Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 147 aneb Předvánoční

Znáte to, jak si člověk něco naplánuje, a pak je to úplně jinak? Přesně tohle se stalo mně před týdnem… Naplánovala jsem si pár dnů volna, abych se stihla nachystat na Vánoce – dokoupit nějaké maličkosti, pak je zabalit, doma uklidit a vůbec se zklidnit a užívat si nadcházející období, které mám spojené výhradně s klidem, pohádkami a jídlem (no, možná je to spíš tak trochu obžerství, ale to nevadí :-). Samozřejmě všecko dopadlo tak, jak jsem nechtěla – v práci jsem si výhodně pořídila bacila extrémní kvality a koupila jsem to se vším všudy… Dvě kolegyně seděly v práci v kulichu a jejich kýchání a křaplavý hlas mě děsily, nicméně i za nimi jsem se musela podívat, a tak bylo vymalováno. Cestou domů už jsem cítila začínající bolesti v krku, stoupající teplotu a zimnici. Jela jsem z práce v době toho nejhoršího sněžení, má obvyklá dvacetiminutová jízda trvala hodinu a půl (dálnice nebyla ve sněhu vidět, sjezd neexistoval a cestu k nám jsem zvládla tak nějak intuitivně – opravdu každou minutou jsem čekala, že nadchází má poslední chvilka) a myslím, že psychický stres z návratu domů sněhovou kalamitou dokonal to, co s mým tělem dělala blížící se nemoc. Doma jsem odpadla a zažila týden asi té nejhorší virózy, kterou jsem kdy měla. Pět dnů jsem v podstatě nevylezla z postele, doma stálo úplně všecko (když jsem tu spoušť po týdnu bez pohledu zamlženého horečkou viděla, málem mi vypadly oči z důlků… :-). Úplně mě pak odrovnalo to, když mi přišly dárky k vánocům od Markétky z Anglie a Simonky z Kameňáku – když jsem totiž nemocná, jsem tak nějak i psychicky labilní. To, jak mám okolo sebe skvělé lidi, mi přivodilo lítostivost a takové dojetí, že jsem se sama před sebou styděla – nicméně chci ještě jednou poděkovat, mám pocit, že s majiteli mých štěňátek jsem získala další velkou rodinu…

Na Vánoce se připravují i naše děti, a to samozřejmě také ve škole. Ráno většinou kontroluju dětem batůžky, jestli tam mají všecko, co tam má být, a naopak tam třeba Honzík nepašuje nějaké třpytky a podobné zajímavé věci – včera se mi očividně zaskočen snažil namluvit, že má všecky věci v pořádku, o to větší byla má zvědavost. V tašce jsem pak našla Natálčinu královskou korunku k nějakému kostýmu. Honzík mi vysvětlil, že nacvičují ve škole na besídku o třech králích. Trochu mě mrzelo, že obešel Naty a nedovolil se jí o půjčení, nicméně jsem věděla, proč to udělal (nechtěl s ní mít spory kvůli tomu, že mu korunu odmítne půjčit) a už nebyl čas to řešit jinak. Takže jsem tam korunu ponechala a jen se zeptala, zda bude on jeden z králů. Řekl mi, že ne. „A co budeš hrát ty, Honzíku?“ „Já jsem chudý lid, maminko!“ :-) A tak chudý lid odjel do školy a já se moc těším na vystoupení :-).

V neděli jsme s pár kamarády podnikli předvánoční výšlap na Blaník, nikdy předtím jsem tam nebyla. Bylo to hrozně fajn, zasněžený kopec a rytíři spokojeně spící někde uvnitř. Užili jsme si příjemný den, zakončený v zakouřené hospůdce pod bájnou horou v Louňovicích. Děti byly unavené, prasily s brčky a nám dospělým to bylo celkem jedno, stejně byly všechny umatlané a doma šly komplet do vany a do pračky. Večer jsme všichni padli za vlast, já osobně asi dřív než děti.

Dneska večer jedu na letiště pro sestřičku, a tak nám opravdu začnou Vánoce. Zdenička je tráví vždycky u našich na Vysočině, ale nejdřív je pár dnů u nás a nadšeně absolvuje vánoční šílenství v obchodních centrech. Já se už teď na to klepu, nesnáším courání po obchodech, navíc v mačkanicích a nákupní horečce. Nechápu, jak to někdo může chtít podstoupit dobrovolně. Naše Zdenička je ten typ, že když ji ráno vysadíte v nákupním centru ráno v devět a večer v devět ji vyzvednete, stěžuje si, že ještě nestihla všechno projít. Já mám většinou prolítnuto za půl hodiny… :-).

Dneska se na mne na chvilku přijeli podívat Pepík s Aprilkou, začali jezdit kousat na Jirku Macha, tak mám velikou radost. Aprilka je miláček, mazlivá ňufinka, na obranách ale prý vymatlaný blázen, tak jsem zvědavá, jak jim to půjde. Přikládám pár fotek, stejně tak Anténky, která pilně trénuje s Markétkou v Anglii, a Abbynky – ty jsou sice vánoční, ale Síma s ní také poctivě cvičí :-). Ještě musím vyzískat nějaké fotečky od Applušky a Sorbíka, dlouho jsem je neviděla, tak to zase musím napravit.

Přeji vám všem krásné Vánoce, ať vám doma nevzplane adventní věnec, jako se povedlo jednou nám, a vše se vydaří v dobré náladě a přítomnosti vašich blízkých :-).

V příštím blogu fotky holek, dlouho jsem je nenaháněla s foťákem, tak aby nevyšly ze cviku :-). Pac a pusu, D :-)


Abbey :-)Abbey :-)Anty :-)Anty :-)
Abbey :-)Abbey :-)Anty :-)Anty :-)
April :-)April :-)April :-)...Blaník :-)
April :-)April :-)April :-)...Blaník :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel pět a čtyři (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2022 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz