Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 135 aneb Liverpool se Zdeničkou, racky a Beatles…

„Poletíš sama, nedá se nic dělat, to prostě zvládneš!“ zavelela před několika měsíci Zdenička, má mladší sestřička žijící v Norsku. Definitivně tak odpískala mé pokusy o to, že bych raději snad ani neletěla… Zdenička totiž úspěšně dokončila své dálkové studium univerzity v Liverpoolu (University of Liverpool, ve městě jsou celkem tři vysoké školy :-) a na promoci si pochopitelně přála někoho z rodiny. A tak jsem se začala psychicky chystat na letadlo, ve kterém jsem měla ještě ke všemu sedět bez jakékoli blízké duše (a vidina toho, že budu mít čas zabývat se tím, jak jsme vysoko, co to je za podivné chvění, proč se tak klepou křídla a jestli letadlo nespadne, mi úplně dobře nedělala…). Nicméně druhý prázdninový týden jsem zmobilizovala svou odvahu a celkem bez protestů se nechala odvézt na letiště. Rozloučila jsem se s rodnou zemí a spoléhala na tetu, která mi jednou četla z ruky a předpovídala mi dlouhý život… ;-)

Skutečně jsem přežila, vylodila jsem se v Manchesteru a k mému velkému překvapení na Zdeničku narazila hned u výdeje zavazadel – do Liverpoolu jsme přejížděly autobusem a tři hodinky čekání na něj nám utekly jako nic. Do hotelu jsme se dostaly asi setrvačností, usínala jsem jak v autobuse, tak v taxíku a z hotelu si za první večer pamatuji jen postel… (Musím přiznat, že ta mi byla velmi blízkou kamarádkou celý náš pobyt, mám pocit, že jsem měla asi spavou nemoc, spala jsem prakticky pořád, kdy jsme necouraly po městě :-).

A Liverpool za procházky rozhodně stojí. Mám ráda anglické stavby, miluji ponurost Londýna a Liverpool mi rozhodně velmi učaroval. Podle některých lidí je Liverpool krásnější než Londýn, je považován za kulturní středisko země. Z hotelu jsme měly úžasnou vyhlídku na řeku Mersey, která se vlévá do Irského moře. Je od ní ale hodně větrno, v Liverpoolu v podstatě nemá cenu se nějak česat ;-) Své o tom ví i Zdenička, která si promoci chtěla užít se vším všudy, a tak se objednala do jednoho proslulého kadeřnictví. Ovšem asi po hodině na svěžím liverpoolském vzduchu byla, jako by ji učesala naše Natálka, vlasy jí vlály ve větrném víru nad hlavou, lepily se do rtěnky a muchlaly se ve velmi efektivní cuchanice :-). Zdenička žbrblala, jak je pro ni celkem příznačné :-), a opět měla nějaký důvod k nespokojenosti – myslím to v dobrém, přijde mi humorné a roztomilé, jaký je Zdenča rejpal :-). A jako by svými komentáři přitahovala další katastrofy a naschvály – když se někomu něco mělo stát, tak prostě jí :-). Když jsme třeba po promoci šli na oběd, tak Zdenička začala hned prskat, že se jí restaurace nelíbí, že ona by šla dál a podobně. My s Asbjornem, Zdeniččiným manželem, jsme uzavřeli takový tajný pakt, a jenom jsme na sebe spiklenecky pomrkávali. A aby měla Zdeňula proč se čertit, na vidličce měla nějaký vlas, pití jí nechutnalo a kvůli pizze, kterou si objednala, už nechtěla později ani žádnou jinou, prý tamtu hnusnou ještě pořád cítí ;-). Po promoci také těsně přede mne dopadl dáreček od nějakého z racků, kteří nám všude poletovali nad hlavami, po chvilce jsem si ale všimla, že mi část pokladu skončila na ruce, další cákanec na kabelce a třetí přímo v ní. Zdenča se mi škodolibě smála do té doby, než zjistila, že to má na sukni – měli jsme štěstí na nějakého velmi šikovného opeřence :-).

Celý jeden den z pobytu v království nám zabrala promoce. Zdenička vystudovala bakaláře ještě v Česku, další studium ale probíhalo při zaměstnání, a souhlasím s děkanem, který na promoci hovořil s velkým uznání k „on-line“ studentům, kteří překážky na prestižní vysoké škole zvládli i při svém povolání a starostech o rodinu. Zdenička udělala státnice s vyznamenáním – chci jí tímto napsat, jak moc ji obdivuji, že vše zvládla, je to ten nejcílevědomější človíček, kterého znám, má disciplínu a nevzdává se, ani když vše nejde snadno, a naopak to stojí hodně sebezapření a odhodlání. Zdeničko, moc Ti gratuluju, jsi fakt dobrá! :-)

A co jsme ještě zažili zajímavého? Půl dne jsem strávila s Markétkou a její Anty, které žijí v Anglii a dělají mi samou radost, ale o tom a dalších šikulkách z prvního vrhu v příštím blogu :-). Se Zdeničkou a Asbjornem jsme jeden den večeřeli v italské restauraci Jamieho Olivera, mám ráda jeho vaření a kuchařská show, a tak jsem byla moc zvědavá na to, jaká jsou jeho jídla ve skutečnosti. Byla jsem nadšená, restaurace má úžasně uvolněnou atmosféru, jídlo bylo skvělé a posezení strašně příjemné. Do noci jsme se pak toulali Albertovým dokem, u něhož je třeba muzeum Beatles a kousek od něho žlutá ponorka. Cestu k hotelu jsme si protáhli bloumáním v přístavišti u řeky a setmělými ulicemi pod věžemi monumentálních historických staveb. Užila jsem si dovolenou na maximum, chvilku jsem zapomněla na běžné starosti a začlenila se do davu turistů a atmosféry cizího města, které jsem měla každým dnem raději. Zdenička mi přichystala báječnou dovču, na kterou určitě nezapomenu – příště je výběr na mně, Zdeni, ju? Tak si všichni užívejte prázdnin, ať už jste doma, na Šumavě nebo v Amazonii – všude je fajn, když máte okolo sebe ty správné lidi! :-) Krásné léto, D :-)


Zdenička a Asbjorn :-)...Vietnamci prodávají trochu jiné zboží ;-)Tohle je vychytávka - všimněte si časových určení :-)Royal Liver Building ze strany
Zdenička a Asbjorn :-)...Vietnamci prodávají trochu jiné zboží ;-)Tohle je vychytávka - všimněte si časových určení :-)Royal Liver Building ze strany
Royal Liver Building, trochu strašidelná fotka... ;-)Vnitřek našeho hotelu :-)Chvilku žhnulo slunce, chvilku pršelo, vše, jak má být :-)Jamieho jídelníček - jednoduchý, ale skvělý :-)
Royal Liver Building, trochu strašidelná fotka... ;-)Vnitřek našeho hotelu :-)Chvilku žhnulo slunce, chvilku pršelo, vše, jak má být :-)Jamieho jídelníček - jednoduchý, ale skvělý :-)
Cesta k přístavu :-)No comment ;-)Před promocí v hábitu......v souboji s větrem... :-)
Cesta k přístavu :-)No comment ;-)Před promocí v hábitu......v souboji s větrem... :-)
Superlamb Banana od Tara Chiezy, jeden ze symbolů města...hábity mají různé barvy límců podle oboru :-)...sukně zněsvěcená rackem je schovaná pod stolem ;-)...a letíme domů, už se Zdeničkou :-)
Superlamb Banana od Tara Chiezy, jeden ze symbolů města...hábity mají různé barvy límců podle oboru :-)...sukně zněsvěcená rackem je schovaná pod stolem ;-)...a letíme domů, už se Zdeničkou :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel dva a dva (např.: sedm)

autor: D - reagovat
datum: 05. 08. 2012 22:46:54

Z: Jojo, Zdenička je modelka, ať se zatváří, jak se zatváří, vždycky vypadá skvěle - na rozdíl ode mne :-) ...taková nespravedlnost ;-))) Papapa, D :-)


autor: Z - reagovat
datum: 03. 08. 2012 07:51:19

simona:

Simi, dekuji :-)


autor: simona - reagovat
datum: 01. 08. 2012 14:19:39

jee musim vzkazat zdenicce jak ji to moc slusi!!!!i kdyz ji neznam a jeste ta znacka o uklizeni hovinek je skvela ale u nas by asi stejne nebyla o nicem to by musela nekde stat a panicky cunicky triskat do palice:D


autor: D - reagovat
datum: 31. 07. 2012 14:14:48

Z: Papa, Ty kecko ;-))) Dx


autor: Z - reagovat
datum: 30. 07. 2012 22:20:38

Dekuji Drahusko, uplne jsi me vynachvalila, vsak Ty jsi mi udelala velikananskou radost, kdyz jsi za mnou priletela ... jinak moc a moc uzasny blog, ja bych to proste vubec tahle nenapsala, vsak me snas ja a Cestina proste nejsme kamaradky ... Mam Te moc a moc rada a jeste jednou s celeho meho velkeho srdecka dekuji xxx


Copyright © 2009 - 2022 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz