Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Testy povahy psů – malý úvod do problematiky

(čerpáno z www.hundemagazin.ch, April/Mail 2011, str. 18-21)

 

Vzhledem k přibývajícím negativním hlasům na adresu tzv. bojových plemen, vzrůstající fobii mezi laickou veřejností a populistickým prohlášením politiků se dá očekávat, že některé rasy psů by mohlo postihnout opatření v podobě tzv. testů povahy. Na úvod bych chtěla zmínit, že testy povahy psů nejsou žádnou převratnou novinkou, první test povahy byl vypracován už ve dvacátých letech minulého století ve Švýcarsku. První testy povahy vznikaly zejména proto, aby budoucím majitelům pomohly lépe odhadnout povahu štěňat, případně u nich odhalit nežádoucí povahové vlastnosti. Takovýchto testů je mnoho, vyvíjely se společně s kynologií, do níž stále vstupují nejnovější vědecké poznatky, týkající se zdraví, výživy, výchovy, ale i povahy psa, o kterou nyní jde.

V němčině se pro povahový test užívá pojmenování Wesentest, synonymně bývá užíván termín Überprüfungstest. Když začnete pročítat dostupnou literaturu k tomuto tématu, zabřednete do nejednoznačné a značně složité problematiky. Její úskalí je dáno zejména tím, že neexistuje! všeobecně platný test povahy, kodifikovaný FCI, který by měl jednotnou normu, a byla by tak zajištěna vždy stejná a objektivní pravidla jeho průběhu. Nebylo by to až tak závažné, kdyby kvůli tomuto testu nekončily životy psů.

První z článků, které jsem na toto téma četla, napsala doktorka přírodních věd Barbara Wardeck-Mohr, a vyšel ve dvou posledních dílech švýcarského časopisu Hunde Magazin. Autorka srovnává testy povahy ve Švýcarsku, které se liší kanton od kantonu a většinou jsou v kompetenci veterinárních lékařů, kteří mají dodatečnou atestaci na chování psů (v němčině jde o označení „Ausgebildeter Verhaltensmediziner“). Co je však zarážející, není žádný jednotný standard pro postup při testování psa, rozhoduje vždy jen veterinární lékař. Ve Švýcarsku rottweileři spadají mezi tzv. nebezpečná a relativně nebezpečná plemena, což je „indikací“ k provedení testu na povahu psa. Není zde nutné ani potřebné uvádět průběh testu v jednotlivých kantonech, když není jednotný, ale zdůraznila bych jednu velkou pravdu, kterou autorka článku uvedla. Je-li už jednou nějaké plemeno označeno za nebezpečné (u nás bojové), působí tato nálepka jako stigma – je to cejch, se kterým pes, aniž by v životě někoho pokousal či na někoho byť jen zavrčel, vstupuje do zkoušky, je na něho takto nahlíženo a může se stát (a stalo se), že toto ovlivní názor vedoucího testu, i když by to měl být profesionál…

V Německu byl diskutován případ nečistokrevného labradora, který prošel speciálním výcvikem ochranářského psa a jednou v konfliktní situaci na někoho zaútočil. Byl mu proto nařízen povahový test. Pes jím neprošel a bylo rozhodnuto, že má být utracen. Majitel psa to nepovolil a odvolal se proti úřednímu verdiktu s tím, že pes se choval v situaci adekvátně, že byl vycvičen právě tak, aby svého majitele bránil a reagoval útokem na určité situace.

Zde do hry vstupuje další problém – v uvedeném případě šlo o křížence, a protože je zájmem odborné kynologie vést chov v čistokrevných liniích, jsou povahové testy prostředkem, jak „nežádoucí“ jedince „dostat ze hry“…

U určitých plemen psů by mohly testy povahy vyřešit mediálně nafouklou situaci spojenou s agresivitou a bojovou povahou psů. Jak by ale měl tento test vypadat, aby nedocházelo k mylným, zkresleným či subjektivním vyhodnocením? Je realitou, že psí povaze, jejich charakteru a psychice je v odborné kynologie věnováno příliš málo prostoru, jedná se z velké většiny o neprobádanou oblast, a najednou se má testovat s tím, že negativní výsledek odešle psa na eutanazii?

V Rakousku se problematikou testování povahy psů zabývá prof. Hermann Bubna-Littitz z vídeňské veterinární univerzity, v Německu jsou to pak veterinární univerzita v Hannoveru a její prof. Dorit Urd Feddersen-Petersen, autorka současných testů povahy. Nebyly sice přijaty FCI, ale jsou zde uvedeny některé důležité podmínky, jak by test měl probíhat. Zejména jde o to, že všechny situace by měly být co nejvíce podobné běžnému životu, mělo by jít o naprosto všednodenní obyčejnou situaci, nikoli psa vyprovokovat neúměrnými podněty k útoku a agresivnímu chování. Vždy by měl být průběh zkoušky nafilmován, k čemuž nedošlo v případě labradora z Německa, který byl záměrně uveden právě do konfliktních vypjatých situací.

K tomuto tématu je nutno uvést ještě jednu velmi podstatnou věc – agresivita je bytostně důležitou součástí povahy psů. Ta se skládá z vlastností daných geneticky (genotyp) a z těch, které jsou výsledkem vlivu prostředí, v němž pes žije, a výchovou (fenotyp). Agresivita je přirozenou vlastností psů, bez ní by pes jako živočišná čeleď nemohl přežít do dnešní doby. Měli bychom si uvědomit, že v každém psovi je kousek vlka a je naprosto přirozené, že v určitých situacích je agresivita normální reakcí, která sloužila k zajištění potravy, teritoria i vytvoření hierarchie. V kontextu dnešní doby, soužití člověka se psem a aktuální rozčeřené situace jde o to, aby agresivita psů nebyla bezdůvodná, aby se neobracela proti člověku a správnou výchovou se ve psech upevňovaly pouze ty povahové složky, které jsou žádoucí. Uvědomuji si, že všechny tyto pojmy (co je například pro koho žádoucí?) jsou vysoce diskutabilní a celé toto téma je velmi obtížné.

Obávám se toho, že pakliže některé testy povahy povedou ke smrti psů, lidé, kteří by s takovýmto koncem svého čtyřnohého miláčka nemohli počítat (přestože je to jen hypotéza a krajní varianta), si jej pro jistotu ani nepořídí. Tím pádem by tato mírumilovná, pouze nebezpečně vypadající plemena byla převážně v rukou skutečně nebezpečných lidí, a kruh by se uzavřel. Dejme tomu, že pár zkušených chovatelů by ani testy povahy neodradily, ale komu by pak štěňata prodávali? Pro koho, když by si je lidé báli koupit? Nastínila jsem tak trochu malou kynologickou apokalypsu, ale myslím, že je potřeba se nad touto problematikou zamýšlet, a pakliže by někdy měly vejít v platnost testy či nařízení pro chov jakéhokoli plemene, musí to být promyšlené do posledního detailu, ve hře je opravdu hodně.

 

Pokračování příště…


Průchod uličkouUlička se zužujeChování psa v kruhu lidíKruh se uzavírá
Průchod uličkouUlička se zužujeChování psa v kruhu lidíKruh se uzavírá

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel pět a dva (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2019 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz