Ginger Taffy
Rottweiler Kennel
Rottweiler Kennel
(čerpáno z www.wikipedia.org)
Škrkavka psí (latinsky Toxocara canis) je celosvětově rozšířený červ z kmene Nematoda, který parazituje u psů a psovitých masožravců. Dospělí jedinci jsou odděleného pohlaví, bělavě žluté barvy, měří 9–18 cm a vyskytují se ve střevě definitivního hostitele. Škrkavky způsobují záněty střeva, migrující larvy škrkavek vyvolávají záněty v dalších orgánech. Zatímco u starších psů nevyvolávají většinou žádné klinické příznaky, u štěňat mohou způsobit závažné onemocnění, končící až úhynem. Jako hostitel slouží škrkavkám řada obratlovců, včetně člověka a někteří bezobratlích. U lidí mohou larvy škrkavek způsobit vážné onemocnění, zvané larvální toxokaróza.
Škrkavka psí představuje jednoho z nejběžnějších parazitů psů a vzhledem k možnosti přenosu z feny na štěňata se doporučuje preventivní odčervení feny a novorozených štěňat od 2.–3. týdne po narození. U novorozených štěňat je doporučené schéma odčervení: 2., 4., 6. a 8. týden po narození, dále každé dva měsíce až do věku 6 měsíců. Opakované odčervení ve dvoutýdenním intervalu je důležité, protože anthelmintikum působí v organismu jen po dobu 24 hodin a pouze na dospělé škrkavky ve střevě hostitele. Larvy, které v okamžiku aplikace léčiva migrující tkáněmi, tak nejsou zasaženy. Ve velkých chovech psů je třeba dbát na dodržování hygienických standardů (čištění kotců apod.) a zabránit psům v pojídání drobných hlodavců. Pravidelným odčervením štěňat i dospělých psů se zároveň snižuje kontaminace prostředí vajíčky. K odčervení psů se používá celá řada anthelmintik s různou účinností, většinou ve formě tablet, pasty, spot-on nebo v injekční formě. Mezi účinná anthelmintika (léky určené k odčervení), používaná k léčbě psů, patří například preparáty na bázi pyrantelu, fenbendazolu nebo mebendazolu.
(čerpáno z www.wikipedia.org)
Tasemnice psí (latinsky Dipylidium caninum Linnaeus) je hojně rozšířeným parazitem z třídy tasemnic, který se lokalizuje ve střevě psů, koček, případně dalších psovitých a kočkovitých šelem, výjimečně u člověka. Vývojový cyklus tasemnice zahrnuje blechu jakožto mezihostitele. Tasemnice dosahuje délky 20–50 cm, šířky 4 mm a živí se střevním obsahem. U psů a koček probíhá infekce většinou bez příznaků, při masivních invazích může docházet k průjmům. Mezi anthelmintika působící proti tasemnici psí patří praziquantel, nitroskanát a bunamidin. Opět je důležité dodržovat pravidelné odčervování a preventivní veterinární prohlídky.
(čerpáno z www.veterina-info.cz , textu MVDr. Michala Čápa, a vlastních zkušeností)
Girardie je střevní parazit pokrývající masivně povrch střeva jako koberec. Narušuje schopnost střeva přijímat živiny. U zvířat do roku věku je prognóza léčby dobrá, u starších jedinců nikoliv. Výskyt girardií souvisí s imunosupresí, tedy s poruchou schopnosti organismu bránit se.
Mezi příznaky patří stále velice řídká stolice až průjem, pes neprospívá a je i přes dobré přijímání stravy pohublý až vyhublý. Tato malnutrice samozřejmě vede u štěňat k velmi vážným následkům, štěňata velkých plemen mohou mít problémy s končetinami, pro nedostatečnou výživu začnou kulhat apod. Pokud je štěně správně očkováno, odčerveno a nežere venku kusy dřeva, kůry a jiných věcí, které střeva dráždí (a zejména by je žrát nemělo – raději nechte pejska s náhubkem, když nejste schopni pejska uhlídat) a vyvolávají průjem, a přes toto všechno pejsek průjem má, je na místě objednat se na příslušně vybavenou veterinární kliniku a nechat udělat rozbor stolice s podezřením na girardie.
Cesta nákazy je pouze orální. Jedinec se nakazí pouze pozřením zárodku, který je ze střeva vyloučen stolicí. Zárodky girardií mohou být kdekoliv, na dlažbě, na trávě, v písku, na linu. Běžné odčervení není účinné, resp. běžné odčervení na škrkavky a tasemnice. Musí se používat speciální preparáty. Negativní vyšetření stolice ještě nemusí znamenat, že zvíře girardie nemá. Vzorky se musí nabírat opakovaně, ideálně 3krát za sebou v průběhu 10 dnů, některé veterinární ordinace doporučují sbírat stolici psa tři dny po sobě (je nutné vše uchovávat v chladu, z nasbíraného množství se rozmixováním připraví jeden vzorek, který je pak testován – testování probíhá v odborné laboratoři, kam jsou vzorky z veterinárních ordinací posílány; ne všechny ordinace tuto službu zajišťují).
Počínající průjem nebo řekněme řídká stolice ještě nemusí znamenat nákazu, u girardií jde o dlouhodobější záležitost. Pokud má však vaše štěňátko průjem déle než dva dny, okamžitě vyhledejte veterinární pomoc, zejména má-li i jiné potíže.
Proti girardióze existuje vakcína, bohužel se prodává jen ve velkém balení, což většina ordinací nestihne využít, tudíž ji běžně neobjednává. U dospělých zvířat je možná aplikace injekcí Baypamun na posílení imunity organismu a preventivně-léčebný "antigirardiózní" přírodní produkt Yaccan (www.hafani.cz aj.).
(převzato z www.toller.cz)
Dirofilarióza je onemocnění psů, které se v minulosti vyskytovalo pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem (například Itálie, Španělsko, Chorvatsko, Turecko atd.). V současné době se díky globálnímu oteplování a častějšímu cestování lidí i zvířat tato infekce stává aktuální i v našich zeměpisných šířkách. Původci této choroby jsou parazité – dirofilárie. Jedná se o hlístice, které mají vlasovité tělo a usídlují se v srdci nebo v podkoží. Dirofilárie jsou z jednoho hostitele na druhého přenášeny různými druhy komárů.
1. Srdeční forma dirofilariózy je způsobená druhem Dirofilaria immitis (vlasovec psí). Dospělí parazité jsou velcí až třicet centimetrů a žijí v pravé srdeční komoře a předsíni a v plicních cévách. Samice produkují larvičky (mikrofilárie) přímo do krevního oběhu. Komár tyto mikrofilárie nasaje, v jeho organismu dojde během čtrnácti dní při venkovní teplotě vyšší než 15 °C k jejich přeměně na infekční stadia, která potom při dalším sání předává spolu se slinami novému hostiteli. Filárie dosáhnou dospělosti za šest až sedm měsíců. Dospělí jedinci potom mohou v srdci žít pět až sedm let i více. Projevem působení parazitů je různě závažné onemocnění srdce a plic, které se ale rozvíjí velmi pozvolně. Většina infikovaných psů nevykazuje po měsíce a někdy i roky žádné příznaky. Poškození je vždy závažnější u psů vystavených zvýšené tělesné námaze. Pokud je v srdci přítomno pouze několik dospělců, pozorujeme mírnou apatii a větší unavitelnost zvířete při tréninku nebo při vzrušení, výjimečně chronický kašel. Napadení psa větším počtem parazitů vede k rozvoji srdečního selhání doprovázeného silným dávivým kašlem, dušností – především po zátěži, zvíře má většinou zvýšenou frekvenci tepu, má špatnou kvalitu srsti, je vyhublé, dochází k hromadění tekutiny v dutině břišní a otoku končetin. Rozvinuté onemocnění lze diagnostikovat na základě kardiologického (poslech, EKG), rentgenologického a ultrazvukového vyšetření srdce a plic. Laboratorním vyšetřením krve zvířete můžeme prokázat larvičky vyprodukované samičkami dirofilárií nebo přítomnost dospělců vyšetřením krevního séra (metoda ELISA). Srdeční dirofilarióza, pokud je včas diagnostikována, je léčitelná. Zvířeti podáme lék, který usmrtí dospělé jedince (melarsamin dihydrochlorid) a současně přípravky (heparin, acetylsalicylová kyselina), které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili závažnou, život ohrožující embolii. Parazity lze ze srdce rovněž odstranit chirurgicky přístupem přes jugulární (hrdelní) žílu. Další léčba spočívá v likvidaci larviček, které kolují v krvi psa například opakovaným podáním selamectinu (Stronghold spot on). Dirofilaria immitis je zoonotickým parazitem, což znamená, že i člověk může být infikován při bodnutí nakaženým komárem. Dirofilárie však u lidí obvykle nedospívají a usazují se pouze v podkoží, oku nebo v plicích, kde způsobují embolické změny.
2. Podkožní forma dirofilariózy psů je způsobená vlasovci Dirofilaria repens. Tyto filárie jsou menší, samice dosahuje délky asi osmnácti centimetrů. Přenašeči jsou rovněž komáři. Dospělci se nacházejí v podkoží volně nebo v uzavřených dutinkách (cystách) a uzlících. Oplodněná samička klade mikrofilárie, které rovněž cirkulují v krevních cestách. Projevy onemocnění touto formou nejsou tak závažné. Nejčastěji pozorujeme kožní změny v oblasti loketních a kolenních kloubů, na hřbetě, ušních boltcích a šourku. Přítomnost parazitů v podkoží se projeví zarudnutím, vypadáním chlupů, ztmavnutím kůže, šupinatěním, zhrubnutím a zesílením kůže, tvorbou pupínků a svěděním. Klubka larviček – mikrofilárií – mohou způsobit ucpání cév v důležitých orgánech (embolii). Diagnostika podkožní dirofilariózy je opět založena na laboratorním vyšetření krve psa. Dospělé jedince lze zjistit pouze provedením biopsie kůže a podkoží v místě uzlíků. Léčba se obvykle provádí pouze při závažných kožních změnách, a to odstraněním parazitů z podkoží chirurgicky. Důležitá je terapie zaměřená na likvidaci larviček podle stejných pravidel jako u srdeční dirofilariózy. Infikovanými komáry může být i Dirofilaria repens přenesena na člověka. U lidí mohou být navíc projevy tohoto onemocnění ještě závažnější než u psů. Dospělí vlasovci tvoří u člověka uzlíky a cysty především v podkoží na šíji, v podpaží, na pohlavních orgánech a pod spojivkou v oku. Velmi důležitá je informace o tom, že možnému nakažení psa jmenovanými parazity se lze účinně bránit. Ochrana spočívá v opakovaném podávání účinných přípravků po celou dobu aktivity komárů. V ČR je dostupným a vhodným přípravkem například Stronghold spot on. Jedná se o snadno aplikovatelný preparát, který, je-li podáván v celém letním období v intervalu jeden měsíce nebo po dobu pobytu v zahraničí, poskytuje spolehlivou prevenci před dirofilariózou psů. Rizikové oblasti při cestování do zahraničí jsou v rámci Evropy zejména Itálie, Španělsko, Portugalsko, Chorvatsko, Slovinsko, Řecko, Turecko, Bulharsko, Rumunsko, ale i Maďarsko a nově jižní Slovensko. V posledních dvou letech provádíme na území ČR, konkrétně v oblasti soutoku Moravy a Dyje, studii, která sleduje rozšíření tohoto onemocnění v populaci psů. Úzce spolupracujeme s oblastními mysliveckými sdruženími na Břeclavsku (Lanžhot, Tvrdonice, Charvatská Nová Ves, Moravská Nová Ves, Hrušky, Stará Břeclav atd.). Dosud jsme vyšetřili celkem sto čtyři loveckých psů různých plemen a různého věku. V krvi osmi jedinců z tohoto souboru jsme potvrdili přítomnost mikrofilárií Dirofilaria repens. U jednoho jsme rovněž prokázali dospělce Dirofilaria repens v podkoží. U sedmi dalších jedinců jsme navíc serologicky prokázali antigen Dirofilaria immitis. Jednoznačně lze tedy konstatovat, že dirofilarióza je aktuálním problémem v této oblasti a vzhledem k opakovaným komářím kalamitám je velmi pravděpodobné její rychlé rozšíření do dalších míst v ČR.
Jediným způsobem, jak zabránit tomuto trendu, je účinná prevence!
MVDr. Zuzana Svobodová, Ph.D.
 | |||
| škrkavka | |||
