Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Luboš Jánský: Základy výcviku psa

(...pár postřehů z přednášky, více jindy...; zapsáno s laskavým svolením autora)

 

Dne 29. 1. 2011 se v kynologickém areálu Rychety konala přednáška pana rozhodčího Luboše Jánského, zaměřená na správný přístup k výcviku psa. Posluchači se zde mohli dozvědět mnoho zajímavého, a byť šlo převážně o věci kynologům známé, v systematickém a logickém výkladu pana rozhodčího dostávaly i tyto skutečnosti nový akcent. Kolikrát se nám stává, že jezdíme například okolo hezkého domu, vnímáme jej automaticky, a pak si ho najednou všimneme, uvědomíme si jeho podobu a v úžasu se zamýšlíme nad tím, proč jsme jej neviděli dříve? Dost podobné je to s některými věcmi právě třeba ve výcviku – člověk většinu věcí ví, ale neuvědomí si je, a až když je někdo jiný vysloví nahlas, dojde nám hloubka tvrzení a jeho pravdivost. Tak trochu podobně jsem vnímala přednášku pana Jánského – tři čtvrtě věcí už má pejskař, pakliže není úplný začátečník, zažité, ale není neužitečné si je vyslechnout uceleně a provázaně s dalším kontextem.

 

Velký důraz přednášky byl kladen na správné zacházení s mladým psem, protože mnoho chyb může psovod udělat hned zpočátku, když má mladé zvíře, a toto naše chybné chování může nejenom nadělat škodu, kterou budeme muset složitě odstraňovat, ale i nevratně ovlivnit náš budoucí vztah se psem. Na druhé straně, pokud máme jasnou představu o tom, zda chceme jít se svým psem cestou sportovní kynologie, víme, jakým způsobem toho chceme dosáhnout, a pakliže je tím zvoleným směrem vyrovnaný partnerský vztah s naším psem, poskytneme mu dostatek trpělivosti, lásky, ale i pevného řádu, je náš budoucí úspěch reálnější. Již s mladým psem pan rozhodčí doporučuje začít nenásilně cvičit, hrát si s ním a probouzet a povzbuzovat v něm zájem například o balonky, peška či pamlsky. Tyto tři uvedené věci bývají nejčastějšími motivačními prostředky, a motivace je základem každého výcviku. Nedoporučuje se užívat dril a jakékoli násilí. Se psem si co nejvíce hrajeme, vytváříme mezi námi pevný partnerský vztah, učíme se se psem komunikovat, aby nám rozuměl a věděl, co po něm žádáme.

Správná komunikace se psem je jedním ze základních stavebních kamenů – naše slovní povely (verbální komunikace), gesta (neverbální komunikace, k níž patří mj. například i gestikulace a poloha těla), ale i reakce na chování psa by měly být ideálně stále tytéž. Pes nedovede předvídat a chová se pouze podle toho, jak jej to naučíme. Když budeme ve svém chování vůči psovi jednotní a důslední, pes snadno a rychle pochopí, co od něj žádáme. A pokud jsou jeho správné reakce na naše povely odměněny pamlskem, balonkem či zmíněným peškem, podpořeny navíc velkou slovní pochvalou a naší zjevnou radostí :-), pes se bude snažit pro takovouto odměnu udělat maximum. Ovšem opět za předpokladu, že má o tyto odměny (tj. motivační prostředky) zájem a my jich jako psovodi dokážeme správně použít. Odměna totiž musí přijít pouze za správně vykonaný cvik (či za žádoucí reakci psa), a to hned, na krátkou chvilku a poté ji psovi opět odebereme, nikdy například balonek nenecháváme psovi jako hračku, kterou má kdykoli k dispozici. Pak by totiž pro něj tato odměna přestala být atraktivní, a proč by se vlastně snažil ji získat, když ji může kdykoli mít?

Stejně tak není dobré přejít na kompromis a odměňovat psa za nedobře provedený cvik – psa v této situaci vůbec nechválíme, a buď jej znovu dovedeme to téže situace a necháme jej vykonat cvik správně, nebo psa na chvilku zavřeme a zvážíme, proč chyba nastala a kde jsme jako psovodi udělali chybu. Neboť to, že pes dělá něco jinak, než si přejeme, je pouze a jenom důsledkem nesprávné komunikace se psem z naší strany, pes z nějakého důvodu nerozumí tomu, co po něm žádáme, a je na nás, psovodech, abychom přišli na jiný způsob komunikace se psem a jinou cestou dosáhli požadovaného výsledku.

Pakliže bychom jako psovodi nezvládli svou nevoli s výkonem psa, uchýlili se k násilí a nezdar připisovali psovi, je evidentní, že náš vztah se psem není v pořádku. Když už nejsme v kondici a necítíme se z jakéhokoli důvody dobře, je lepší s výcvikem ani nezačínat a nepřenášet svou náladu na psa. Jako psovodi bychom vždy měli přemýšlet i o tom, kdy cvičíme, za jakých podmínek a zda je to pro našeho psa vhodné. U mladého zvířete například není nepodstatné prostředí, v němž sportujeme, měli bychom eliminovat rušivé vlivy, které na mladého psa přirozeně působí, a poskytnout mu co nejlepší podmínky pro cvičení. Opět se zde ukáže, nakolik vnímáme svého psa a jak rozumíme jeho potřebám.

 

Komunikace je velmi složitá disciplína i mezi lidmi navzájem, natož pak mezi člověkem a psem. Pakliže se jí však se svým psem správně naučíme, budou radostí pro nás i našeho psa společné sportovní zážitky.


Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel dva a pět (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2019 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz