Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 68 aneb Já Ti půjčím, maminko! :-)

Pejskařina vůbec není levný koníček. I když máte pejska jenom jednoho a pravidelně chodíte na obrany, jezdíte na stopičky a cvičíte poslušnost, potřebujete ke všem těmto oblastem výcviku spoustu věcí. Je-li pak doma hafanů více a aktivně cvičíte i s nimi, nestačíte se pak divit, kam a jak rychle peníze mizí. Mám pocit, že poslední dobou vydělávám jen na holky ;-), manžel se mě už vícekrát ptal, jestli jsem si spočítala, kolik mě měsíčně má milovaná kynologie stojí. Hm, raději jsem se o to ani nepokoušela, ale když jsem se na tohle téma bavila s kamarádkou Anetkou na stopách (v mezičase, kdy jsme položily stopy a nechávaly je odležet), k přibližné částce jsme dospěly velice rychle. Ale shodly jsme se také na tom, že kromě vyloženě „nutných“ věcí si obě děláme radost spoustou blbinek, které by naši hafíci jistě postrádat mohli, nejinak ovšem my :-). Nechtěla bych se ani dívat zpátky, kolik nepotřebných věcí jsem kdy koupila i jen proto, že jsem přesně nevěděla, jak budu cvičit a co je k tomu nutné a co nikoliv. Svědčilo by o tom množství vodítek, oboječků a hraček, které jsem už naštěstí věnovala neteřince a jejich berňáskovi Berniemu, takže mě tolik netíží výčitky při pohledu na ně či další, ani jednou nepoužité věci… Vím sice, že je na tom podobně více páníčků, kteří svým pejskům dopřávají a dělají si radost kravinkami pro hafany, ale moc mě to od špatného svědomí neosvobozuje.

Minulý týden mě pobavila situace, kdy jsem spěchala na obrany, ale neměla jsem u sebe dostatečnou hotovost na zaplacení figurantovi. Měla jsem také málo času, abych od nás z vesnice zajížděla k bankomatu, a tak mi náš sedmiletý Jeník nabídl, že mi půjčí. Ještě relativně nedávno mělo každé z dětí svou pokladničku na kovové penízky, ale to jsem zakázala poté, co jsem šla jejich úspory měnit do banky na papírové bankovky. Paní za přepážkou z mého pytle mincí moc šťastná nebyla, a ještě ke všemu mi strhla z dětských úspor nějaký poplatek za přeměnění. Abych ale obcházela obchody a po stovkám to měnila, na to nemám tolik času… Od té doby si děti šetří papírové penízky a musím říct, že jsou oba moc hodní, strašně rádi nabídnou pomoc – Jeník byl potěšen, že mi může něco půjčit, a štědře mi nabízel víc, než jsem potřebovala (na oplátku jsem mu vrátila o něco víc zase já;-). Já jsem se cítila zvláštně komicky, že mi půjčuje můj malý syn. Natálka asi trochu žárlila a chtěla mi také pomoct, tak se mě pak několikrát denně chodila ptát, jestli si nepotřebuji půjčit nějaký penízek i od ní – jsou to zlatíčka zlatá :-). Velmi mne pak pobavil Jenda otázkou: „Maminko, a víš, na co pracuju?“ :-) „Myslíš to tak, na co šetříš, Jeníčku?“ „Jojo, na co šetřím!“ :-)

V pátek jsem se vypravila na Strašín za naší starou partičkou, počasí bylo vlezle nepříjemné, ale zase mne zahřálo kafíčko s kamarády. Návštěvu jsem chtěla původně přesunout na jiný den, ale zavolala mi kamarádka Míša, že jede na Strašín taky a ať přijedu, že se jinak dlouho neuvidíme. Zastavila jsem se tam tedy cestou do školky, absolutně nenachystaná na blátivé podloží cvičáku. V botách na podpatku jsem si připadala jako ufon – snažila jsem se totiž kamarády vyfotit, a jak jsem se tak při pohybu po place zapichovala celou výškou podpatku do rozmoklého hnusu, spílala jsem si, že jsem se ještě neotočila domů, nepřevlíkla a nepřezula se. Pár nových lidí si muselo myslet, že jsem opravdu exot a v té své načančanosti nevím, co roupama. Naštěstí mě hned úvodem mé návštěvy oskákal Míšin boxík Kája, a tak můj outfit zdobilo několik pořádně blátivých tlapek – hned jsem si připadala více jako pejskař ;-). Níže přikládám pár fotek z pátečního Strašína, počasí nám tedy opravdu nepřálo a krom toho, že jsem byla špinavá až za ušima, jsem odjížděla zmrzlá jako… ;-).

Oproti tomu úterní kousání pod otevřeným slunečným nebem v Dobřejovicích bylo balzámem na duši, nedávno jsme se celá partička utápěli v blbé náladě (lamentovali jsme hromadně nad úskalími, jimiž musíme sem tam projít, a jedna kamarádka velmi chytře a trefně pravila: „Proti Bohu hovno zmohu…“ :-), ale venku nás tyto chmury lehce přešly, a i když sice nezmizely a problémy za nás sluníčko nevyřešilo, alespoň nám dopřálo na ně nemyslet. Těším se strašně moc na letní tábory, kde budeme mít celé dny jen pro práci s huňáčky a tohle naše pejskařské a nepejskařské tlachání, které je kořením našich setkání. Člověk se kolikrát dozví tolik věcí, k nimž by se jinou cestou nedostal, a pozná tak zajímavé lidi, jež by mu jiným způsobem do života určitě nevstoupili. Vím, že na toto konto jsem zde už vícekrát psala, nicméně to musím stále opakovat, protože jsem moc vděčná za přítomnost kamarádů-pejskařů v mém životě. Jeden známý kdysi řekl, že kdo má rád psy, má rád lidi. Neplatí to všeobecně, ale u kamarádů a známých ze Strašína (vyjma Kláskových!!! :-) a Dobřejovic to platí stoprocentně! Krásné dny, D :-)


Míša Martinů a její Tajpan :-)Kája před obranouZdenička Sojková, Vlasta Kniha a Quarta Z RinguQurta Z Ringu v akci :-)
Míša Martinů a její Tajpan :-)Kája před obranouZdenička Sojková, Vlasta Kniha a Quarta Z RinguQurta Z Ringu v akci :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel pět a pět (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz