Gästebuch

Dobrý večer,už od 1 přečtení posledního blogu vůbec nevím co napsat,snad,že na jednu pejskařku trochu moc.I já mám zážitek s ovcemi,byli jsme se sestrou a skoro švagrem u nich na houbách,lesy jsou tam husté plné zvěře a znám zálibu svého psa ve štvaní vysoké, tudíž jsem ho nechala na špagátě.Po 3 hod ve smrtelném tempu houbaření,my se sestrou na kyslíkovou bombu a skorošvagr ani nezadýchán ,jsme vyšli na krásně pokosené louky/později přehodnoceno na spasené/ s nááádherným výhledem..Pustím psa v domnění,že mám okolí pod dohledem.Ten ovšem nabral směr a tirik za první kopec,tašky a košíky na zem my s Pavlem za ním...naskytl se nám pohled,který mám dodnes před očima...malé stádo oveček, jehňátka uprostřed sevřené v kruhu ,který tvořil beran zřejmě s jejich matkami a před nimi hradba s ostatních tetiček tlačící utíkajícího a řvoucího rtw.Nikdy jsem už pak ten zvuk,co vyluzoval neslyšela a nikdy ani tak bleskově neběžel. Myslím,že už vím jak vypadají nohy na ramenách.Naštěstí pro něj i ovečky vše dopadlo dobře.Vím totiž,že už dva švýcarští ovčáci notoričtí útěkáři,setkání s majitelem stáda nepřežily.Samozřejmě vím,jaké to je,největší stres pro páníčka, když pes zahne,ale nejsem si jistá,že pro to nemůžem nic udělat.Nevím ,jestli Vám něco říká jméno Rudolf Desenský,dle jeho teorie a praxe pes může udělat jen to, co mu dovolíme.A tyto samovolné výlety by určitě netoleroval.Ten by nás možná napravil všechny...S pozdravem a přáním lepších dní Petra

Zdravím Draho, také jsem si přečetla Váš příběh a vzpoměla si na náš, respektive manželův s naším psem. já byla nemocná, takže jsem nevenčila, šel můj muž. A protože to je opravdu vždy jen vyjímka, tak psiska podle toho reagují. Poslušnost nic moc. A tenkrát prý šel po louce a najednou kouká, jak pes zvedl čumák a mašíroval si to přes pole kamsi, protože on má ve zvyku se jít vykadit třeba až do pulky pole, tak ho nechal a nijak nereagoval. Po chvilce, když zjistil, že pes mizí v dáli, tak začal volat, ale pes nic. Nakonec se za ním rozběhl, protože mu zmizel v remízku lesa a pak začal štěkat. Když doběhl na místo, tak jen zahlédl v křoví proběhnout ovce (které přeskočily ohradu) a za nima našeho psa. Zařval na něj, ale pes měl zatmíno, tak musel za ním. Když je našel, tak tam ovce ležely natažené a pes poskakoval kolem. I milého nezbedu přiškrtil na obojku, odtáhl domů, vzal peníze a jel za majitelem oveček s tím, že mu je náš pes zadávil. Načež šli spolu k ohradě a majitel mu s úsměvem říká, že má všechny. Nakonec zjistili, že ovce v pudu sebezáchovy sebou práskly o zem a dělaly mrtvé, tudíž je pes nechal být a když ho manžel odvedl, tak se zvedly a šupky dupky zpátky do ohrady. A mě se zase stalo, že mi uprostřed zimy utekl a našel srnče, skákal kolem něj, štěkal, já vyloženě nasr.... jsem se brodila sněhem po pás k němu, kde jsem ho odlapila, vzteky zmlátila (on z toho měl celkem švandu), bohužel srnče okamžitě uteklo. Nahlásila jsem to myslivcům, že tam mají malé srnče, ti mi oznámili, že je škoda, že jsem ho okamžitě nechytla, že se ho snaží už delší dobu odstřelit. asi za měsíc jsme ho našli mrtvé u krmelce. Setkání s naším psem přežilo ale zimu jako takovu už bohužel ne. Holt to jsou prostě pořád zvířata a jako taková se musí brát a zvlášť když jsou dva a více a tvoří smečku. Malých jehňátek mi je líto, ale stalo se. Bohužel. Každý kdo psa má nebo měl, tak to jistě pochopí. Mnohdy nás i dítko překvapí co se mu zrodí v hlavičce a to jsme stejný druh - totiž člověk.

Dobrý den paní Draho,
včera jsem se tešila jak malé děcko až si přečtu další zážitky s Vašimi holčičkami - při čtení se mi vybavovaly moje vlastní o které se s Vámi chci podělit ať víte, že v tom opravdu nejste sama. Už strašnou spoustu let jezdíme na chatu do Jeseníků (i s našimi psími miláčky)a jednou když jsme se s naší Mony vydali na výlet, objevila naše holčička krásnou velkou ohradu plnou pasoucích se ovcí. Jak se všude píše, že RTW není lovecký pes - naše holčička se v tu chvíli honáckým a loveckým psem stala. Postavila ouška,v očích se jí objevily ďábelské jiskřičky, prohrábla packou a juhůůů za ovečkami. A jak je naháněla z jednoho kouta do druhého, objevil se bača a to v pravém slova smyslu i s vidlemi. Na ten pohled jak letí stádo ovcí, naše holčička, bača s vidlemi nikdy nezapomenu. Tehdy to naštěstí nedopadlo žádným neštěstím, ale jak mi tehdy bylo asi pochopí jen ten kdo tohle zažil. V těch psech pudy nepopřeme ať cvičíme sebevíc. Ano pes by měl být ovladatelný hlavně v těchto krizových momentech, ale kdo z nás může říct, že jeho pes je stoprocentně ovladatelný? Přeji Vám pevné nervy a moře lásky pro Vaše holčičky i když někdy by je člověk roztrhl.

No vy máte ale smůlu....Ale jak píšete - pejskaři pochopí a ostatní bych neřešil.Nejste spisovatelka? Poslední blog nemá chybu,prostě fantastické čtení,vy prostě umíte psát,hltám každé slovo:)))

Toto milé psaní mi přišlo na mail, je v něm spousta chytrých věcí, nechci vás o ně ochudit :-)
Dobrý den paní Mašková, jsem si říkala, že vás trochu potěším mejlíkem.... Dršťky, nejen že za syrova, ale nemělo by tam nic téct, z mého laického názoru by neměla být potrava tak natrávená a měly by se tam objevovat chuchvalce trávy, ale jelikož by mi můj muž asi nedovolil :-) něco podobného doma vařit, zelené dršťky, tedy neprané, jsem ještě nevyzkoušela... (ale nevadilo by mi vyzkoušet je...). Ráda si čtu vaše blogy, teď jsem měla poměrně dost práce a tak jsem k vám zavítala po delší době. Gratuluji k výsledkům z výstav!!!! Co se týče plechů... k tomu jedině dodat, ano, je to smůla, ale mohlo to dopadnout hůře. Tak to sice odneslo auto, ale vy jste v pořádku. A to je důležité! S vystavováním s vámi naprosto souhlasím. Před lety se mi i stalo, že jsem jako divák byla vytlačena od kruhu jedním nejmenovaným chovatelem, který tam zuřivě lítal s kopačákem a nevnímal okolí. Rozhodčí by takové jednání neměli podporovat, je to přinejmenším nefér vůči ostatním vystavujícím a psům. Už jsem se setkala na více výstavách, kdy rozhodčí upozornil na nevhodné pokřikování, apod., dokonce i na ostravské výstavě pan Dostál upozornil na nevhodné vystavování, a tak to má být. Nejsme na fotbalovém hřišti, že :-) Tituly mých psů ze mne nedělají něco víc, ne? D :-) – ale někteří chovatelé jsou o tom přesvědčeni :-))))))) No a teď k tomu smutnějšímu... DKK... Je pravdou, že se mi v Ostravě nepozdávaly chody vaší fenky, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Níže uvidíte, proč mám v oku psiska, která mají pozitivní DKK... Dívala jsem se na rodokmen a myslela jsem si, že fenu máte rovnou ze Slovinska, po různých jihoslovanských předcích... Máte tam hodně německé krve, nedívala jsem se na matku vaší fenky, jakou má ona a její předci DKK. Říká se, že Mambo v. Cr. Ranch přenáší DKK, sám byl pozitivní. Kdyby měla vaše fenka předky jen ze Slovinska a podobných států, chápala bych to, dělá se tam rtg již od 6 měsíců a tento věk je pro posouzení zcela nevhodný. Ale nezoufejte. Měla jsem fenku, svou první fenku, která byla také pozitivní na DKK (popravdě, měla jsme pozitivních zvířat více, krom 2, byli všichni mí rotvíci pozitivní na DKK...), ale dožila se poměrně vysokého věku, 11,5 let, přičemž to byla fenka na horní hranici výšky, možná i nějaký cm přerostlá, a přesto neumřela na problémy s DKK, ale nazánět dělohy... :-( Většinu jejího života jsem ji nešetřila, ale zase na druhou stranu, nebláznila jsem do výcviku a tak jsem chodila na cvičák 1–2x týdně, běžně cvičila, skákala i přes překážky. Zhruba rok či dva jsme pravidelně denně chodily ke kamarádce Marušce pěšky na návštěvu asi 2–3 km tam a totéž zpět. Fenka v pohodě vše zvládla, nikdy neměla bolesti kloubů, nekulhala (neměla ani pořádně vytvořené kloubní jamky, hlavice byly jako brambory...). Myslím si, že není až tak dobré, po zjištění nálezu, přerušit vaše aktivity a "dávat na psa pozor". Také si myslím, že svalstvo kolem kloubů pomůže více, tím chci říct, pokud bude fenka alespoň trochu osvalená, svaly "klouby podrží". Nechala bych vaši fenku dělat to, co chce sama, do ničeho ji nenutit, pokud bude unavená, nechat ji odpočinout. Co se přípravků týče, hodně mi pomohl obyčejný český Roboran-Gel pro psy, voní po rybách, jsou to takové peletky a je psy dobře přijímán. Výrobce tvrdí, že je výrobek vyroben z kvalitních surovin, hlavně přísad pomáhající kloubům. Ale zase na druhé straně, někteří odborníci tyto přípravky nedoporučují, že nemají žádné účinky, jak u psů tak u lidí, tak si vyberte :-) Chov psů jako takový je velmi nespravedlivý, někomu přinese štěstí a někomu dlouho přináší smůlu. Někdo si pořídí psa, ani neví, po jakých je rodičích, jede jednou na výstavu a má třeba klubového vítěze, někdo se snaží roky a je jen průměrný. Není na to žádná rovnice ani na to nejsou žádná pravidla. Je to jako ruleta. Buď vám to vyjde, nebo ne. Jak já se trápila :-) první moje milovaná fenka, měla pozitivní DKK, ale klub ještě nepožadoval DKK do chovu, bylo to jen informativně. Já si moc přála mít štěňátka, povedlo se, měli jsme 12 uzlíků... Pak mi fenku, která byla zařazená do chovu, vyřadili z chovu, jen tak :-), protože se někdo rozhodl... Stejně jsme ji tak milovala, že bych ji už nakrýt nedala, ale tehdy to byla pro mě velká křivda... Milovala jsem psa Amora Bohlidasmet (po Dacikovi ze Starorežné a Dojanu von Haus Winter mí velcí favorité z té doby), věděla jsem ho párkrát za život, nejenže měl super páníčky, ale ten pes mě neznal a hned byl se mnou kamarád, nechal se hladit, byl to společensky vychovaný pes, který měl chování jako gentleman :-), účastnil se MR a já po něm získala fenku -štěně Cyrušku, která nejenže měla mnoho měsíců růstové problémy, ale také byla pozitivní na DKK 0/2. Přesto měla štěňata 3x, vždy jsem se snažila najít psa, který měl v rodokmenu co nejvíce nulových jedinců... A nechala si odchov Bonzu... a co myslíte... také byla pozitivní.. 2/2. Před Bonzičkou jsem si pořídila staršího skoro 4letého rotvíka Akima. A co myslíte... ne nebyl pozitivní, byl to můj první negativní pes! Jak já si myslela, že udělám díru do světa, jak pes bude krýt. Nakryl pár čubinek, něco málo bylo štěňat, ale z majitelky krycího psa jsem ihned vystřízlivěla :-) už bych si samce asi nepořídila... Přesto, toto byl nejvyrovnanější pes, kterého jsem kdy měla (samozřejmě po mé Uxince, první čubičce...), tak charakterní pes se málokdy objeví... A zase malá křivda. Nezúčastnila jsem se svodu plemeníků, pes byl zraněn. Přesto, že jsem měla potvrzení, nebylo mi umožněno předvést psa u nás ve Velké Bystřici, týden po nařízeném termínu klubem v Praze (měla jsem směnu, pracovala jsem na dráze a kdo to nezná, asi nepochopí, že není možné, jen tak měnit směny, pokud za vás nikdo nezaskočí... A tak pes byl na dva roky vyřazen z chovu. Ve čtyřech a něco uchovněn (za dobu asi 4 měsíců jsem s ním zvládla dvě zkoušky, výstavy, svod, bonitaci... od 5.–7. roku vyřazen z chovu a v 8. roce umřel na rakovinu. Přesto jeho povaha byla neskutečná... Další rána pod pás od klubu, respektive od daných funkcionářů. Ale na toto jsem už zapomněla. I když vím, že to byla velká škoda, že pes působil jen velmi krátce v chovu, pro mě to bylo vyléčení, psa již nikdy, oproti fenkách, je to silácký buran :-) a všechno očůrá!!! :-) Přesto, pes měl být utracen, já se rozhodla si ho domů vzít a v podstatě jsem ho zachránila, byl opět po oblíbeném Amorovi, polobratr mé Cyrušky. Člověk nemá litovat svých činů, i když přiznám, že po 3 týdnech soužití s Akimem, jsem volala kamarádovi do věznice a domlouvala se, kdyby byl problém, zda si ho vezmou. Naštěstí nebyl... Pes mě respektoval, nikdy nám neublížil... ale sem tam si zavrčel... Nynější čubička Barča je také negativní, je původem ze Slovinska, ale nějak mi to vyšlo. Mám sice rtg v Německu, ale dělala jsem ho, až měla kolem roku a půl. Možná se ke mě štěstěna obrátila a přetrhla tu DKK smůlu... Pes nám má dělat hlavně společníka, pokud si ho nekupujeme k účelu, aby hlídat objekt nebo vydělával na živobytí (nesnáším tyto varianty!!!)... Užívejte si krásných chvilek s vašima holkama, nemyslete na DKK, podívejte se na ně, jak jsou veselé a šťastné, zpříjemněte jim tu dobu, co s vámi můžou být, a věřte, třeba u té malé, co máte, se vám vše povede a vynahradí vám smutek z Taffy. Já vím, není to jednoduché. I já teď stála před tvrdou realitou, že mou laxností jsem docílila toho, že Barča nebude mít štěňata... Už jsem se s tím srovnala, beru to jak to je a neřeším to. Snad se mi za několik let podaří vše nezpackat a jít tím směrem, jak se má... Doufám, že jsem vás neunavila mým zpovídáním se :-) Hodně zdaru, síly v překonávání dalších překážek a když vám bude smutno, podívejte se do očí těch vašich holek a určitě přijdete na jiné myšlenky.... Hezké pondělí Lída Fialová

Ahoj Drahu, četla jsem nový blog a pěkně jsem se nasmála. Z Tvého psaní je cítit, že už je Ti mnohem lépe a zas máš v sobě ten správný optimismus. To je moc dobře! Měj se hezky a zas si písnem, ju? Holkám posílám velké pohlazení. Pa pa

Vtipný blog, ahoj :), taky jím s naším zlatíčkem s jednoho příboru a líbí se mi, že i vy to přiznáte ! :)

Dobrý den paní Draho, chci Vás a holčičky moc pozdravit - byli jsme včera kouknout na výstavu a musím říct, že Ginger se Kurtíkovi moc líbila (chvíli neposeděl a málem shodil kruhovou pásku jak se snažil dostat se za Vaší fešandou :D ) Rentgenových výsledku je mi moc líto, ale věřím že i tak bude mít Taffy u Vás krásný psí život. Ginger budeme držet palečky, aby dopadla dobře. Ještě jednou moc zdravím a pohlaďte prosím za nás holčičky.

Dobry den, nebudte smutna, Tafca muze mit porad dlouhy a stastny zivot, pokud bude spravne papat, mit spravnou vahu a bude o ni dobre postarano (nesmi prochladnout, k lekari jezdete radeji i preventivne, predejte tak spouste dalsich starosti. My mame v rodine 4 rotviky, 2 maji problemy s kloubama. Jezdime v Praze k panu doktorovi Duchkovi, je to specialista na klouby. Prvni chyba, kterou jsme udelali byla, ze jsme se chodili lecit k lekari, ktery nebyl specialista, ale od te doby co jezdime k p. Duchkovi se u obou pejskou stav viditelne zlepsil, mohu ho opravdu jen doporucit, je to velmi zkuseny lekar.Jinak nase pejsky krmime granulemi Orijen 6fish, je to na klouby jak delane, protoze tam je spoustu omega 3 kyselin coz je na klouby treba. Spoustu informaci najdete na anglickych strankach. Verte, ze bude lip a ono lip bude:-, nenechavejte nic nahode! Zdravim Vas

Dobrý den paní Mašková,
děkuji moc za nabídku uvést našeho pejska na Vašich
stránkách. Ať nepíši anonymně, je to pejsek Cim
z Rožnovského ranče, chovatelka paní Horká, otec Best
Lib-Vach, matka Inka Horký dech. Foto zašlu později, až budeme mít nějaké aktuální a trochu vydařené, jsme
amatéři, tak fotky nejsou vhodné pro prezentaci.
Mějte se hezky, Vaše holčičky za mě pohlaďte a užívejte si společně mnoho hezkých chvil.
Doufám, že jsem Vás nerozesmutnila naším příběhem
s rotvajlery. Myslím, že společné zájmy lidi spojují
a podporují a to bylo mým cílem.
Pěkný den Vám přeje Bátrlová