Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 214 aneb I to, co nedělám, dělám pro Tebe!

(15. 10. 2020)

Když jsem dnes ráno snídala, vykulil se ještě napůl spící i můj muž. Spořádal svého obligátního Lipánka (Pribináčka by jako rodilý Jihočech do pusy prostě nevzal), vypil hrníček čaje a šel po sobě odnést nádobí. Vyhodil kelímek (na rozdíl ode mne nejdřív pečlivě vytřídil papírový a plastový obal) a chystal se odložit hrníček. Jenže ejhle, zcela nezáměrně jsem mu jeho ranní rituál dost zásadně zkomplikovala. V kuchyni na lince nám totiž stále vedle sebe stojí šest věcí – dva oblíbené hrníčky dětí, dvě konve s čajem (jedna má s čajem neslazeným, zpravidla bylinkovým, a druhá s čajem černým, zpravidla s medem nebo domácím sirupem) a dva hrníčky nás dvou. Jenže v obou konvích jsem měla čerstvě uvařený čaj, a postavila jsem je proto na chvíli jinam. Svůj hrníček jsem měla s kávou na stole, a na manžela jsem tak nastražila situaci, kdy na něj z linky koukala čtyři prázdná místa, a on měl na jedno z nich správně umístit svůj hrnek. Jako ve škole… Nebo že by spíš při psychologickém testu? :-) S pobavením jsem scénku pozorovala: Přišel k lince, zastavil se a pár vteřin zaváhal. Pak se rozpřáhl – a s naprostou jistotou položil hrnek na špatné místo. Neubránila jsem se smíchu. V Kunicích žijeme skoro čtrnáct let. Je součástí mé povahy, že jsem puntičkář a pedant, takže většinu věcí dělám roky stejným způsobem, vše má u nás své stálé místo. A můj milovaný manžel prostě ani po čtrnácti letech neví, kam s hrnkem :-). No jasně, je to malichernost, a tak jako se směju já jemu, dalo by se naopak mé chování interpretovat jako latentní forma autismu, obsedance či čehokoli podobného :-). A na konto mého vysvětlení, proč se směju, manžel dodal: „Kdybych měl využívat svou mozkovou kapacitu na takovýhle věci, na nic jinýho už by mi nezbylo místo!“ :-)

A to je ono! Nejsem feministka, záměrně nebrojím ani proti všem chlapům, ani proti blondýnám, proti policajtům, proti neurotickým učitelkám a já nevím komu. Nesnáším házení do jednoho pytle, ale naše manželská ranní etuda je prostě absolutní klasika :-). Proč já mám v hlavě kromě milionu svých pracovních povinností nosit ještě milion toho, co je třeba doma zařídit, nakoupit, vykomunikovat, a on ne? Je to opravdu tak snadné? Je! Protože jsem žena – a chlap má prostě jinak fungující mozek. Já vím, tohle není žádný objev, ale pokaždé, když tomuto poznání čelím, tak mě to dostane. Dneska mě to pobavilo, ale jindy mě to dokáže i pořádně nas…štvat! :-) Příklad – Pepča mě s oblibou využívá jako sekretářku. Prý jsem na komunikaci lepší. Blbost. Je línej a vyhovuje mu, když může věci převelet na mě. Takže když mu takhle zařídím kadeřnictví, zubní hygienu atd., a on buď nejeví dostatek nadšení, nebo si to dokonce ani nenapíše, zapomene, a pak se diví, když mu to připomenu, tak už to je u nás chytlavý materiál. Ale sem tam se stane, že odmítnu dělat prostředníka a nechám to na něm. Lekci své pohody mi takto udělil dva týdny zpátky – odmítla jsem komunikovat jednu technickou věc a nechala to na něm. Denně, celých těch čtrnáct dnů, se ho ptám, jestli už to zařídil – nejdřív byly tyto mé dotazy s úsměvem, pak jsem začínala mít problém se usmívat, druhý týden jsem cítila mírný vztek, až jsem na něj předevčírem vyjela: „To mě zkoušíš, co vydržím?! To nemáš minutu na jeden mail?!“ A protože kvůli koronaviru oba pracujeme na home office, zařídila jsem nám doma moc pěknou atmosféru na celý den… ;-)

Nicméně, světe div se, včera za mnou přišel a oznámil mi výsledek. Sečteno a podtrženo – mail mu zabral půl minuty, okamžitě měl zpětnou vazbu a vše se krásně vyřešilo. Kdyby udělal hned, co jsem chtěla – protože jsem měla samozřejmě pravdu :-D – byl klid a mír i ten jeden nepříjemný den. Opět však přišel s originálním vysvětlením: „Lásko, ale já přece všechno dělám kvůli Tobě. I to, co neudělám!“ Zabít málo… :-) Na druhou stranu, usmiřování za občasné dusno stojí, setrvalý stav je i ve vztahu nuda, a kde nejsou sem tam nějaké bouřky, hromy a blesky, tam není ani jiskra a vášeň. Nevěřím vztahům, kde je vše ideální a partneři se nikdy nehádají. Není to normální. Navíc každá takováto situace je lekce – jak si i s negativními věcmi poradit a jak z toho nedělat tragédii a jít dál. Myslím, že právě tohle, tj. schopnost odpustit a nebýt malicherný, je pro život strašně důležité. …bez ohledu na pořadí hrnků v kuchyni! :-) D


:-):-))) 
:-):-))) 

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel čtyři a pět (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz