Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 18 aneb Kde je pravda?

Poslední dobou se často zamýšlím nad tím, jaké jsem měla sebevědomí, když jsem si pořizovala Taffy. Ano, o přírodě toho vím hodně, o kynologii také, ale rozhodně mi chyběly veškeré informace o výcviku a o „práci psa“. Teprve nedávno mi tak nějak pořádně došlo, jak je důležitá orientace psa na psovoda, jindy se třeba mluví o pozitivní motivaci či o fixaci. Když jsem loni na podzim s Tafkou začala navštěvovat kurz základní ovladatelnosti psa na cvičáku, učili nás povel „K noze!“, to vše ale bez toho, aby nám kdokoli vysvětlil, že pes by z pána neměl spustit oči, takže ideální je, když tomuto cviku předchází hra, potahání se o něco a pak pejsek v radostném očekávání pochoduje vedle psovoda bez větších problémů i bez vodítka. Na cvičáku instruktorka kladla důraz jen na stálé vycukávání za obojek a opakování povelu. Taffy to tedy nebavilo, ploužila se vedle mne jak mátoha a o radostném projevu nemohla být ani zmínka. Už jsem jednou psala, že celý tento kurz byl jeden veliký omyl, k ničemu to – ale je to pouze můj soukromý názor! – u nás nevedlo, Taffy bavilo akorát tak dovádění před kurzem a po něm, kdy si pohrála s dalšími hafany, ale kurz samotný buď proležela polospící u mých nohou, nebo přemýšlela, jak zdrhnout a zabavit se něčím lepším. To mi dala jednou pěkně sežrat – hodinu vedl instruktor, který stále vykládal, a za celou hodinu přišel každý na řadu jen jednou, katastrofa! Trénovali jsme „K noze!“. Když jsme s Taffy dorazily k němu, tak si všiml, že máme špatně daný obojek. Suverénně jsem jí ho sundala, ale než jsem se nadála, mazala pryč k dalším lidem. To hned skákala, juchala, ne toliko ovšem já ;-)

Když jsme tento neslavný kurz ukončily, o nic podstatného nás to neobohatilo. Naštěstí jsme začaly chodit na soukromé hodiny, a to konečně mělo nějaký smysl. Náš výcvikář mi také před čtrnácti dny půjčil DVD s belgickým figurantem a cvičitelem Gilbertem Courdonem, a to pro mne bylo veliké prozření. Konečně mi došlo, co se proč dělá, jaký smysl mají jednotlivé kroky, kterými mne náš instruktor vedl, ale hlavně mi docvaklo, že bez pořádné poslušnosti se nehnu z místa. Leden byl pro nás s holkama prázdninový, nedělaly jsme ohledně výcviku téměř nic. Pak jsme ale pořádně začaly, a světe div se – Taffa dělá veliké pokroky, je fanatik do míčku a za něj je schopná udělat stojku na hlavě :-) Ginger míčky tolik neberou, zato se ráda tahá o pešečka, škube a lomcuje jím tolik, jako by ho chtěla opravdu zabít :-) Obě ale moc ochotně přinášejí své hračky nazpět, už jim došlo, že se mnou je to přece jen o trochu větší zábava, že samy se o ně nepotahají.

V současné fázi se u Taffy snažím o rychlost, tj. aby reagovala pohotověji, ne jak želva. Gin stále zneužívá své pozice mladší, poslušnost je jakž takž, hlavně musíme zvládnout přivolání. Odložení v sedě i vleže zvládá, u nohy chodí celkem dobře, ale jak je zabraná někde do myší či hrabání čehokoli, provokativně se po mně ohlídne, a nepřijde. Když ji pak mám na vodítku a trénujeme s vodítkem, je to v pohodě, ale bez něj si je vědoma své svobody. Ginger odmala pobroukává, zní to jako výhružné vrčení, dělala to při mazlení, prostě stále. Už jsem ji to skoro odnaučila, mám strach, že na výstavě bych asi nevysvětlila, že ona si jen hraje, že mě nechce zadávit ;-)

Na www.rtw.cz čtu zajímavé diskuze lidí, kteří už rotvíky nějaký čas chovají. Musím přiznat, že někdy ne zcela rozumím obranářskému žargonu, jako např. hladké zadržení a spousta různých dalších věcí. Uvítala bych nějakou příručku, kde tohle všechno je. Zkušební řády jsem si stáhla, ale dvakrát moudrá z toho nejsem. A také mne dost zmátlo, když jedna z diskutujících, která byla na nějakém školení rozhodčích pro posuzování závodů, napsala toto:

 

„…psovod nemůže psa nijak motivovat a pes musí být přirozený, a to po celou dobu od nahlášení. Takže – je nežádoucí oční kontakt a za to se budou strhávat body, a to od chvíle, co se nahlásíte. Takže se může stát, že dojdete k cedulce, a už jste bez 1–1,5 bodu! Pes má chodit přirozeně – má sledovat psovoda, ale žádná chůze lipicána a nebo hlava zvrácená tak, že nejde plynule (většinou problém NO zadní nohy). Po celou dobu, co je na place a psovod se zastaví, pes sedá automaticky bez povelu, žádné otírání aportu nebo otočení v ruce, když ho berete ze stojanu – bere se jako motivace psa a už je to bod dolů, a ještě jste nezačali cvik. Nedodržení základního postoje – třeba rozkročení u aportu – bod dolů, sáhnutí pod paži nebo vykasání rukávu před cvikem – motivace na balonek, bod dolů. V podstatě není už co vymýšlet na psy, tak se bude zaměřovat na psovody a penalizace je 10 % bodů ze cviku...“

 

Tak já už asi opravdu ničemu nerozumím… Tolik se snažím o motivaci holek, a že by to mělo být k ničemu? Současná situace kolem předsednictva klubu je také nic moc dobrá, na schůzi se zajedu podívat a jsem zvědavá, jak to bude probíhat. Těším se také na to, až si jména spojím s konkrétními osobami a udělám si vlastní názor na věc – člověk nemusí znát problematiku úplně do detailu, ale z chování lidí, jejich jednání s ostatními, sebeovládání atd. se dá poznat mnohé. A i tom bude jistě jeden z následujících blogů. Dnes bohužel nebude fotka, minulý týden jsme přišli o počítač, snad se fotky ze starého disku povede zachránit…

Mějte se hezky, D :-)


Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel tři a dva (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2022 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz