Ginger Taffy
Rottweiler Kennel
Rottweiler Kennel
V pátek se k nám po roce absence nahlásila má kamarádka Káťa. Je to pohodová a úžasná ženská, která má nadhled nad věcmi obyčejného i neobyčejného lidského živoření. Známe se od základky a naše osudy prostě chtějí být spolu. Pojí nás výjimečný vztah, nemusíme o pouto, které mezi námi je, nijak záměrně pečovat (jako že bych si říkala: „Měla bych zavolat Katce, už jsme se dlouho neslyšely...“). Je pro nás obě fajn, jsme-li v kontaktu často, ale nic se neděje, neslyšíme-li se i déle. Poslední dobou totiž čas nějak strašně rychle utíká a už se stírá rozdíl mezi pár dny a měsíci... Vše je opravdu relativní a proměnlivé...
Káťa se za manželem odstěhovala kousek od Zlína, žijí si na samotě u lesa víceméně v symbióze s přírodou, a na Katku toto místo působí stejně silně jako vliv Moravy a jejích dialektů – mám to ráda, sama se cítím být doma spíš na Moravě než v Čechách. Katka je úplně neuvěřitelně všestranná, neznám nikoho jí podobného. Kromě toho, že je úžasná kuchařka, zahradnice a má v malíku opravdu veškeré domácí práce, poradí si i se všemi mužskými (myslím pracemi ;-). Vím to o ní samozřejmě dlouho, ale přesto mi její poslední vyprávění vzalo dech...
Katka mají doma problém s vodou – kromě toho, že je příliš tvrdá, a tak se třeba vůbec nedá používat na vaření, jim čas od času vystoupá hladina podzemní vody natolik, že to žumpa nestíhá, a tak se vše, co se v ní vyskytuje, natlačí do domácího potrubí a vyvěrá všemi možnými cestami. Katka mi líčila: „Tak jsem Drahuš přiběhla do prádelny, a tam mi z pračky lítaly hovna – prostě takový impulsy a pokaždý mi to vychrstlo z bubnu...“ Nevěřícně jsem Katku poslouchala a čekala, že to Katka ukončí slovy, že má po pračce a musí koupit novou – ale kdepak, to by nesměla být Katka! Prý už se jí tohle stalo několikrát, pokaždé celou pračku pročistí, několikrát nechá naprázdno projít na devadesát stupňů a pračka je jako nová... No, já osobně bych na tohle neměla, asi by mě ani nenapadlo pračku čistit a nechala bych ji odvézt do šrotu. Mám se od Katky hodně co učit :-) Za celý večer jsem od Káti slyšela nespočet historek, a vyprávěno jejím slovníkem a dialektem to prostě nemělo chybu :-). Sem tam jsme se dotkly i vážnějších věcí, které se bohužel prostě nikomu nevyhýbají, a Káťa to velmi trefně ukončila slovy: „Zlatý hovna v pračce, Drahuš!“ Na této větě je hodně pravdy...
Bude to rok, co jsem poprvé psala o Zpravodaji RKČR, udělám to nyní ještě jednou, naposledy a s citem ;-), neb jak pravila Hanka: „Za ty problémy Ti to nestojí a stejně se nic nezmění“. A když se něco změní, tak „Až naprší a uschne!“ jak pravil pro změnu klasik ;-)
Na první pohled, po roce face-liftingu a intenzivních plastických operací, se Zpravodaj tváří již jako časopis na úrovni, na ten druhý je to už ale krapánek horší. Nechápu například pohyblivé logo RKČR na obálce a to, že není pevná grafika úvodní strany, nechápu fotky bez popisek (u kterých by to bylo třeba) a nechápu také například výčet předsednictva bez uvedených funkcí – když budu chtít jednat například s ÚPCH, jak poznám, kdo to je? Jasnovidectvím? :-) Další drobnost – stížnost ohledně nominace a odpověď jsou každá na jiné straně, to není úplně logické, ne? (Zde je časová chronologie na úkor přehlednosti.) Co otištění celého katalogu Klubové výstavy? 15 stran toho, co všichni znají??? K čemu je ta bílá strana na konci Zpravodaje? ...asi na poznámky... :-) No a co mě fakt mrzí, tak větička „Zpravodaj neprochází korekturou.“ To je bohužel alibismus z hlouposti a neprofesionality. Jako že: Pišme si, jak chceme, měkké tvrdé i/y, malá velká písmena, nám je to jedno, my totiž nemáme korekturu, hurá! ;-) To, že vydávám-li cokoli, co má mít reprezentativní podobu (a to má jakýkoli zpravodaj), s sebou nese také jisté povinnosti a pravidla, je Klubu a redakci Zpravodaje evidentně lhostejné. Už jste někdy viděli cokoli plošně vydávaného bez jazykové korektury? Myslím, že Klub asi neví, co to znamená, a proto se toho tak bojí. Ale pro nás, členy RKČR, by měl zajistit čtení na úrovni, mě osobně vadí číst texty se základními pravopisnými chybami. Zajímavé čtení ve Zpravodaji aby jeden pohledal, není v něm prakticky nic, je mi líto, že to musím napsat. Takže abych to shrnula – Zpravodaj v této podobě je určitě lepší než před rokem, ale profesionální bohužel stále ještě není, je to škoda. Tak snad se brzy dočkáme! :-)
Ukončila bych to Katčinými slovy: „Zlatý hovna v pračce!“ Myslím, že tuhle větičku začnu používat častěji, je v ní totiž nečekané moudro a laskavá vlídnost k věcem, které jsou opravdu někdy v životě na h...o :-) Krásné dny, D :-)
PS: Na fotkách Káťa a Naty, Jeníček byl s Pepčou pouštět draka :-)
 |  |  |  |
