Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 59 aneb Mimo mísu

Od pátku minulého týdne jsem celkem neúspěšně bojovala s nějakou nemocí – bolelo mě v krku, ale angína to nebyla. Dva dny předtím, než jsem onemocněla, jsem nespala kvůli rozvodněnému potoku a obavám, že ráno v přízemí stoupnu do vody. Ve sklepě totiž máme studnu (přesně takovou, jaká byla v Kruhu – kdykoli jdu ze sklepa, provází mě vsugerovaný strach, že se za mnou něco plíží ;-), a taťka mě nechtěně vybláznil, ať ji hlídáme, že bychom mohli být vytopení od spodní vody. A to se už jednou skutečně stalo – první rok, když jsme dům rekonstruovali, se nám ve studně rozbilo čerpadlo, a celý sklep, do něhož vede relativně dlouhé a nadvakrát zatočené schodiště, byl až po kuchyň zatopený vodou... Myslím, že v důsledku těch dvou probdělých nocí a vůbec i takového toho normálního stresu, kdy poletuji mezi všemi povinnostmi, jsem podlehla bacilům. Jakmile totiž nejsem psychicky úplně v pohodě, okamžitě začne zlobit i tělo. A asi také napomohlo náhlé oteplení – všechny ty neviditelné, zákeřné mršky odněkud vylezly a vrhly se na nás. Mám pocit, že snad všichni okolo jsou nemocní, nezdá se vám? (V neděli jsem musela do práce – už nezbyl nikdo z kolegů, kdo by si se mnou službu vyměnil, takže jsem tam celý den s velikým přemáháním předstírala pevné zdraví, aby se mě ostatní nebáli; nicméně po víkendu už mi z práce psali, že notně stoupla nemocnost... Hmm ;-).

Včera jsme po škole počkaly s Gin na Jeníčka, po náležitém uvítání jsme ho naložily do auta, za chvilku k němu přidaly i Týnku a v této sestavě vyrazily na Vysočinu k rodičům. Taffynka se kupodivu hodně zlepšila, v úterý, kdy jsme byly u pana doktora, dostala nějaké léky na aseptický zánět, a opravdu to vypadá dobře, zcela jasně pacinku zatěžuje, a vůbec není znát jakákoli bolestivost. Tafali má neskutečné roupy, jak znovu napadl sníh, je z něho celá vyjančená, miluje válet se v něm a po zádech v něm jezdit (ještěže jsem uklidila všecky hromádky ;-), její rošťačení ve sněhu je kouzelné. Na víkend jsem se ale Tafouška bála vzít s námi, ještě 10 dnů má mít klidový režim, a musíme ho dodržet, chci, aby se jí ťapulka opravdu zhojila. Pepča zůstal doma s Taffkou, má ji u sebe, takže společně pracují na počítači, a myslím, že Taffynčiny rady jsou k nezaplacení ;-)

Dnes je mi první den lépe a už začínám i mluvit tak, že je mi trochu rozumět. Už včera jsme s mamkou a Gin podnikly první z naších pozdně večerních procházek – ve vesnici nějak nefungovalo osvětlení, všechno bylo zahalené do hodně husté tmy, až nám nakonec nebylo moc příjemné to naše noční potulování. Byla by to ideální chvilka pro úchyly či vrahy a ostatní živly, obě s mamkou nás to nezávisle na sobě napadlo, ještěže jsme s sebou měly Gin ;-))) Na dnešní popolední vycházku jsme s sebou k Gin vzaly i Lakouška, Athosek by to už neušel. Oba hafíci se krásně vyběhali, větřili srny a divočáky, ale drželi se u nás a poslouchali. Od přehrady vál mrazivý vítr, a když jsme po dvou hodinách z lesa dorazili domů, my s mamčou jsme měly tváře a obličej úplně zmrzlé, sotva jsme mohly mluvit. Zajímavé je, že není až tolik stupňů pod nulou, ale zima je to strašně vlezlá, jako by bylo aspoň minus dvacet...

K rodičům si s sebou vždycky vezu spoustu práce, kterou chci vyřídit mezi tím, co se rodiče starají o mé ratolesti. Bohužel to je stejně stále „Pojď za námi na kafíčko! “, „Máš tu skleničku vína! “ a „Už to máš hotové?“ :-) Nikde si neodpočinu tolik jako u tady, nic mne zde nehoní a mám pocit, že tady, téměř na konci světa, kde lišky dávají dobrou noc, jsou mimo signál všechna média, nakladatelství a uzávěrky :-) Je to sice jen velmi falešná iluze, ale na ty dva dny vždy krásná a jsem našim strašně vděčná za to, jak se o nás pokaždé báječně postarají. Dnes ráno jsem sice mamku trochu vytočila, když našla Žížalínu u mne v posteli, ale nemohla jsem prostě odolat. A ona si to tak užila – chrápala a mlaskala, až jsem nemohla chvilkami spát :-)

Trochu jsem se tu taťkovi prohrabala v počítači a našla nějaké staré fotky Ginušky, dokud byla u chovatelů v Rakousku. Jsou to fotky dnes už tak trochu mimo mísu, ale hezká vzpomínka, tak se koukněte :-) A už úplně mimo mísu jsou fotky dětí z Egypta, je to z loňského roku, ale připojuji je k blogu pro sebe na památku. Tímto dnes končím, musím dolů k našim, čeká mě tam totiž sklenička vína, talíř plný dobrot a karty. Slyším tam taky lumpačit Ginulku, jsem zvědavá, co vyvádí za neplechy. Za chvilku ji vezmeme zase ven, mám ráda ty noční procházky, kdy jsou lidé na vesnici zalezlí doma, z rozsvícených oken sálá pohoda a teplo, někde voní večeře nebo jsou slyšet lidské hlasy – je to u mne možná určitý druh voyerství :-))), už jsem se kolikrát přistihla, že ač nechci koukat do oken, tak mne ten pohled strašně láká – vidět, co dělají lidé uvnitř, jak to u nich vypadá :-) I když – pokud nepolezu přes ploty a nebudu schovaná u okna, je to snad ještě OK ;-) Protože kdyby asi nebylo této přirozené lidské zvědavosti, těžko by byl tak úspěšný například You Tube a jemu podobné projekty, založené právě na té možnosti nahlédnout ostatním do soukromí. Nebo ne? Mějte se hezky a šmírování zdar! ;-)))

PS: Příště bych ráda napsala něco o novém Zpravodaji RKČR, dnes už bych byla moc dlouhá, a hlavně není čas, karty čekají ;-)


Gin s vnukem pana chovatele...a ještě s maminkou AnjouNaty v Egyptě :-)Naty a Jeník :-)
Gin s vnukem pana chovatele...a ještě s maminkou AnjouNaty v Egyptě :-)Naty a Jeník :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel tři a tři (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz