Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Kniha návštěv

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel tři a dva (např.: sedm)


datum: 12. 08. 2010 16:22:34

Též se připojuji ke gratulaci k výsledkům rtg. Radost byla určitě veliká :-))))

Re:
Ahoj Renčo, to je moc milé, děkuju děkuju děkuju :-))) Já to mám většinou tak, že když se mi něco obzvlášť velkého povede/nepovede, tak se z toho nejdřív vzpamatovávám, a až druhý den si to teprve pořádně uvědomím - takže myslím, že radovat se budu následujích pár dnů :-))) Nebuď smutná, že teď štěňátka nevyšla, určitě se to povede příště!!! Ahojky, D :-)


autor: Lucka - reagovat
www: www.biancodux.cz
datum: 12. 08. 2010 15:54:49

Ahoj Drahu, přidávám se k Dáše s gratulací! Super výsledek RTG!!! Dovedu si představit, jak jsi skákala radostí po rozlepení obálky :-)

Re:
Ahojky Lucí, no, ani jsem moc neskákala, protože jsem byla tak nervózní, že jsem v těch papírech asi pět minut hledala výsledek a pak jsem jen nevěřícně koukala a říkala si, že se mi to třeba jen zdá ;-))) Pohlazení holčičkám a velký pozdrav Tobě, papapa, DaTaG :-)


autor: Dáša - reagovat
www: www.bohemiacolbri.cz
datum: 12. 08. 2010 14:35:58

Ahojky, Drahuško ještě jednou gratuluji k výsledkům RTG,mám velikou radost.:-)

Re:
Dáši, jsi moc hodná, konečně mi zase něco vyšlo, jsem opravdu šťastná :-) Papa, mějte se co nejlépe, D :-)


autor: andreas - reagovat
datum: 18. 07. 2010 14:03:54

Schöne Rottis und gute HP Gruß aus Düsseldorf Andreas

Re:
Hallo Andreas, vielen Dank für Deinen Gruss, es freut mich wirklich sehr :-) Na ja, ich sollte mehr meine Blogs übersetzen, es fehlt mir aber die Zeit dazu... Freundliche Grüsse nach Deutschland, D :-)


datum: 11. 07. 2010 12:32:48

Teda,Drahu-to ti to léto pěkně začíná.
Nám se zatím nic podobného nestalo a doufám,že nestane.Jsme doma s tábora a v úterý plánuji přijet na cvičák,budeš tam?
Už se na vás těším.Mám po tak dlouhé době kecací deficit.Tak doufám,že pokecáme(samozřejmě i pocvičíme).

Re:
Ahojda!!! :-))) Moc se na vás těším, už aby bylo po prázdninách ;-) a scházeli jsme se v "tradiční" sestavě :-))) Papapa, D :-)


autor: Petra - reagovat
datum: 09. 07. 2010 21:23:03

Dobrý večer,doufám,že ani na chvíli jste si nepomyslela,že Vás chci mentorovat či obviňovat, to bych si nikdy nedovolila.Mám ráda lidi jako vy,kteří se snaží pejskům rozumět a věnují jim téměř veškerý volný čas a snaží se,aby svou zálibou "normální "lidi neobtěžovaly.Pana Desenského také osobně neznám,ale jednu z jeho metod jsem asi tak před 4 lety začla praktikovat na mém psu.Jedná se o dělobuchy a petardy ,letos jsme to zvládly již téměř bez nervů.Sice vypadám jako pako/metoda je opravdu zvláštní/,ale důležité pro mě je,že to funguje,protože 45kg živé váhy lítající po bytě s vytřeštěnýma očima na pokraji infarktu nic moc.Píšete ,že je poněkud podivínský,kdo nejsme..a kdyby jednoho psa uchránil před utracením stačí to.Opravdu nechci,aby to vypadalo,že Vás nějak napadám,miluju Vaše blogy a líbí se mi Váš přístup.Tak mi věřte,že Vám ,Vašim holkám a celé Vaší rodině přeji krásné léto, už bez katastrof.Petra

Re:
Dobrý večer, Petro, to je přece úplně v pořádku, že máte svůj názor :-))) Rozhodně jste se mne vůbec ničím nedotkla, nebojte, já nejsem hned tak naštvávací :-), a hlavně se mnou vy, co čtete ta má psaníčka, nemusíte souhlasit, jsem si vědomá toho, že sem tam chodím po tenkém ledě a tak trochu i čekám, kdy se někdo ohradí, nebo třeba i naštve ;-) S tím, co píšete o panu Desenském, souhlasím, já vlastně proti němu nic nemám, jen jsem si při čtení sem tam říkala, že je to fakt cvok :-) Ale právě, máte pravdu - kdo nejsme, že jo? Mějte se moc hezky a pište bez obav vše, co si myslíte, já jsem úplně v pohodě - lidé si mají vyměňovat názory a diskutovat, naopak mne to baví :-))) Děkuji za Vaše reakce, krásné léto i Vám, D :-)


autor: Petra - reagovat
datum: 08. 07. 2010 21:35:05

Dobrý večer,už od 1 přečtení posledního blogu vůbec nevím co napsat,snad,že na jednu pejskařku trochu moc.I já mám zážitek s ovcemi,byli jsme se sestrou a skoro švagrem u nich na houbách,lesy jsou tam husté plné zvěře a znám zálibu svého psa ve štvaní vysoké, tudíž jsem ho nechala na špagátě.Po 3 hod ve smrtelném tempu houbaření,my se sestrou na kyslíkovou bombu a skorošvagr ani nezadýchán ,jsme vyšli na krásně pokosené louky/později přehodnoceno na spasené/ s nááádherným výhledem..Pustím psa v domnění,že mám okolí pod dohledem.Ten ovšem nabral směr a tirik za první kopec,tašky a košíky na zem my s Pavlem za ním...naskytl se nám pohled,který mám dodnes před očima...malé stádo oveček, jehňátka uprostřed sevřené v kruhu ,který tvořil beran zřejmě s jejich matkami a před nimi hradba s ostatních tetiček tlačící utíkajícího a řvoucího rtw.Nikdy jsem už pak ten zvuk,co vyluzoval neslyšela a nikdy ani tak bleskově neběžel. Myslím,že už vím jak vypadají nohy na ramenách.Naštěstí pro něj i ovečky vše dopadlo dobře.Vím totiž,že už dva švýcarští ovčáci notoričtí útěkáři,setkání s majitelem stáda nepřežily.Samozřejmě vím,jaké to je,největší stres pro páníčka, když pes zahne,ale nejsem si jistá,že pro to nemůžem nic udělat.Nevím ,jestli Vám něco říká jméno Rudolf Desenský,dle jeho teorie a praxe pes může udělat jen to, co mu dovolíme.A tyto samovolné výlety by určitě netoleroval.Ten by nás možná napravil všechny...S pozdravem a přáním lepších dní Petra

Re:
Dobrý den, Petro, když já právě myslím, že jsem této situaci ani moc předejít nemohla - nepustila jsem holky někam, kde bych si myslela, že hrozí jakékoli riziko. Byly na místě, které nám bylo "přiděleno" a odkud se údajně neměly kam dostat. Byla to prostě nešťastná shoda okolností, ale i tak samozřejmě ponaučení do budoucna - psy prostě od sebe nedám. Kdyby holky ležely někde mně u nohou, bylo by jim stejně nejlépe a nestalo by se nic. Jinak pana Desenského samozřejmě znám, teoreticky tedy, viděla jsem s ním jeden pořad v TV a četla jeho knížku. S jeho názory a přístupem by se dalo jistě v mnohém diskutovat, já bych k němu asi nešla, rozhodně mu však neupírám to, že to se psy umí, ať už je podivín sebevětší. Doufám ale, že jeho nápravu nepotřebuji, holky už mi na vycházkách neutíkají a v klidu je odvolám i od srny. Tahle smůla, co se mi stala, byla opravdu smolná i v tom, že jsem zrovna u holek nebyla, nemohla jsem zasáhnout, prostě smůla smůlovatá... Mějte se moc hezky a přeji jen samé pěkné dny, D :-)


datum: 08. 07. 2010 09:40:22

Zdravím Draho, také jsem si přečetla Váš příběh a vzpoměla si na náš, respektive manželův s naším psem. já byla nemocná, takže jsem nevenčila, šel můj muž. A protože to je opravdu vždy jen vyjímka, tak psiska podle toho reagují. Poslušnost nic moc. A tenkrát prý šel po louce a najednou kouká, jak pes zvedl čumák a mašíroval si to přes pole kamsi, protože on má ve zvyku se jít vykadit třeba až do pulky pole, tak ho nechal a nijak nereagoval. Po chvilce, když zjistil, že pes mizí v dáli, tak začal volat, ale pes nic. Nakonec se za ním rozběhl, protože mu zmizel v remízku lesa a pak začal štěkat. Když doběhl na místo, tak jen zahlédl v křoví proběhnout ovce (které přeskočily ohradu) a za nima našeho psa. Zařval na něj, ale pes měl zatmíno, tak musel za ním. Když je našel, tak tam ovce ležely natažené a pes poskakoval kolem. I milého nezbedu přiškrtil na obojku, odtáhl domů, vzal peníze a jel za majitelem oveček s tím, že mu je náš pes zadávil. Načež šli spolu k ohradě a majitel mu s úsměvem říká, že má všechny. Nakonec zjistili, že ovce v pudu sebezáchovy sebou práskly o zem a dělaly mrtvé, tudíž je pes nechal být a když ho manžel odvedl, tak se zvedly a šupky dupky zpátky do ohrady. A mě se zase stalo, že mi uprostřed zimy utekl a našel srnče, skákal kolem něj, štěkal, já vyloženě nasr.... jsem se brodila sněhem po pás k němu, kde jsem ho odlapila, vzteky zmlátila (on z toho měl celkem švandu), bohužel srnče okamžitě uteklo. Nahlásila jsem to myslivcům, že tam mají malé srnče, ti mi oznámili, že je škoda, že jsem ho okamžitě nechytla, že se ho snaží už delší dobu odstřelit. asi za měsíc jsme ho našli mrtvé u krmelce. Setkání s naším psem přežilo ale zimu jako takovu už bohužel ne. Holt to jsou prostě pořád zvířata a jako taková se musí brát a zvlášť když jsou dva a více a tvoří smečku. Malých jehňátek mi je líto, ale stalo se. Bohužel. Každý kdo psa má nebo měl, tak to jistě pochopí. Mnohdy nás i dítko překvapí co se mu zrodí v hlavičce a to jsme stejný druh - totiž člověk.

Re:
Ahoj Renčo, to je bezva vyprávění, ty ovečky musely mít ale pod čepicí!!! :-))) Jinak je tedy fakt, že se s těma našima chlupáčema nenudíme, že? Stavů, kdy mě holky vytočí tak, že jsem "vyloženě nasr..." :-) mám už taky pár za sebou a je mi jasné, že jich i ještě dost bude. Jen tedy doufám, že zážitek a la ovečky byl první a poslední, jeden mi jako životní zkušenost zcela postačuje... Moc se mi líbí poslední věta a chci k tomu jen podotknout, že i když je pes jiný živočišný druh, dá se v mnohém předvídat, ale co se někdy vylíhne v hlavě některým lidem, to jeden žasne... Je bezva, že aspoň jako pejskaři (tedy někteří :-) držíme při sobě, umím si představit, co by mi sem napsal člověk, kterej psy nemusí... Krásné letní dny a děkuji, D :-)


datum: 08. 07. 2010 08:47:06

Dobrý den paní Draho,
včera jsem se tešila jak malé děcko až si přečtu další zážitky s Vašimi holčičkami - při čtení se mi vybavovaly moje vlastní o které se s Vámi chci podělit ať víte, že v tom opravdu nejste sama. Už strašnou spoustu let jezdíme na chatu do Jeseníků (i s našimi psími miláčky)a jednou když jsme se s naší Mony vydali na výlet, objevila naše holčička krásnou velkou ohradu plnou pasoucích se ovcí. Jak se všude píše, že RTW není lovecký pes - naše holčička se v tu chvíli honáckým a loveckým psem stala. Postavila ouška,v očích se jí objevily ďábelské jiskřičky, prohrábla packou a juhůůů za ovečkami. A jak je naháněla z jednoho kouta do druhého, objevil se bača a to v pravém slova smyslu i s vidlemi. Na ten pohled jak letí stádo ovcí, naše holčička, bača s vidlemi nikdy nezapomenu. Tehdy to naštěstí nedopadlo žádným neštěstím, ale jak mi tehdy bylo asi pochopí jen ten kdo tohle zažil. V těch psech pudy nepopřeme ať cvičíme sebevíc. Ano pes by měl být ovladatelný hlavně v těchto krizových momentech, ale kdo z nás může říct, že jeho pes je stoprocentně ovladatelný? Přeji Vám pevné nervy a moře lásky pro Vaše holčičky i když někdy by je člověk roztrhl.

Re:
Dobrý den, Jano, moře lásky pro holky - to já mám :-), ale zrovna dneska ho zase pěkně rozburácely - cestou domů z plavčení nás míjela paní s malinkatým pejskem, oba se klepali, když nás míjeli, no a holky aby tomu daly korunu, tak vyjely po sobě - asi z žárlivosti... Nic se nestalo, takovéhle vyříkávání mají na denním pořádku, ale paní se div nepřerazila, jak od nás spěchala, chudák. Jinak chci samozřejmě hlavně poděkovat za otevřenost a podporu, člověku je hned líp, když ví, že i ostatní mají podobné zážitky :-) Mějte se moc hezky!!! D :-)


autor: KN - reagovat
datum: 06. 07. 2010 22:14:05

No vy máte ale smůlu....Ale jak píšete - pejskaři pochopí a ostatní bych neřešil.Nejste spisovatelka? Poslední blog nemá chybu,prostě fantastické čtení,vy prostě umíte psát,hltám každé slovo:)))

Re:
Dobrý den, děkuji moc, ale jsem "jenom" redaktorka ;-) Mějte se hezky, D :-)


|<   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107   108   109   >|  

Copyright © 2009 - 2020 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz