Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 70 aneb Obrázky z Ruska

V úterý kolem půlnoci jsem na Ruzyni vyzvedla sestru Zdeničku, abychom si společně užily pár dnů v západočeských Karlových Varech. Po malém dobrodružství, kdy jsem nemohla najít parkovací lístek z letiště, jsme v pořádku docestovaly k nám domů, ukrojily další hodinu z noci a drahocenného spánku povídáním a kolem druhé šly spát. Ve středu ráno jsem rozvezla dětičky, nachystala domácnost, obstarala pejsky a mohly jsme vyjet.

Počasí bylo jak objednané – měsíci zimy prokřehlá půda povolovala z ledového sevření a v prvních pár centimetrech ohřátého povrchu se jak o život draly ven první lístky trávy, trsy podbělů a bílé tečky sedmikrásek (sedmikrásku považuji za vůbec nejhouževnatější rostlinku; po utrhnutí sice květ ihned uvadne, ale samotná rostlina má obdivuhodnou životaschopnost – jeden den posekám trávník i se sedmikráskami, a druhý den jich mám v centimetrovém pažitu jednou tolik, nechápu... :-).

Karlovy Vary jsou pro mne synonymem pro letní filmový festival, a donedávna jsem cítila jako veliký deficit to, že jsem na žádném z ročníků nebyla (jeden rok mi do toho vlezla voda s partou z gymplu, druhý hory s přítelem, čtvrtý svatba, pátý... ;-). Nikdy jsem netušila, jak nádherné město je ukryto mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Podle pověsti odhalil první z léčivých pramenů Karel IV., když se proháněl v okolních lesích a štval zvěř. Tomuto panovníkovi tedy Česko vděčí vedle například Karlovy univerzity i za vzkvétající lázeňské město plné ohromujících staveb, prosluněných kolonád a krásných vyhlídek.

Vary jsem dostala od manžela jako dárek, abych si odpočinula a nabrala síly (asi na další povinnosti v domácnosti a dětinky ;-). V našem čtyřhvězdičkovém hotelu jsme byly kromě personálu jediné Češky, jinak samí Rusové. Nic proti nim, nikdy mi nevadili, jen ve Varech jich je jaksi nadbytek... Abych si ve své rodné zemi nemohla přečíst nápis v obchodě česky, to mi přijde už moc a divím se zákonodárcům, že to tolerují. Tohle je možné prostě pouze u nás, chtěla bych vidět například Rakušáky, jak jejich nápisy oslovují pouze Čechy či Maďary...

Rusa na ulici ve Varech poznáte velmi snadno, je nositelem stejných atributů jako východoslovanští bratři kdekoli jinde na světě – dámy s nějakým kožíškem okolo sebe (v hotelu se naopak rády převléknou do slušivých šusťákovek), rudé rtěnky a zemité parfémy... Po těch pár dnech mi začali malinko lézt na nervy, ruštinu už jsem nemohla ani slyšet a byla jsem na tom asi dost podobně jako prodavačka v jednom pekařství. Zašly jsme si tam Zdeničkou koupit nějaké pečivo a za námi stála ruská dáma. Ptala se na jeden nugát, paní prodavačka jí sice v ruštině odpověděla (všichni v Karlových Varech hovoří plynně rusky...), ale jen tak mimochodem poté mezi zuby utrousila: „To čumíš, co?“ Já jsem v tu dobu stála u kasy a uklízela si peníze; jak jsem výrok zaslechla, říkala jsem si, že se o mne nejspíš pokoušejí zvukové halucinace... Venku jsem se ptala Zdeničky, jestli to také slyšela, a že prý ano – údajně byla tak v šoku, že z obchodu vypadla bez rozloučení ;-) Čili asi tak mají v KV rádi ruské turisty...

Ubytované jsme byly v krásném hotelu Prezident hned nad jednou z kolonád, první večer jsem zašly do Puppu na kafíčko a zákusek a vůbec si všemožně užívaly :-). Zde jsem si všimla, že kousek od nás sedí herec a moderátor Čenský. Upozornila jsem Zdeničku, která ovšem namítala, že to je Kaiser, nikoli Čenský. A v momentě, když tento umělec (Čenský) okolo nás chvátal zpět někam do sálu, Zdenička v jeho přítomnosti s jasnou hlasitostí a intonací neopomněla podotknout – „A byl to Čenský!“ Málem jsem se propadla do země ;-)

Mé první loknutí lázeňského vřídla bylo sice provázeno momentálními žaludečními nevolnostmi, ale nakonec jsem si dokonce i oblíbila jedno vřídlo, a to u hada – voda zde je lehce perlivá a ne tak horká, během dne její teplota kolísá (vícekrát jsem se spálila o nechutné páchnoucí vody ;-) Při doušku jedné z nich jsem opravdu myslela, že budu zvracet, zabránilo mi v tom nejspíš jen vědomí toho, že jsem mezi lidmi a že bych se úplně zostudila ;-)

Procedury v hotelu neměly chybu, v našem harmonogramu péče nechyběly aromamasáž, kosmetika těla a obličeje, lymfodrenáž, vinná koupel, hydroxymasáž či oxygenoterapie. Prostě super, nepopsatelně jsem si to užila... :-)

Návrat domů byl na jednu stranu krásný (dětičky mě uvítaly s nepředstíranou radostí a láskou), na druhou malinko náročný. Na lince v kuchyni sedělo máslo, které jsem vyndala před několik dny z mrazáku, aby rodina nestrádala. A ono tam sedělo v klidu od středy do pátku... No comment ;-)

Po příjezdu domů jsem také v pracovně narazila na klubový zpravodaj, o kterém se zmíním v dalším blogu – bude to brzy :-)

Mějte se krásně, DaTaG :-)


Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel dva a pět (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz