Včera bylo štěňátkům přesně šest týdnů, a tak jsme vyrazili na první očkování. Pan doktor Láznička je všechny prohlédl, pochválil a zjistil například, že Sorbí už má sestouplá varlátka, což já jsem sice sledovala, ale doposud jsem si nějak nevšimla... :-) Každý mrňousek nejdříve dostal trojkombinaci psinka-parvoviróza-koronavirus, pak čip (nejvíce panu doktorovi nadával Sorbon :-), pak jsme je zvážili, dostali odčervovací pastu a nakonec každý EU-pas. Než půjdou štěňátka ke svým novým páníčkům, stihneme za dva týdny ještě přeočkování. Moc bych chtěla poděkovat Hance, která si kvůli nám vzala dovolenou a bez její pomoci by se nám návštěva na veterině jistě protáhla - takhle než jsme s panem doktorem vyřídili jednoho štěníka, Hanka donesla z auta dalšího, a nevzniklo žádné zdržení :-)
Dnes jsou malým rarachům přesně čtyři týdny a utíká to tak rychle, že se nestačím divit. Malí nezbedové už bez jakýchkoli pochyb vehementně navazují sociální kontakty nejen v rámci své malé psí rodiny, ale s velkou radostí reagují na všechny lidské kamarády, kteří k nám chodí se na prcky podívat. Nikdo z nich se nebojí (myslím štěnda :-), s velkou zvídavostí vyráží s novými lidmi se seznámit, okusovat jim boty, nohavice, a případně vlasy, když se chovají v náručí :-) Ještě stále se nechají pochovat, ale poslední dny pozoruji, jak na to mají méně a méně času, potřebují objevovat neznámé věci a prostory. Včera při procházce okolo domu s námi byla i Taffynka (někdy je beru samotné, protože - jak je vidět i na dnes přidaných fotkách - upírci se okamžitě na svou mamku vrhnou a nedají jí pokoj, dokud se aspoň trošku nenapijou). Moc mě pobavilo, jak si s dětičkami hrála, lumpačila, poskakovala okolo nich a provokovala ke hře, přičemž ale stále nezapomínala hlídat, zda se některé její dítko netoulá příliš daleko a zda je vše v pořádku. Nevím, jestli se mi s touhle partou divochů ještě někdy povede udělat slušné fotky, protože jak jsou neustále v pohybu, tak mám všechny fotky rozmazané a mám pocit, že z těch včerejších není ani jedna opravdu hezká. Ale snažím se... :-) Mějte se tedy hezky, a pokud budete mít v sobotu v poledne čas, koukněte na TV Nova na pořad Volejte, dnes se natáčel medailonek kolegyňky a kamarádky Renči Czadernové a byla u nás na návštěvě i s televizním štábem - malí neposedi tak jsou zachyceni na televizních kamerách a budete je moci vidět více "naživo" :-) Krásný den, D :-)
Dnes jsme měli významný den – ráno jsem na desátou čekala páníčky chlapečka, ale vzhledem k tomu, že měli pár špatných zkušeností, chtěli štěníka (a asi i chovatelku a chovatelskou stanici, myslím si – a jsem ráda – nejdříve vidět, než se k něčemu zavážou), nevěděla jsem stoprocentně, zda malého budou chtít. Setkání to však bylo velmi milé a přátelské a za velice krátkou dobu jsem se dozvěděla, že Modráska chtějí – no, abych řekla pravdu, bylo mi to jasné hned podle jejich reakcí, malý se jim prostě líbil :-) Chvilku jsme si potom povídali o všem možném, o chovu, výstavách, cvičení s pejsky apod. a rozloučili se v opravdu příjemné přátelské atmosféře s tím, že před odběrem Sorbona se ještě uvidíme. Na to se moc těším! :-)
První výběr fenečky měla slíbený šikovná, sportovně založená slečna z Anglie, která úžasně pracuje zejména s klikrem :-) Malá "Anténka" :-) si ji zcela neomylně vybrala, jindy dračice a čert k pohledání, u nové paničky miláček, zlehka okusující její nohy, namáčknuta na ni. Nebylo pochyb, Červenka si šla za svým, panička se do ní zamilovala a je mi jasné, že to tak má být a jak krásně se moje malá holčička bude mít. Zatím to tedy s páníčky pokračuje podle plánu, další kapitola v hledání těch nejlepších majitelů následuje příští víkend :-)
Máme za sebou zdárně přečkanou silvestrovskou noc, a jak vstoupila naše momentálně početná psí smečka do nového roku? :-) Taffy odmala nemá ráda ohňostroje, tak jsem ji naposledy vyvenčila kolem desáté a nechala ji u nás v kuchyni, aby svou případnou nervozitu nepřenášela na malé pupíky v pelíšku. Gin byla legrační, ona si naopak velmi užívá veškeré rachejtle - kouká po nich k obloze, štěká, skáče a ráda by něco ulovila, je to opravdu Pampalini :-) Batolata spala jako dřívka, ani největší popůlnoční veselí je neprobudilo, leželi jeden vedle druhého, ten na zádíčkách s bříškem rozvaleným a pochrupávající (skutečně vydávají i při spaní spoustu zvuků, kromě toho ve spaní běhají, poštěkávají, zdá se jim už asi něco zajímavého :-), druzí zase stulení k sobě či užívající si samoty v koutku pelíšku. Dnes ráno byli Modrý a Růžová společně s Taffynkou venku z bedny, nevím, jestli s nimi vylezla, když byli přisátí na cecíku, nebo jestli se už za ní vyšplhali sami - už jsou totiž opravdu dost živí, den ze dne získávají větší balanc, a jakmile se k nim z venčení vrátí Tafulka či je jdu pomazlit já, velikou rychlostí se k nám nahrnou :-) Okusují mi ruce, nohy, a i když to zatím nebolí, nebude dlouho trvat, a jejich okusování dostane jiný rozměr, zoubky se už opravdu zdárně klubou ven. Taffy stále plně kojí a mám z toho velkou radost, myslím, že pupíci dostávají v mlíčku jen to nejlepší. Jsou veselá kopa, začínají na sebe dorážet a provokovat se ke hře, ožužlávají si tlamky, ocásky i tlapky, u toho vrtí ocásky, vrčí, sem tam lehce poštěknou, za chvilku jich bude plný dům. A tak honem sháním protiskluzové lino, které dáme do kuchyně, aby si štěnda měla kde hrát a neklouzalo jim to (aby si nezničili nožičky). Rodiče mi dnes na hlídání dovezli své dva malamutíky, takže máme doma celkem devět hafanů, je to mazec :-). Přeji vám poklidný sváteční večer, brzy dodám nový blog a fotky :-)
Dnes jsem ráno nabalila štěníčky do prádelního koše (do krabice z Ikea, jak správně poznala Peťule, se už nevejdou ;-), a vyrazila s nimi na první odčervení do Poříčí k panu doktoru Lázničkovi. Vyvalil na ně oči, jak strašně rostou, zvážili jsme je a podle toho štěnda dostala příděl odčervovací pasty. Prskala, dávila to ven, mateřské slaďoučké mlíčko to nebylo, ale co naplat... Zbaštili to nakonec všichni mrňousci, pan doktor je prohlédl a nešetřil obdivem nad jejich krásnými hlavičkami a vůbec silnými tělíčky, no a mazali jsme domů. Cestou jsem Taffy a tetě Žížalce ;-) koupila v řeznictví čerstvé hovězí kosti, takže se při jejich ohlodávání přes klece div nesežraly ;-), pak ale štěníci začali kvičet po mamince a Taffka musela jít za nimi. Plně kojí, dostává to nejlepší, co lze, jen aby měla dost mlíčka - a má, prťata evidentně přibývají, po papání se stočí buď jednotlivě do klubíčka (Fialka a Modrásek), nebo odpadnou na hromadě (ostatní tři dračice :-). Všechna batolata už s velkou rychlostí pochodují po porodním boxu, kukadla na šťopkách, a jak se něco šustne, hned kvičí a pídí se po tom, co se děje - hlavně aby byla máma nablízku, pak je to v pořádku :-) Ale Taffy už ráda vybíhá s Žiži ven na louku, užívá si čerstvého vzduchu a volnosti, hraboší a lítá s Ginuškou. Vydrží to tak půl hodinky, ale pak už kouká k domovu a musíme za malými. Je to úžasná maminka. Jinak nám začalo období návštěv, kamarádi to už nemůžou vydržet a prostě začali jezdit - malincí mají mazlení a jdou z ruky do ruky (hlídám, aby to bylo před papáním, tj. aby neměli nacpané pupíky a byli na hosty vyspinkaní :-) - myslím, že správná socializace je základ všeho, naši malí rozhodně budou zvyklí na lidi, a jakmile to půjde, vyrazíme také ven a přízemí jim začínám předělávat na hernu, ať se mají kde vyjančit a vyběhat :-). Nové fotky se pokusím dnes, a když ne dnes, zítra určitě, nějak nestíhám, tak se nezlobte :-) D
Den vzniku samostatného Československého státu jsem oslavila jako správný blázen-kynolog pejskařením. Rozhodla jsem se ještě složit zkoušku ZZO, protože se mi zdálo, že na ni holky jsou nachystané (...a byly! ;-). Takže jsem jako už vícekrát obvolávala na poslední chvíli ZKO v blízkosti Prahy, kde by připadal v úvahu nějaký vhodný termín (většinou mám vzhledem k nulovým časovým možnostem tak jeden ;-). A protože buď scházela volná místa, nebo byly zkoušky pro nedostatečný počet psů zrušeny, skončily jsme dnes až v Liberci... Ale byla to správná volba, mám tohle město strašně ráda, váže mě k němu mnoho pout a cítím se tam být téměř jako doma. I cvičák byl příjemný, předseda ZKO, pan Hůza, sice svérázný, ale milým způsobem, cítily jsme se tam s Hankou mezi úplně cizími lidmi myslím moc dobře. V době, kdy byli ostatní na stopách, jsme se dost nasmály s místními kynology, bylo to prostě fajn. Samotný výkon holčiček musím velice neskromně pochválit, mají krásný radostný projev, Hanka mi hned špitala, jak místní jejich poslušnost obdivovali, jako že prý rotvíci, a tohle? :-) Hodně pochvaly jsem skutečně slyšela od všech ostatních, včetně samotného rozhodčího, pana Jiřího Koláře. Taffy dostala 57 bodů, Gin 53, je to nezkrotný temperament, který musím zvládnout, aby na něj nedoplácela... Jednou mi předcvičila (nepočkala na povel k přiřazení), překusovala aport a měla tendeci mě předcházet při chůzi. Celkově ale super, Taffy a Gin to dnes za rottweilery nandaly německým ovčákům na plné čáře! :-) Toto byly pro letošek poslední zkoušky, dáme si zimní spánek a na jaře začneme opět naplno, a to s oběma holčičkami, aby i Taffy dokázala, že její nepodařená bonitace byla souhra nepovedeného výcviku a hárání. Je to úžasná fena, a kdo ji nezná, nemá co hodnotit ;-)
Dnes jsme s Hankou spustily náš společný e-shop, kde si můžete vybrat kromě jiného zejména oblečení a na něj nechat vyšít jeden z nabízených motivů, plus text dle vlastního přání - jméno pejska, chovatelské stanice, cokoliv :-) Do budoucna přibydou další motivy výšivek, potisků, včetně dalších plemen :-)
Dnes ráno jsme se za velmi nevlídného počasí vydaly do ZKO Vlašim (prostě proto, že nám vyhovoval dnešní termín, válčíme s tragickým nedostatkem času), abychom složily stopařskou zkoušku FPr3. I přes nepříznivé zářijové události jsem s holkama na stopy pravidelně chodila, mají hodně načmucháno a říkala jsem si, že trojku zkusíme ještě před zimou, protože připravené jsme. Hned ráno na cvičáku se mi podařilo zajet na cestu, ze které jsem se nemohla dostat, a když jsem před chvílí jela do práce a tankovala, zastavil u vedlejšího stojanu bagr a jeho řidič mi s úsměvem povídá: "Koukám, že to máte špinavější než já!" ;-) Pán měl pravdu, mé super autíčko bylo z jedné strany poházené bahnem, ještěže prší a celá ta krása nemůže vyniknout ve své velkoleposti... Hned ráno autí nechám vyčistit a naleštit ;-)
První na stopu šla Gin, neboť Taffy jako háravka nastupovala až jako poslední ze všech uchazečů o zkoušku. Nevím, co mi Žiži vyváděla, osmkrát (jak spočítal rozhodčí, pan Vladimír Nedvěd) se po mně ohlídla, přišlo mi to jako kontrola toho, zda jdu taky, nikdy mi tohle neudělala. A na předměty se úplně vykašlala, tohle mi taky ještě neudělala, byla jsem úplně v šoku. Ne že by holky měly předměty stoprocentní, válčíme s nimi v podstatě od začátku, ale tohle byla poslední kapka, musím na Gin vymyslet něco nového. Za neoznačení předmětu (včetně posledního, a tedy neukončení stopy) a za ta ohlédnutí si vysloužila 60 bodů. Taffy odstopovola na 72, nicméně žádné body z milosti, jsem ráda, že to odešla, stopovala celkem hezky, ale ke konci ztrácela koncentraci. Ale vzhledem k hárání paráda, udělala mi radost.
S Ginuškou tu trojku napravíme příště, Taffy by měla mít přes zimu jiné povinnosti, tak doufám, že se zadaří, brzy pojedeme za ženichem do Německa, držte nám pěsti :-) DaTaG
V neděli 22. 5. jsme si odvezly z MVP v Litoměřicích CAC a res. CACIB pro Ginušku, je to holčička šikovná, Taffynka bohužel VD, ale nedá se nic dělat, snad to bude příště lepší. Pan rozhodčí Ladislav Kukla byl velmi profesionální, líbilo se mi, jak posuzoval vystavované pejsky. Účast rotvíků byla poměrně četná, jediná škoda byla, že jsme do téměř jedné hodiny odpoledne čekali, před námi byla v kruhu jiná plemena psů.
Dnes získala Gin na MVP v Praze hodnocení V3 v mezitřídě, Taffynka zůstala kvůli hárání doma. Posuzoval velmi pomalu a celkem přísně pan rozhodčí Zdeněk Kliment. Ginger krásně ukázala zuby, v pohybu bylo vše také v pořádku, ale statika žádná veliká sláva, a když nekoukala na Hanku, měla tendenci si sedat a stát špatně. Uvidíme za týden v Litoměřicích :-)