Ginger Taffy
Rottweiler Kennel

Blog 173 aneb Javorová skála 19.–21. 4. 2014

Tento blog bude vyprávěcí – nedávno jsem slíbila napsat něco málo o výcvikovém víkendu rotvíkářů na Javorové skále a byla by určitě škoda nedodržet slovo, víkend to byl totiž plný zábavy, legrace, ale i cvičení s našimi miláčky.

Na Javorové skále jsem byla kdysi za kamarádkou Janičkou Nerádovou ze Slovenska (Janí, pozdrav veliký! :-) Protože, jak už asi víte, až na světlé výjimky jezdím všude bez navigace, vypravila jsem se po zhlédnutí mapy bez obav na Javorovou skálu. To, že jedu v podstatě na konec světa, jsem ovšem z mapy nevyčetla. Došlo mi to ale záhy poté, co jsem se klikatila lesy kamsi na hůru, příšerná cesta vedla mezi koňmi a krávami, až jsem si říkala, že jsem zabloudila. Vzpomínám, jak jsem tehdy v pastvinách vyskočila z auta, když jsem míjela nějaké turisty, a modlila se, aby mě někam odnavigovali. Kemp Javorová skála byl ale naštěstí už za zatáčkou! Po dvou letech jsem se tedy vrátila na místo činu a nemalé bylo mé překvapení – do kempu vedla nová silnička! Příroda je na Javorové skále naprosto okouzlující, náš výcvikový víkend se konal v dubnu, před Velikonocemi, a jarní sluníčko tahalo za kštice žluťoučké lesklé blatouchy, horské traviny byly jako koberec a stromy se zahalily do té nejkrásnější zelené, která je jejich listům na pár jarních týdnů propůjčena. Prostě nádhera, i kdybychom necvičili a jen si užívali přírodu okolo, stál by ten výlet za to!

Samotný kemp má hezké zázemí, chatek je nespočet, stejně tak je ale návštěvníkům k dispozici budova s pokoji – jeden z nich jsem osídlila já s holčičkami, bála jsem se zimy v chatce a nočního běhání do budovy na záchod. Já jsem udělala dobře, v chatkách opravdu teplo nebylo, ovšem jestli udělali dobře mí sousedé, že měli za zdmi mé dvě neuvěřitelně uštěkané hlídačky, to už není tak jisté… Za jednou zdí měla království Kačka Hájků, z druhé strany pak srdce této partičky lidí, kteří se na Skále sešli – Darinka Kahanová. Když Kačka zjistila, že mé holky velmi ostražitě, a především hlasitě, monitorují každý pohyb i v noci, zakoulela očima a slyším ji jako teď: „Mašková, já Tě zabiju, Ty vole! Já se potřebuju vyspat!“ Darinka se v souladu se svou grácií omezila jen na to zakoulení očima, nicméně nejhorší scénáře se naštěstí nenaplnily – Lizák s Ginuškou byly po cvičení tak unavené, že spaly jako koťátka, natož když mě měly vedle sebe. Spaly jsme namáčknuté jedna na druhou a bylo to krásné spaní, Lizák mě hned ráno opusinkoval, Ginuška mě zalehla, a den mohl začít!

Na Skále s námi byl jako figurant Honzík Kuncl se svou nepostradatelnou drahou polovičkou Mončou a jejich nádhernou holčičkou Karolínkou. Nemohl samozřejmě chybět stále vysmátý Láďa Jupa, a když zmiňuji jeho a malou Kájinku, zde jedna z mnoha humorných scének – Láďa to moc hezky umí s dětmi, to musím tedy uznat, naprosto přirozeně se s nimi baví a umí si s nimi hrát – ne každý to s dětmi tak umí, proto o tom píšu. Jeden večer, než šla Monča Káju uložit, se jí Láďa věnoval, a k pobavení všech malé princezně na obličej namaloval kočičku – čumák, vousy, všecko :-). Kája se pak vypravila k mamince, Monča se k ní otočila a v úžasu a smíchu představila neznámou holčičku i Honzíkovi: „Co Ti to udělal, ten strejda, jdi ho kopnout, Kájo!“ Posílal Honza Káju na Láďu. Monča se samozřejmě postavila proti tomu, Honzík dostal kázání i od ostatních, co to malou učí, ale je to chytrá holčička, má pamatováka! Po nějaké době přišla k Monice, chytla ji za ruku a chtěla ji někam odvést: „Pojď se mnou, maminko!“ „Kam, Káji?“ „Kopnout strejdu!“ :-)))

Večery byly opravdu hodně příjemné, bavili jsme se naprosto všichni. Musím rozhodně zmínit aspoň některé další účastníky akce – holky Bezdíčkovy, Kačka a Jirka Seďovi, Dana Kuntová, Kačka Bártová, Pavlína Moravcová. Jirka s Láďou se jeden večer hezky opřeli do slivovice, které bylo hned z více zdrojů skutečně dost, a protože se do restaurace nesmělo nosit vlastní jídlo a pití, kluci si venku našli originální úkryt – láhev měli schovanou v krmítku pro ptáčky a pravidelně ji chodili kontrolovat. Takže jsem musela využít situace a trochu se pomstít Láďovi za jeden moc vydařený žertík… Láhev jsem jim schovala a všichni jsme čekali, až si toho kluci všimnou. Nečekali jsme dlouho – Ládík si to se svým typickým úsměvem nakráčel do hospůdky a povídá Jiříkovi: „Hele, ukradli nám ptáky!“ A tak se chlapci jali pátrat po svých ptácích, několikrát nevěřícně osahali krmítko, ale kde nic, tu nic! Nakonec ale našli, rádcové, našli! :-)

A co mi vtipálek Láďa vyvedl? Musím tedy uznat, že je ve fórcích ještě pohotovější než já a dostal mě jako dlouho nikdo. U jednoho z obědů, kdy jsme všichni seděli společně u stolu, mi uprostřed jídla řekl, ať se na něco podívám ven z okna. S příborem v ruce jsem se tedy otočila, koukala ven (už ani nevím, co to bylo za poťouchlou záminku, že jsem se měla otočit), a když jsem se po cca dvaceti vteřinách otočila a chtěla pokračovat v jídle, nebylo na stole nic! Prostě jen prostírání, já v ruce nůž a vidličku, ale žádný talíř! K velkému pobavení všech jsem předvedla takový ten nechápavý, nevěřící pohled, opravdu jsem vytřeštila oči na prázdný stůl, a těch pár vteřin, kdy jsem byla mimo a vůbec mi to nedocházelo, stačilo k výbuchu okolo stolu. Myslím, že natočit tuhle scénku na video, má na You Tube neskutečnou sledovanost! :-) Láďo, jsi fakt pohotový, smekám! :-)

A ještě jedna situace z našeho pobytu stojí za zmínku, a tou je stravování. Majitelé areálu vaří v místní hospůdce, a že to dělají s láskou k jídlu a nic neošidí, je na nich opravdu vidět – jsou to od pohledu bodří a štědří hostitelé :-). Nešetřili na nás, a jsem přesvědčená o tom, že jídla byla připravovaná na sádle, rozhodně s vydatnou porcí tuku. A tak mne hned první den začala pálit žáha. Druhý den výcviku jsem pak zaregistrovala Darinku, jak utíká od Kačky Bártů, kterou učila pracovat na pachových čtvercích, úprkem na záchody. „Já bych tam teď nechodila, být Vámi!“ varovala prý uklízečku, která se hned vrhala na toalety, aby je dala do pořádku. A jak jsme tak odpoledne seděli na obranách, nějak z každého z nás vylezlo, že jsme všichni byli na toaletách už několikrát, útěky na poslední chvíli nebyly výjimkou. Já jsem po Skále odjížděla na mistrovství světa stopařů a musím se přiznat, že mě střevní potíže vzbudily uprostřed noci ještě i první den tam… :-)

Jinak ale byla Javorová skála opravdu skvěle strávenými dny, každý jsme si odváželi spoustu zážitků a i zkušeností. Lucka Bezdíčková si z jednoho nákupu přivezla dokonce i nový polštář, a když jej ještě zabalený v igelitu celá hrdá prezentovala ostatním a chlubila se, že stál jen 80 korun (nebo kolik to bylo), Kačka Seďů zaperlila: „Tak jestli stál 80 korun, tak to ho z toho igelitu ani nevyndávej!“ Prostě nekonečná legrace se skvělými lidmi! :-) A poděkování určitě patří Honzíkovi za úžasné figurování, byla jsem opravdu nadšená, jak pracuje se psy, Liz i Gin byly šikovné a já na ně neskonale pyšná. Darinka nám pomáhala s poslušností i stopami, a já bych si nejraději nafackovala, když jsem zapomněla jednu našlapanou stopu (zas tak často se mi to nestává :-). A protože jsem si samozřejmě nenafackovala, byla jsem Darinkou aspoň varována: „Zuzku Penglovou na stopách i biju!“ …to je samozřejmě legrace, Dari je přísný, ale pohodový trenér, ovšem za své chyby dostanou psovodi ve výcviku co proto! Na Zuzku Penglovou jsme moc vzpomínali, nebyla s námi, protože se doma starala o štěňátka, ale příště se jistě sejdeme v kompletní sestavě! :-)

A úplně poslední věc, na kterou by se nemělo zapomenout – Honza Kuncl je opravdu všestranný člověk, celý páteční večer prozpíval na karaoke a jeho rapování bylo třešinkou na dortu. Honzíkovo „Aha – ááá!“ bylo pozdravem během celého víkendu, obzvlášť skvěle to uměly Kačka Hájků s Kačkou Bártovou! :-)

Takže – povídání už bylo dost, na další expedici Apalucha na viděnou, přátelé! :-) D

Láďa a Jiřík :-)	Darinka a Honzík :-)	Lizáček :-)	Roník :-)
Žížala :-)	Babča ve výcviku :-)	Kačka Bártů :-)	Vegeeet :-)
"Moje" Buffynka :-)	Kačka s Buffynkou :-)	Žiži :-)	A znovu :-)
Buddy se setřičkou Liz :-)	Gin :-)	Jiřík a Buddy :-)	Kačí Hájků :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam:	zadejte slovně součet čísel dva a tři (např.: sedm)