Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 179 aneb Pády, karamboly a jiné životní legrácky

Svůj život za posledních pár měsíců bych popsala jediným slovem – kalamita. Myslím, že tolik různých zvratů v relativně krátkém časovém období jsem doposud nezažila a neabsolvovala jsem ani tolik různých pádů – uvedu jeden příklad za všechny. Rozhodla jsem se jít si za jedním ze svých snů, a tak jsem opustila v podstatě ideální práci kvůli jiné. Předzvěst toho, že toto mé rozhodnutí bude ve finále jeden veliký karambol, přišla ještě týž den, kdy jsem se s kyticí na rozloučenou a slzami na krajíčku vypotácela z práce. Ještě se dvěma kolegy jsme měli v plánu dát si kávičku vedle v kavárně, a tak jsme tam zamířili.

Jenže v kavárně tou dobou zrovna lelkoval i další kolega – seděl napravo od dveří, kterými se vstupovalo, ale my jsme šli ke stolu na zcela opačné straně. A tak zatímco jsem se bavila s kolegou napravo, mé tělo šlo dál doleva… A hlava si tak nemohla všimnout schodů, které se objevily tělu v cestě… Nejdřív letěla kytice, pak kabelka, pak se mi přes hlavu přehnala má bunda, a kdesi mezi tím vším na podlaze jsem se po chvilce probrala i já… Takovýto monumentální pád jsem opravdu ještě nezažila – zraky všech přítomných upřené na mne, místo pugétu polámané koště, stav bot – jeden chybějící podpatek… Paráda, cukr do kávy jsem si nebyla schopná nasypat ještě další půlhodinu, jak se mi klepaly ruce… A číšník za mým nezapomenutelným životním pádem udělal tečku: „Lidi tady končí na podlaze z jiného důvodu, to Vy jste ani nemusela nic pít!“

Abych novinky o své nové práci zvěstovala dál svým kamarádům, s několika z nich jsme vyrazili na večeři – a teď budu záměrně velmi konkrétní. Místo setkání: pražský Smíchov, thajská restaurace Modrý zub. Bylo to takové televizní setkání – o Zuzce Smieškové, která už nějakou dobu působí jako redaktorka v ČT, jsem tu už několikrát psala, stejně tak o Vojtovi Boháčkovi, který zastupuje Novu. A pak jsem tedy byla přítomna i já – tou dobou bez TV příslušnosti, což už ale naštěstí není pravda! :-) V restauraci jsem byla první a odzbrojil mě Vojtův telefonát – normální mladý kluk zavolá a prostě se zeptá: „Čau, už tam jsi?“ Kdežto Vojtík, to je jiný level, jeho otázka: „Jsi přítomna?“ mi připomněla jeho proslulé hlášky, jako například Vojtíkův výrok, že má gangrénu (místo migrénu) apod. :-) A tak jsme se v dobrém rozpoložení sešli a celý večer si opravdu užili. Ovšem až na sladkou tečku na závěr… Pokud byl náš stůl celý večer velmi hlučný a byl zdrojem neustálých burácivých výbuchů smíchu, dezertem jsme anarchii v restauraci dokonali – ovšem nutno říct, že personál byl skvělý, nevykázal nás ven! Abych se ale tedy vrátila k dezertu – byli jsme sice přecpaní, ale o dezert jsme se připravit nechtěli. A tak jsme se rozhodli, že si dáme něco společně – jenže jsme se nemohli shodnout, protože Vojta nutně chtěl zkusit zmrzlinu z durianu, takže jsme nakonec proti své vůli objednali další spoustu jídla…

Teď udělám malou odbočku a vysvětlím, co je to durian – vědět to, vyvarovala bych se jedné nepříliš lahodné životní zkušenosti. Durian je totiž tropické ovoce, které údajně nesmírně dobře chutná, ale ještě nesmírněji zapáchá! V Asii je dokonce s tímto plodem zakázáno cestovat veřejnou dopravou…

A tak nám servírka donesla dezerty – brownies, nějaký dortík a opravdu luxusně vypadající zmrzlinu. Nenažranec Vojta si skleničku se zmrzlinou okamžitě přitáhl hladově k sobě, a aniž by se dam nejdříve zeptal, zda nechtějí jako první ochutnat, narval si plnou lžičku do pusy… Boží mlýny melou pomalu, ale jistě… To, co přišlo pak, je nepopsatelné – Vojta vytřeštil oči, zčervenal a vypadal, že vyhodí všechna jídla našeho společného večera na stůl. Když polkl, vykoktal něco o strašném humusu, že to vůbec není zmrzlina, ale něco neuvěřitelně smradlavého, nechutného a… A abych náhodou o něco nepřišla, proti mé vůli mi nacpal lžičku s trochou té věci do úst. Byl to veliký zážitek, udělalo se mi nefalšovaně zle, neumím popsat tu chuť, bylo to jen nechutné, hnusné, otřesné, prostě strašné! Ještě dnes se divím, že jsem se nepozvracela a Zuzík zmrzlinu z durianu příhodně okomentovala: „Drahouši, tohle dáš jednou dětem, a už se v životě na žádnou zmrzlinu ani nepodívají!“ :-) Takže rodičové, má vaše dítě problém se sladkostmi? Pozvěte ho na zmrzlinu z durianu! :-)

Večer se Zuzí a Vojtou byl jako vždycky neopakovatelný, až naše setkání nám pokaždé připomene, jak si chybíme a jaká je škoda, že se nevídáme častěji. Elementem, který stále nemá čas, jsem ovšem já – měla bych se polepšit… Pak se mi stává, že své nejbližší nevidím nejenom pár měsíců, ale v případě Káji, mého dalšího velmi blízkého človíčka, to byl loni dokonce rok…

S Kájou se scházíme jinak ale celkem pravidelně a navštěvujeme už tak nějak tradičně zajímavé pražské restaurace, nemyslím tím vůbec luxusní podniky, ale prostě hezká místa, kde se dobře vaří. Naposledy jsme byly v restauraci Na Kopci (www.nakopci.com) – restaurace ve staré budově komunistických potravin, interiér ale naprosto geniální – tapety udělané z fotek majitelů, takže taková koláž fotek od miminka po současnost, naprostá krása, jídlo také super, moc doporučuji. A Kájina story večera – Johannka, Káji devítiletá dcera, byla na škole v přírodě. A protože doma používají, jak jsem se dozvěděla, tři stejné cestovní tašky, jednu z nich si vzala na své věci Johannka. Nevěděla, že si do ní Kája nedávno chtěla chystat věci na hory, ale skončila u toho, že si tam dala cigarety, pak na ně zapomněla a zabalila si jinou kabelu. Takže do té tašky s cigaretami dostala věci Johannka a nic netušíc odjela s dětmi na školu v přírodě. Po příjezdu si šly holčičky nadšeně vybalovat věci, a tak si Johannka postupně na poličku vyskládala trička, tepláčky, až ze dna tašky vylovila krabičku cigaret. Jojo, jiné holčičky si dovezly bonbonky a čokoládu, Kájina Johannka krabičku cigaret! :-) A protože známe malé holčičky, dovedeme si asi všichni představit přibližně tuto scénku – ostatní holčičky okamžitě letěly za paní učitelkou nabonzovat, že Johannka má u sebe cigarety. Ta krabičku předala plačíc se slovy, že nemůže za to, že maminka kouří! A když se Johannka vrátila domů, šla rozdávat dárky, které přivezla, a Kája vytřeštila nechápavě oči i na svou krabičku cigaret! ;-)

A protože zatím je tento blog velmi nepejskařský, příští bude o RTW, ale dnes aspoň malé info o Taffáčkovi – má se u našich více než skvěle a jejich lásku jim oplácí. Například tím, že když rodiče malovali a přestavovali dům, do vybydleného přízemí vlítla Taffa, v ložnici se vyčůrala, a než se taťka stihl probrat z šoku, byla zase venku! …asi jí nevoněly nové zdi nebo co… :-) Taky mi maminka vyprávěla, jak se slunila u bazénu v lehátku, a vedle z jezírka se ozývalo šplouchání, a tak se v duchu divila, co že ty ryby dnes tak vyvádějí?“ To jen tatínkovo dílo, kdy s Taffynkou loví ryby, bylo přivedeno rottweileří hlavinkou k dokonalosti – Taffa číhá u jezírka, a jak nějaká rybka vyplave k hladině, rotvice hodí šipku do jezírka a ryby loví! Žádný problém, že je plný leknínů… A ještě jedna story do třetice – Taffynka dostává do žrádla syrové žloutky, plato s vajíčky taťka zapomněl položené u kotců, celkem ve výšce. Jak se Taffa do police dostala, nikdo neví – sežrala ovšem všechna vejce, zbyl po ní jen neuvěřitelný binec… Je to prostě holka šikovná!

Mějte se hezky a příští psaní bude o rotvících a kynologii tak vůbec ;-) D

PS: Přikládám dva odkazy – první je na vystoupení naší Natálky, tancuje akrobatický rock n roll ve formaci a jsou to moc šikovné osmileté holčičky! Na Mistrovství ČR formací byly druhé, ale jen o bod za formací, která trénuje o 4 roky déle!

https://www.youtube.com/watch?v=AQuxNNyKLks

A pokud jste neslyšeli tohle, tak si udělejte odvar z kopřiv, odličte se, zabalte se do ovčího rouna (nebo čehokoli jiného zaručeně přírodního, uvelebte se a poslouchejte…). Hlavně poslední sloka stojí za to! ;-)

https://www.youtube.com/watch?v=U7CUjGHP-8M

Za fotky děkuji Andrejce Soldánové, foceno na obranách Tomáše Taubnera.

www.andrea.soldan.cz


Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel čtyři a pět (např.: sedm)

autor: D - reagovat
datum: 04. 06. 2015 22:58:13

Mariela: Ahojky Marí, děkuju, ale jako jednička se zrovna teď moc necítím... :-) Přijela jsem o půl desáté domů, unavená, vyčerpaná, těšila jsem se na klid a Sex ve městě... Místo klidu se v kuchyni konal pokus Honzíka s droždím, takže droždí naložené do několika různých nálevů, včetně octa, v kuchyni binec a smrad, prostě neuvěřitelné... No a Sex ve městě nedávali!!! Jsem zklamaná a jdu raději spát, D :-)


autor: Mariela - reagovat
datum: 04. 06. 2015 09:18:16

U kávičky s cigaretkou, opět luxusní čtení. Drahuško jsi jednička.


autor: D - reagovat
datum: 03. 06. 2015 22:15:24

Katka Seďová: Ahoj Kačí, já jsem taky kdysi závodně tancovala, nemysli si :-))) V Třebíči fungovala taneční skupina Motus, tak jsem při gymplu chodila tam, plus po tanečních mne ještě s jedním klukem dali do páru a jezdili jsme na závody v klasických tancích :-) Jinak ta taneční škola, kam chodí Natálka, je opravdu hodně dobrá (TŠ Twist Říčany), ale musím říct, že je to dřina nejen pro děti, ale i pro nás rodiče. Dvakrát týdně 1,5 hodiny trénink, před závody tréninky navíc, pravidelná víkendová soustředění a týdenní intenzivní tréninky... Někdy je opravdu těžké to všechno spolu skloubit, mám dny, kdy vyzvednu ze školy Natálku, hodím ji na trénink, pak se honem vracím pro Honzíka, vezu ho zase jinam, a mezitím už končí Naty, takže zase pro ni... Už se mi jednou i stalo, že jsem byla tak ulítaná, že jsem zapomněla Honzíka vyzvednout a uvědomila jsem si to až cestou domů ;-)))
A ještě pro Tvé pobavení - měla jsem hodně slušný zážitek při Natčině vystoupení teď v neděli v rámci oslav DD - v jednom sportovním areálu v Říčanech se prezentovaly nejrůznější taneční školy, sportovní oddíly, pěvecké sbory, prostě velikánská akce, strašně lidí. No a když už se Natálčina formace chystala na vystoupení, po dost dlouhé době čekání v nedělním horku, tak moderátorka začala vyvolávat majitele nějakého auta, které brání vjezdu do garáže, a že pokud se majitel auta nedostaví, bude odtaženo. To auto bylo moje!!! Takže jsem se mezi těmi mraky lidí prodrala k moderátorce, tam už u ní čekali dva policajti, všichni si mě náležitě prohlédli a já jsem s nimi odcházela přeparkovat, trestanec hadr! Natálku jsem tedy samozřejmě ani neviděla a styděla jsem se za ten policejní doprovod tak, že jsem byla červená jak rak ještě večer :-) Ale říčanští policisté jsou sympaťáci, neplatila jsem ani žádnou pokutu! :-) ...a vize toho, že mám auto odtažené kamsi do Jesenice, tak to to ještě dopadlo dobře ;-)
Tak pááá, D :-)


datum: 03. 06. 2015 17:53:38

Nardárek, tak jen doufám, že modřiny už máš zahojené :-), ale věřím, že personál kavárny tvůj "vpád" do lokálu baví ještě dnes... :-), jsem škodolibá, vím, ale já se teda směju :-).

Po kom je Natálka tak neuvěřitelně šikovná kdo u vás v rodině tančí :-), valím oči!!!
Papa zdraví K,B&B a Jirkové :-).


Copyright © 2009 - 2022 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz