blížilo, hučelo snad úplně všechno, vítr se nám opřel do oken tak, že je pootevřel, přestože byla zavřená, a tak nám skrze zavřená okna do domu pršelo, z oken tekly proudy vody. Běžela jsem do ložnice zavřít okna, vtom ale najednou hluk a letěl černý stín... Až po chvíli mi došlo, že to byla naše střecha, pokosila kus zahrady, plech se namotal na stromy a odkrytý dům se nám okamžitě začal topit ve vodě. Byla to apokalypsa... Klempíři, kteří nám střechu dělali a měli ji i opravit, jeli zrovna na dovolenou, a my jsme ještě dva týdny bojovali s každým deštíkem pod provizorně zakrytou střechou. Při sekání zahrady pak ještě manžel dost nešťastně najel do hromady plechu z té prokleté střechy, takže si pořezal nohy. Bylo to v den, kdy jsem se vrátila s Jeníkem z nemocnice – asi po hodině pobytu doma jsem volala záchranku manželovi. Na lýtku má obrovskou jizvu, ale vlastně docela hezkou ;-)

To byla taková malá odbočka do historie našich rodinných zážitků, začala jsem o tom psát proto, že mám veliký strach ze všech přírodních živlů. Nikdy jsem netrpěla fobiemi, ale od zážitku se střechou mi vadí bouřky, jakmile víc prší či napadá hodně sněhu, už mám starosti, aby nebyly povodně, nerada odjíždím z domu, když topíme v krbu... Nechci být paranoidní, sem tam mám tendenci se vracet a zkontrolovat například varnou konvici, ale to už musím sama sebe zarazit a domluvit si, ať nevyšiluju :-) Za chvíli bych se totiž vracela k domu, jestli jsem ho zamkla, k autu apod. :-)))

Nenapsala jsem nic o holčičkách, že? Zejména Ginin kožíšek se ještě nevzpamatoval z té mé kadeřnické úpravy leskem, asi ji budu muset před výstavou v Brně vykoupat. Jí to samozřejmě na energii neubírá, její největší zábavou je lítat jak blázen v podvečer na zahradě a plašit bažanty, kteří se k nám slétávají a na stromech nocují. Jejich rozčarované kejhání Gin ještě více ponouká k provokaci a jančí jak poděs, aby je vyplašila. Tafulka je nad nějakou lesní havěť celkem povznesená, starostlivě se mnou obchází rozvodněný potok a využije úplně každé příležitosti, aby se ke mně mohla namáčknout, potulit a pomazlit :-) Každý den blbneme s pešečkama, oprašujeme povely z poslušnosti a těšíme se na jaro. Ještě si hodně blogů přečtete, než opravdu přijde, ale třeba nám tak to čekání společně lépe uplyne :-)

Krásné dny, D


TafoušekNaše rozvodněná zahradaV těchto místech obvykle není potok ani vidět...Ginula
TafoušekNaše rozvodněná zahradaV těchto místech obvykle není potok ani vidět...Ginula

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel dva a dva (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz