Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 19 aneb Tak trochu malá rekapitulace

Minulý týden jsme poprvé v letošním roce vyrazily čmuchat. Pravda je, že mne by to asi ještě nenapadlo, ale přijela jsem s holkama na cvičák, a bylo rozhodnuto. Na poli za lesem už ležely jen poslední, nepatrné zbytky sněhu a v novém roce jsme byly jedny z prvních, kdo se tu chtěl o něco pokusit, takže jsme měly k dispozici čistý a téměř netknutý terén. První na stopu vyrazila Taffy a náš výcvikář i já jsme byli mile překvapeni, jak pěkně jí to po těch několika měsících prodlevy jde. Před zimou se již Taffy hodně zlepšila, ale nečekala jsem, že to zůstane na stejné úrovni. Vysloužila si tedy velkou pochvalu a na svou stopu vyrazila Ginuška. Gin je ještě bláznivý štěně, pořádnou stopu za sebou vlastně ani neměla. Nejdřív tedy vyrazila poněkud splašeně, ale pak jí došlo, že když bude pečlivě vyzobávat stopu od stopy, bude to pro ni ještě větší zábava :-) Takže i Gin nakonec něco odstopovala, nicméně pro mne to byl popud, že krom denního cvičení poslušnosti musíme máknout i na stopách. Od středy, kdy jsme byly na cvičáku, jsme tedy čtyřikrát stopovaly a musím holky moc pochválit – Tafulka je šikovná a už přesně ví, co má dělat. Hlavně nastala ale změna u Gin, která se nyní soustředí už od začátku. Dříve vždy vylítla jak blázen, a až po cca pěti meterech si všimla, že na zemi něco voní :-) Dnes jsem tedy chtěla Vlastovi holky předvést, čmuchaly obě opravdu moc pěkně, tak jsme si konečně vysloužily pochvalu a můžeme pomalu začít s lomem.

 

Intermezzo: Stále se zamýšlím nad tím, zda je výhodou pořídit si dva mladé pejsky zároveň, a co je naopak třeba nevýhodou. Hodně lidí si říkalo a říká, že jsem blázen, a někteří rotvíkáři asi i čekají, že si trochu nabiju hubu. Pardon ;-). Úplně je chápu, svým způsobem to byla troufalost, pořídit si hned dva psy plemene, které neznám. Ale zatím rozhodně ničeho nelituji a jsem holkám vděčná za to, že jsem s nimi na vzduchu, společné vycházky mi dodávají energii. Nemít je, strávila bych tento čas u počítače prací.

Myslím, že kdybych si holky pořídila úplně od začátku spolu, překlenula bych na jeden zátah období loužiček a toho počátečního vstávání a učení štěňátka hygieně a základním návykům. Na druhou stranu tím, že jsem začala nejdříve s Taffy, jsem se konečně trochu začala orientovat ve výcviku, s Taffkou jsem udělala pár chybek (ale doufám, že ne fatálních :-), které už u Gin nedělám. Navíc Ginger tím, že cvičí společně s Taffkou, získává celkem dobrý náskok. Myslím, že ve svých necelých osmi měsících umí už docela hodně věcí a snad jí to vydrží :-). Tak abych to shrnula, jsem moc ráda, že mám holky obě, na cvičák bych jezdila tak jako tak a díky našemu šikovnému panu výcvikáři se v rámci pravidelného výcviku dostane jak na Taffy, tak na Gin, a naopak konkurence a ta trocha žárlivosti jsou zatím jen přínosem, aspoň to Taffku trochu vyburcuje. Krom toho se spolu holky vyblbnou, když já jsem pryč, nebo i když je jenom vypustím na zahradu. Tak jsem moc ráda, že je obě mám a doufám, že jsme už najely do pořádného výcviku a vše se podaří :-).

 

Dnes jsme po stopách trénovaly „Volno“ a přivolání, je to další věc, které se musím věnovat, chvílemi mám pocit, že je toho fakt hodně. Jsem moc ráda, že mám flexibilní práci a relativně dost času na výchovu a výcvik, ale kladu si otázku, jak to dělají jiní majitelé a chovatelé, kteří musejí do práce pravidelně každý den – a předpokládám, že takových je většina… Jsem ráda, že můžu hodně pracovat z domu a na práci v redakci se vždy bez problémů domluvím s kolegy, jinak by to vše asi moc neklapalo. …to bych si asi neriskla si vůbec nějaké štěňátko pořídit, tak ještě že jsou věci tak, jak jsou :-).

Každý den na sobě pozoruji, jak mi kynologie vstupuje do života. Vůbec teď nemyslím výlety na cvičák, celý harmonogram dne, kolik toho utratím za nákupy pro hafíky apod. Mluvím teď o myšlenkách, způsobu vyjadřování a takové nějaké psychické složce. Čím dál častěji se totiž přistihnu například při tom, že dětem s celkem jasnou dikcí oznamuji „Čekej!“, „Nesmíš!“, „Fuj!“. Děti jsou v pohodě, samozřejmě to není nic ve zlém, ale já už si někdy říkám, jestli to trochu nepřeháním. Kdybych měla přejít i do jiných povelů, už by asi uzrál čas k návštěvě na specializovaném lékařském pracovišti ;-). Doufám tedy, že vše už zůstane v těchto mezích. Po téměř roce, co máme Taffynku, se dostáváme ze štěněcích povinností, ale přijdou další překážky, které musíme zvládnout. Držím nám pěsti :-).


 
 

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel pět a tři (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz