Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 146 aneb Kvuoook! :-)

Tento blog bude tak trochu chaotický a každý pes jiná ves :-), ale budiž – kdo chce číst, nechť čte, a kdo ne, nemusí ;-).

Domů z práce jezdím hodně pozdě, kolem půl dvanácté až dvanácté, dětičky už dávno spinkají a já se snažím ještě dohonit všecko možné. A tak poklízím zbytky po působení mé tříčlenné party za dobu mé nepřítomnosti, chystám dětem svačiny na druhý den, naplním mističku našemu nenažranému kocourovi (v životě jsem neviděla nenasytnější kočku… :-) a nakrmím třeba také gekony. Naposledy jsem ale udělala chybu – protože gekoni obývají společně s dětmi jeden pokoj, nechci tam v noci svítit, vzbudit dětičky, a krmím je tedy po tmě, jen se světlem z chodby. Takže jsem takhle otevřela terárko a – pohyb a skok ven z něho! Bezohledně jsem v pokoji rozsvítila, prohledala Natálčiny kočárky s panenkami pod stolem, ale uprchlý gekon nikde! Koukala jsem tedy po stole a hurá! – utečenec se mačkal v záhybu terárka, kde jsou průduchy. Tak jsem počala malilinkatou ještěřinku loviti, ovšem ouha – ještěrka byla rychlejší, než jsem očekávala, byla hned tam, hned zase jinde. Nakonec se mi povedlo ji přimáčknout v rohu, pomálinku jsem ji vytahovala ven, až se mi to povedlo, ovšem na jednu věc – když jsem gekonka vracela zpět domů, nějak sebou mrsknul, a zatímco jsem ho hodila dovnitř, část ho zůstala venku... Malý mrskající se pahýl ocásku skákal bez těla po stole, bylo mi zle... A tak, aby nebylo nevolno jen mně, zabalila jsem to do papírového kapesníčku a donesla Pepínovi: „Koukni!“ ;-) „Co je to? (...chvilka rozbalování...) Fůůůj, no Ty jsi čuně!“ Hm, spíš jsem myslím malinko škodolibá než čuně, ale budiž. Každopádně jsem asi v biologii nedávala pozor, a tak jsem si myslela, že ocásek doroste. Chyba lávky, nedoroste, vysvětlili mi moji dva vědci... Ale jak pravila kamarádka Lenička – aspoň tohohle gekona poznám, „Můžeš si ho teď pojmenovat, Drahu!“. No a pojmenovat si můžu ještě jednoho, kterému asi ukousl kousek ocásku jiný ze sourozenců v době, kdy mi došly octomilky a já čekala na nové... A jak bych je tak pojmenovala? Vzpomněla jsem si na jednu kolegyňku, na zahradě měli doma dvě kozy, jedna se jmenovala Levá, druhá Pravá – nic tak vtipného u gekonů asi nevymyslím, a tak u nás stále zůstávají no name… :-)

Při jednom z nočních krmení gekonů mne vyrušil Pepča: „Máme problém, přijď za mnou, až to doděláš...“ Srdce mi poskočilo a hned mi hlavou prolétly ty nejčernější scénáře... A tak jsem ani nedokrmila naše plázky a šla za Pepčou. „Co se stalo???“ Můj muž se usadil na vaně a s pousmáním, které rozehnalo mé obavy, mi vyprávěl: „Dneska za mnou přišel Honzík – že prý kluci ve škole říkali, že žádný Ježíšek není!“ A tak se Honzík poté, co ho Pepča s Natálkou vyzvedl ze školy, dotazoval: „Tati, já bych měl na vás s mámou prosbu – nemohl bych se prosím ze schodiště dívat na stromeček, jestli ten Ježíšek opravdu přiletí? Abych věděl, jestli tam opravdu je! Já jsem si všimnul, že my vždycky čekáme nahoře v pokoji, a máma je dole v kuchyni...!“ Takže k tomu došlo – náš Honzík už nevěří na Ježíška, už loni k tomu málem působením školního kolektivu došlo, ale nějak se to ještě ututlalo. Jsem ráda, že to vzal s vědeckým přístupem, takřka by se i zdálo, že měl z nového poznatku radost. A tak zatímco Natálka „píše“ (protože ho spíš maluje) dopis Ježíškovi, Honzík si na papír sčítal, co nás to bude stát a kolik z jeho požadavků budeme ochotni akceptovat ;-). Prostě matematika je silná čarodějka :-).

Natálka oslavila nedávno své šesté narozeniny, a s jistotou sobě vlastní mi oznámila, že by si přála mít oslavu a kolik že si prý může pozvat kamarádek. Nakonec jsme se domluvily na komorním společenství dvou nejbližších holčiček (jedna další pozvaná kamarádka bohužel nemohla), Honzíka jsme s tátou poslaly do kina a dámská jízda začala. Mělo to velmi svérázný průběh – nejdříve hodina pištění, tancování, převlékání do všeho možného a instalace všech Natálčiných sponek, korálků a doplňků. Pak se holky pohádaly o to, kdo má koho raději, která u které byla kolikrát na návštěvě a kolikrát tam spala. Střídavě jsem měla v náručí jednu, druhou a třetí plačící holčičku. Když už mě jejich žalování a urážení naštvalo, vyhlásila jsem plošný zákaz žárlení a podobných manýrů. Zavládl klid, ovšem asi tak půl hodiny, než přijel z kina Pepča s Honzíkem a jedním jeho kamarádem, bráškou jedné z holčiček. Další epizoda oslavy se nesla v provokování holek kluků a naopak, přičemž kluci – vzhledem k tomu, že jsou o tři roky starší než přítomné holčičky – odráželi narážky holčiček se stoickým klidem. Měli návrhy typu „Vyhlašuju soutěž! …která z vás vydrží být nejdýl ticho!“ :-), já jsem je tak po očku sledovala a dost jsem se bavila. Přes mé lehké zveličení dětské oslavy musím uznat, že se jinak povedla, děti si splácaly bříška dorty, dětským šampaňským, chipsy a vším možným, domů pak odjížděly nadšené a spokojené. Naty dostala tolik dárečků, že jich tolik ani Ježíšek neunese, já jsem do noci uklízela zbytky oslavy z podlahy, klik a schodiště, a bylo fajn :-). Honzík má narozeniny v lednu, už deváté, shodou okolností včera donesl domů pozvánku na narozky jednoho svého spolužáka, součástí oslavy je jízda na motorkách, četla jsem na lístečku.... No, asi zavolám mamince chlapečka, co to přesně znamená – nechci být paranoidní a nechci dětem v něčem zajímavém bránit, ale aby toho zase nebylo příliš…

A moje dvě dračice? Když je u nás návštěva, musím je zavírat do klecí, protože jinak skáčou po dveřích, škrábou a domáhají se své účasti :-). Gin teď má vůbec velmi úspěšné období, nedávno taťkovi stihla rozkousat zimní boty, které si s pocitem bezpečí nechal u holek v garáži. Během dvou dnů Gin zlikvidovala venkovní obuv Pepči i mou, nechápu, co ji to zase chytlo, je to lotr. Začaly jsme zase chodit na cvičák, je to teda hrůza, začínáme v podstatě od začátku. Ale což – děláme to jen pro radost, nic nás nikam netlačí, tak je to fajn :-). Mějte se všichni hezky a díky za přízeň, D :-)

PS: No a málem bych zapomněla, proč ten pitomý název :-) V práci mi jedna má kolegyně vyprávěla, jak kdysi na chalupě její muž spravoval auto. Ležel si pod ním, zabraný do uvolňování nějakého šroubku, a neměl ani tušení o tom, že vedle od sousedů hejno vykrmených krocanů překonalo plot a vydalo se na spanilou procházku vesnicí. Manžel ležel pod tím autem, a najednou prý vedle sebe, kousek od své hlavy uviděl sehnutou červenou hlavu, která velmi pomalým hlasem a značnou intenzitou vypustila udivené „Kvuook!“. Nebohý muž se tak vyděsil, že se prý pod autem úplně potloukl, no a krocani odkráčeli o dům dál… :-) Geniální historka :-)


První z Natálčiných oslav :-)Oslava s holčičkami :-)...a ještě jedna fotka z této akce......a kluci kující pikle :-)
První z Natálčiných oslav :-)Oslava s holčičkami :-)...a ještě jedna fotka z této akce......a kluci kující pikle :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel tři a tři (např.: sedm)

autor: D - reagovat
datum: 01. 12. 2012 18:23:38

Z: Jojo, gekoni se už na vás těší, na vaši počest je, až přijedete na Vánoce, přestěhuju z dětského pokoje do pracovny, aby vám tam mohli v noci tikat :-) Tak pá, ;-)


autor: Z - reagovat
datum: 30. 11. 2012 19:38:17

Drahusko, tak tohle na mne nechystej, jo nejakeho gegona a atd ... jinak moc hezky blocek a ta prvni fotka, tam jsem se uplne v Naty videla ... tak papa a uz za par tydnu se uvidime ... Mam vas moc rada xxx


Copyright © 2009 - 2022 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz