Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 198 aneb Na Nový rok v Dánsku

Pokud si myslíte, že přitahujete faux pas, že se vám běžně stávají situace, které ostatní okolo ani nenapadnou, že pokud se něco může zamotat nebo zkomplikovat, tak u vás je to v maximální možné míře – netruchlete! Kromě vás existuje na světě minimálně jedna další osoba, která nic nemá jen tak podle obvyklého scénáře a vše je zajímavější, než by to nutně muselo být… Jsem to já! :-) Můj život je eskapáda zvratů, legrácek a potměšilostí – asi abych měla na co vzpomínat a o čem psát… A vyprávění, které píšu, spadá přesně do kategorie těchto situací… :-)

Loni v říjnu jsem uchovnila svou nejmladší rottweileří holčičku, z Německa dovezenou Blaze vom Eisernen Kreuz, které říkáme Liz. Před dvěma lety mi ji u svého kamaráda domluvil Dieter Hoffmann, minulý prezident IFR, a moc si jeho pomoci vážím – i když jsme tehdy neměli v plánu třetího psa (a manžel se se mnou kvůli Liz opravdu div nerozvedl – přijal ji až po dvou týdnech, kdy se mu tak motala pod nohama na zahradě, že na ni šlápnul, ona se rozfňukala a on se slitoval :-), jsem moc šťastná, že Liz mám. Je to sympatická a velmi pohodová fenečka, je exteriérově více než povedená a v práci nešetří svůj temperament. Přestože zatím má jen ZM pro chovnost, rozhodla jsem se krytí neodkládat – u starších dvou holčiček jsem první krytí odkládala, až budou mít nějaké zkoušky, a přišly pak problémy, u Gin dokonce dvojí vstřebání štěňátek. Po těchto zkušenostech jsem měla jasno, že hned první hárání po bonitaci jedeme na krytí, zkoušky počkají, kdo Liz zná, ví, co má v sobě.

Domluveného jsem měla dánského psa, několikanásobného účastníka mistrovství světa IFR (rottweilerů :-), navíc i šampiona krásy, a především zdravého psa s úžasnou povahou, Icona von Hause Nomis. Bonitaci tedy Liz zvládla a já si oddychla, obávala jsem se toho, aby nezačala hárat třeba ještě před bonitací. Ale vše bylo přesně naopak – listopad nic a začal prosinec. Už jsem se dávala na modlení, protože kdybych měla jet na krytí na Vánoce, to by nešlo, to bych prostě dětem nemohla udělat… Nicméně Liz začala hárat na začátku Vánoc, takže krytí vyšlo na Nový rok.

Když se naši dozvěděli, že na silvestra odjíždím do Dánska, přičemž z Německa se k nám valí sníh, neměli pro mne příliš slov pochopení. Mamka mi nevěřila, že nejsem až takový blázen, že bych jela přes 1000 km úplně sama, takže Zuzka Smiešková, má úžasná televizní kamarádka, redaktorka ČT, která jela se mnou, musela po cestě mamce zavolat, aby ji slyšela se mnou v autě, že opravdu nejedu sama…

A konečně tedy nastal silvestr – progesteron stoupal přesně podle odhadů pana doktora Lázničky, takže jsem v 19.30 nabrala v Praze Zuzíka a naše holčičí trojka vyrazila do neznáma nocí, v jejíž černotě se sem tam zlověstně zabělala sněhová vločka, dávajíc tušit, co nás ještě čeká... Bylo to velmi zvláštní putování – nikde nikdo, žádná auta, jen sem tam horizont rozzářil ohňostroj. Jely jsme napakované jako kočovnice, protože jsem v obavě, že po silvestru bude všude zavřeno, nakoupila zásoby asi tak na týden, v pohodě jsme tedy mohly objet klidně celou Evropu ;-).

Na hranicích jsme si daly poslední české kafčo a po usednutí do auta šla Zuzka volat mé mamce. Projely jsme tunel u Ústí a vyjely na sněhem zapadanou silnici – přes sněhové reje nebylo vůbec vidět, a Zuzka švitořila s mamkou: „Nééé, nesněží, silnice je úplně čistá!“ I když jsem jela cca 60 km/hod., musela jsem úplně zpomalit, strašně to klouzalo. „Jede se nám krásně, všecko je v pořádku, vůbec nemusíte mít strach!“ …a já jsem v panice zkoušela přepínat světla, abych přes sníh vůbec něco viděla… „Je to bezpečné, jede se úplně na pohodu!“ rouhala se Zuzi nahlas a já si jen říkala, co si tímhle přivoláme – ještě jsme pomalu nevyjely ani z Česka, a už je to cesta za všechny prachy… Nicméně v Německu bylo od Drážďan sucho, cesta nám začala pěkně odsejpat, takže jsme se těšily, jak před půlnocí zastavíme u Magdeburgu, ťukneme si na krásný nový rok a budeme sledovat ohňostroje.

„Vidíš to támhle vepředu?“ ukazovala jsem Zuzíkovi jakási blikající světla na dálnici před námi. „To je nějaká značka,“ přemýšlela Zuzi. „To bude asi policie, určitě nás budou stavět,“ mínila jsem já a vzpomněla si na to, jak mě nedávno cestou právě ze setkání se Zuzkou u Průhonic zastavili celníci – asi vypadám jako typický pašerák ;-) Nebyla to ani značka, ani nás nestavěli policajti, hodinku před půlnocí nás u Magdeburku zastavila hromadná dopravní nehoda – byly jsme čtvrté auto, které přijelo na místo srážky třech vozů, nic příjemného... Ovšem Zuzka jako správný zpravodajec hýřila nadšením: „To je silvestr, to je něco, konečně pořádná akce!“ Takže jsme půlnoc strávily na dálnici pozorováním záchranek, hasičů, ťukly jsme si – Zuzík malým šampáněm, já svou oblíbenou Bílinskou kyselkou – a chvíli po půlnoci se po uvolnění dálnice mohly vydat dál. A měly jsme vlastně štěstí, jak říkala Zuzi – jet o pár minut dřív, tak jsme v té hromadě plechů mohly skončit i my…

Cesta přes Německo byla v pohodě, za Hamburkem jsme si daly dvě hodiny pauzu a se svítáním už jsme byly očarovány dánským východem slunce, které se houpalo ve svém odrazu na mořské hladině, rackové vesele halekali, jako by snad bylo už jaro, a ne 1. leden, bylo to velmi podmanivé ráno. …které skončilo naším vjezdem na ostrov Sjaelland, který byl doslova a do písmene utopený v mlze, která byla tak hustá, že by se ani krájet nedala…

Nicméně v poledne jsme dojely do hotelu, Zuzík usnul okamžitě tak tvrdým spánkem, že jí bylo jedno, že já neustále courám z hotelu ven a zase zpět. Taky jsem chtěla jít spát, ale Liz byla po patnácti hodinách jízdy v autě plná energie, a spát rozhodně nehodlala – takže jsem ji vyvenčila a naivně si myslela, že budu spát, jenže Liz do mě pořád šťouchala, provokovala, pak začala prdět, a tak jsem musela jít ven znovu. To už jsme podnikly docela pěkný výlet, a i když byla všude mlha, byla to moc hezká vycházka. Jen kdybych nebyla tak unavená… :-)

Večer jsme jely na první krytí, na Liz se přijela podívat i majitelka nejznámější dánské chovatelské stanice RTW, Uli Nomis, takže jsme v Dánsku strávily velmi příjemný večer. Uli nám vykládala o jednotlivých, světově známých krycích psech, které četla Liz z rodokmenu – o každém mi řekla spoustu zajímavého. Zuzík, který ví akorát tak to, že pes má čumák, ocas a nemňouká ;-), zaujatě poslouchal a tvářil se jako pravý odborník :-) Uli mi také ukázala, jak vypadá jejich databáze psů – je to živý systém, který stále pracuje se všemi příchozími informacemi psů i jejich potomků, počítá např. procento postižení dysplazií a dalších problémů. Ukázala mi takto statistiky Icona, který má nějakých 70 potomků a u obou kloubů vycházelo procento dědičnosti na nějakých 20 %, pokud to tedy nepletu, což Uli hodnotila jako skvělý výsledek. Musím říct, že jak systém dánské plemenné knihy RTW, tak i velmi milý přístup Uli a Christiny, majitelky Icona, na mne udělaly obrovský dojem.

Krytí proběhlo úspěšně a bez problémů, takže jsme si večer se Zuzi udělaly oslavu a piknik v posteli (resp. v mé posteli, Zuzi spala na patrové palandě nade mnou, v drobkách jsem měla ustláno jen já… ;-), vytáhly si naše zásoby, pily prosecco a já jsem se potřetí za ten den bouchla o Zuzčinu patrovou postel do hlavy – a napotřetí tak, že jsem viděla hvězdičky všude okolo – musela jsem se začít smát, protože bych se jinak bolestí určitě rozbrečela.

Dost možná jsem měla nějaký otřes mozku, protože mě v noci vzbudila šílená bolest hlavy. Snědla jsem dva prášky, další dva ráno, a nic. Byla jsem úplně vyřízená. Jely jsme nakupovat nějaké dárky (a nejdřív tak nějak neplánovaně nakoupily samy sobě pár děsně nezbytných věcí ;-), má bolest a únava z nevyspání přešly v migrénu a asi nějaký druh sociofobie, protože jsem najednou musela zmizet pryč od všech těch lidí prahnoucích po povánočních slevách, a především se vyspat. Zuzi mě nahnala k sobě na palandu, protože dole by mi stále dělala společnost Liz, a to bych se zcela jistě nevyspala – a protože jsme chtěly jet po druhém krytí na noc domů, byl můj spánek pro naši cestu vyloženě životně důležitý. I když jsem v to nedoufala, usnula jsem, resp. asi spíš upadla do kómatu. Večer jsme překryly a kolem deváté večer už byly na cestě z Dánska.

Když jsme ve čtvrtek jely tam, na chvíli nás přepadl sníh, pak bylo sucho a tři stupně nad nulou, v Dánsku mlhy. V sobotu se ale zásadně změnilo počasí – od moře vál neuvěřitelný vichr, který sice rozehnal mlhy, ale srazil teplotu na minus sedm (byla strašlivá vlezlá zima) a fičel tak, že kdybychom při otevírání auta pevně nedržely dveře, snad by nám je i urval. Na dálnici jsem jela cca osmdesátkou, a i tak se nám vítr opíral do auta tak, že na ní poskakovalo…

Měla jsem docela oči na vrch hlavy, a aby toho nebylo málo, Zuzanka cca v půl desáté usnula svým hlubokým spánkem, a spala tak až do ranních osmi hodin. Zaspala proto sněhovou vánici u Hamburku, mou šílenou únavu, kdy jsem po hodině stavěla a dávala si rozcvičku na strašidelných nočních odpočívadlech, i mou vzteklost, kdy jsem nevěřícně hypnotizovala spícího spolujezdce a snažila se ho silou vůle probudit…

„Bré ránko,“ probudila se u Drážďan šípková Růženka a já neměla ani sílu, ani chuť vůbec mluvit. Zuzí nic. „Nedáme si snídani? Kafíčko?“ švitořila vyspinkaná dorůžova dál, a to už jsem nevydržela. „Víš vůbec, proč si lidé s sebou někoho berou na cesty? Aby řidič neusnul! Aby se s ním spolujezdec bavil!“ zasypala jsem Zuzi dávkou upřímnosti a po jejích zkroušených slovech: „Tak jsi mě měla vzbudit…“ jsem se musela už jen smát. Vzbudit ji? Medvěda, který usnul tvrdým zimním spánkem? Nemožné! :-) Na snídani jsem měla po noci za volantem svíčkovou, Zuzi gulášovku a bramborák, a bylo nám spolu zase fajn, protože není nad to vše si vyříkat a jít dál :-). Jinak když zmiňuji jídlo, neznám většího požitkáře než Zuzi – na jedné dánské benzině spořádala ke kávě tři neuvěřitelně sladké zákusky (Dánové prý nemají jedno určité národní jídlo, typické jsou pro ně právě šíleně sladké koláčky, sušenky apod.), takže jen stěží věřím tomu, že se nazpátek domů nevrátila i s cukrovkou… ;-)

Výlet se Zuzi a Lizinkou do Dánska byl nezapomenutelný. Zuzí, jsi zlatíčko, moc děkuju za pomoc! :-) A aby pohádka o putování do království dánského měla šťastný konec, tak tady je – čekáme štěňátka!!! :-) Mise splněna, i když náš výlet za malými rotvíčky byl z velké části hazard a bláznovství. Ale člověk někdy musí udělat něco bláznivého, aby se z života nezbláznil, no ne? :-)

Krásné dny, D :-)

PS: Povahový test Icona, a než začnete hodnotit některé reakce, třeba na duchy ;-), vzpomeňte si na své vlastní psy ;-) http://www.brugshund.dk/Mentaltest


Půlnoc na německé dálnici :-)Svítání 1. 1. 2016 v Dánsku :-)...netřeba slov...Takto vypadá most přes moře - jezdí zde i vlaky :-)
Půlnoc na německé dálnici :-)Svítání 1. 1. 2016 v Dánsku :-)...netřeba slov...Takto vypadá most přes moře - jezdí zde i vlaky :-)
Ostrov mezi mosty :-)...až kýčovitě krásné...Mlha před námi, mlha za námi... :-)Lets celebrate! :-)
Ostrov mezi mosty :-)...až kýčovitě krásné...Mlha před námi, mlha za námi... :-)Lets celebrate! :-)
Na Nový rok trocha astrologie ;-)Christina, Icon, Zuzi :-)...a neuvěřitelná zimaaa......i mimo sportovní kondici je Icon prostě hračička :-)
Na Nový rok trocha astrologie ;-)Christina, Icon, Zuzi :-)...a neuvěřitelná zimaaa......i mimo sportovní kondici je Icon prostě hračička :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel čtyři a pět (např.: sedm)

autor: D - reagovat
datum: 13. 02. 2016 20:46:59

Zuza Smi: Milý romantiku, já vím, co jsi fotila... ;-) Ale asi to tedy bylo jen omylem a pro štěstí a klid nás všech jsi to hned smazala... :-*


autor: Zuza Smi - reagovat
datum: 13. 02. 2016 11:18:33

D: Pffff!! To se nefotí a už vůbec nepublikuje!!! Já jsem romantik!!!


autor: D - reagovat
datum: 12. 02. 2016 11:42:07

Zuzana Smi: No já se lekla, že jsi mi sem hodila fotku ze samotného aktu - to bych Tě přetrhla, Zuziku, to mi prosím nikam nevkládej, ju? ;-) Elisn je dáma, to bys ji uvedla do choulostivé společenské situace :-)


autor: Zuzana Smi - reagovat
datum: 12. 02. 2016 11:12:02
image-2.jpg

Tady jsou! Manzele! Je to laska!❤️


autor: D - reagovat
datum: 06. 02. 2016 07:16:44

Renča: Asi ten odkaz hodím na FB, když už jsem si ho zase aktivovala, ať to vidí víc lidí - taky mi to přijde zajímavý :-))) Hezký den, D :-)


autor: Renča - reagovat
datum: 05. 02. 2016 11:03:38

Hezký test, dovedu si živě představit jak by to vypadalo s mýma, Falco by před duchama zdrhnul, hadr by si od cizího sebrat rozhodně nenechal a už vůbec by se nenechal odvést a nedej bože mazlit. Carís by lovila hadr páč jsem s ní běhala jeden čas coursing, s cizím by asi neodešla nebo by se pořád otáčela a tahala ho zpět a ducha by šla sežrat :D. Kdyby se tohle zavedlo u nás tak máme v chovu asi polovinu psů :))


autor: Abbey - reagovat
datum: 03. 02. 2016 20:58:35

Drahuško ja bych moc rada v pátek odpol.si jedu pro nového koníka tak nevím jak to bude probíhat a jestli bude v pohodě a tak


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 20:37:29

D: ...nepochválila... ;-)))


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 19:48:23

Z: No jasný, bez tuňákové pomazánky ani ránu :-))) No, mamka mě asi nepochválí, ale už jsem dávno v pořádku doma, takže to je hlavní - navíc "střelec" povahou a šprýmař jsem po ní, takže to pochopí, viď, mami? :-)))


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 19:45:34

Eva F.: Taky dost slušný :-))) Pejsek tedy šíleně tlustý a zajímalo by mne, co to bylo za místo (ten plácek uprostřed stromů :-), ale zajímavé vidět, co lidi se psy podnikají :-)


autor: Z - reagovat
datum: 03. 02. 2016 18:32:11

Tak na to, ze Zuzi sporadala dost sladkeho, tak ji to zase jako obvykle slusi, az na tu cepici, tu ja nemusim a taky mi jednu takovou Jezuch nadelil :). Ten piknik, co jsme mely na posteli, bych si taky dala, to vypadalo na tvoji uzasnou tunakou pomazanku a syr comte … mnam mman. Jsem moc rada, ze jste se vratily v poradku, ale nasi uz ti urcite verit nebudou, jeste po tom, co jsi to dala tahle na verejne :) … tak myslim, ze Zuze uz taky ne. Papa, mam Te moc rada a drzim pesticky, at to vsechno dobre dopadne xxx


autor: Eva F. - reagovat
datum: 03. 02. 2016 18:06:48

A co teprve takový test na chování u medvěda. :D https://www.youtube.com/watch?v=MHHKVzmCgMQ


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 17:42:05

Eva F.: Viď? :-) Myslím, že opravdu hodně zajímavá věc, a přesně - s těmi duchy jsem si to říkala taky, bych k nim nešla :-) Ale hodně jsem se právě u nich nasmála - a líbilo se mi, když Iconovi ukázali, že je to jenom člověk, jak už se šel na toho druhého sám podívat :-) A souhlasím - něco se mi líbilo, něco méně, ale celkově hodně zajímavé :-)))


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 17:36:37

Abbey: Simonko, děkuju moooc, uvidíme se v sobotu? :-)


autor: Eva F. - reagovat
datum: 03. 02. 2016 17:23:16

Taky gratuluji! :)
A teeeda, dánský "mental test" je síla. Něco se mi tom líbí, něco ne. Ale rozhodně praktická záležitost, která o povaze psa řekne asi víc, než naše bonitace.
P.S. - Těch "duchů" bych se sama bála. :D


autor: Abbey - reagovat
datum: 03. 02. 2016 16:36:38

Jee moc gratulujeme k vašemu stavu


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 12:35:54

Katka Hájková: Jsi zlatíčko, díky, Kačí! :-))) Konečně taky budu mít jednou mimiňáky na jaro, takže jim uděláme na zahradě motivační hřiště - budou tam mít lávky, tunel, přetahovačky, míčky jen s mým dohledem (žádné válení se míčků jen tak :-), prostě "výcvik" už od mimina, ať je budoucím páníčkům předám sportovně naladěné :-) Určitě je budu brát i na socializační procházky mimo dům a mám v plánu s každým i pár pachových čtverců, ať jdou opravdu hezky "rozdělaní" :-) Tak už jen aby se narodili, byli zdraví a bylo jich dost pro všechny nadšené zájemce :-) D


autor: Katka Hájková - reagovat
datum: 03. 02. 2016 12:18:28

Gratuluju:) no konečněěěě se dočkáš dalších krásných a chytrých mimisků, ať se jim i Lizince daří:)


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 10:25:45

Darja: Darííí, děkujuuu :-))) Lizinka si možná zatím ani moc nevšimla, že jí roste pupík, pořád skáče a lítá jak blázínek, musím ji trochu krotit. Rozmazlovaná je odmalička maximálně, takže v tomto ohledu nemám v čem přidat :-) Ale za dva týdny už postavíme pelíšek na prcky, tak bude mít naprosté leháro :-) Moc se na prcky těším, snad to tentokrát vyjde, už jsem myslím měla té smůly dost... :-)


autor: D - reagovat
datum: 03. 02. 2016 10:20:42

Katka Seďová: Kačí, děkuju za gratulaci :-) ...někdy jsem blázen docela ráda ;-) Jo a ne že se mi vykašleš na blogy, když mám zase FB - nehodlám tam být nijak přehnaně aktivní, takže se koukej vracet sem :-)


autor: Darja - reagovat
datum: 03. 02. 2016 10:13:55

Ne, jsi šílená :-). Ale i já bych se vydala na takovou cestu. Lízince přeji pohodové mateřství a velké rozmazlování :-):-):-). Však víš...:-).


datum: 02. 02. 2016 22:30:50

Drahuško, seš blázen!!! Gratulace ségře!:-)


Copyright © 2009 - 2022 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz