Ahojky, Drahu gratuluji Gin k dalšímu titulu a co Tafka?
Re:
Ahojky Dáši, děkujeme moc, je to od Tebe milé :-) Taffulka zůstala bohužel doma, bolela ji nožička, v kruhu by kulhala, tak to by nemělo cenu. Hlavně jsem se bála, že by jí nebyla příjemná ta cesta, přeci jenom je to dálka... Mějte se krásně, podrbání Atince i dalším hafíkům, D :-)
Ahoj Drahu,
musím říct,že před čtením tvého blogu mě nebylo nic a teď-deprese jak Brno(nebo mám říct Budějovice?).Tak až něco pěkného a pohodového zažiješ,tak šup s tím na blog.A ať je to brzo!Protože jinak bude všude hnusně,deštivě a psi nebudou poslouchat ani mě.
Re:
Už si odpustím splíny a blbou náladu :-))) Papapa, D
Pro Renču: Děkuju moc za radu :-)Roxy je teprve 5 měsíců.Zkusím to jak říkate, ikdyž nepejskařům to bude těžké vysvětlování :-D znáte to... posílám pohlazení všem pejskům
Re:
Když k nám domů, myslím ještě před pár lety, k rodičům, jezdily návštěvy, které neměly pochopení pro naši psí smečku, naopak si dokonce někteří lidé na naše hafíky "dovolovali" (chtěli jim rozkazovat apod.), tak to by mě vzali všichni čerti - vždycky jsem říkala, že naši pejsci jsou tady doma, stejně tak jako my s našima, a že komu se to nelíbí, tak ať si zůstane, kde je ;-))) A to si myslím stále i dnes - jestli mají někomu vadit moji psi, tak ať k nám nejezdí, o takové návštěvy nestojím ;-) Krásný jarně podzimní víkend, D :-)
Krásný den Draho, tak jsem si početla a nedalo mi to. Musím napsat. To co zrovna cítíte, tím si prošel každý z nás, sem tam, minimálně 1x určitě. Beznaděj a smutek. Já v takové chvilce seberu psy,nebo klidně i bez nich a jdu prostě do lesa, necvičím s nima aspoň týden a odpočívám. Já od nich, oni ode mne a také od cvičení. Kolikrát to udělá doslova zázraky. Co se týče fenky, znám to. Mám psa Brixe - 7 let nyní, když mu byly 3, pořídila jsem Chitušku. Protože se Brix připravoval v té době na zkoušku a bonitaci, tak jezdil trénovat a s ním pochopitelně i Chita. Jenže .... Brix po nějaké době onemocněl a Chita byla jak tělo bez duše. Na obrany se vykašlala, poslušnost děsivá a o stopě ani nemluvím. Načež jsem strávila další 2 měsíce tím, že jezdil každý extra, aby si fena zvykla pracovat i bez něj. A zadařilo se. Ale prvních pár týdnů jsem měla opravdu hroznou chuť se na to vykašlat, nic nedělat, zavřít je na střelnici a už je nikdy nikam nevytáhnout. Dnes je fenka chovná, zkoušku i bonitaci zmákla levou zadní a dodnes se do všeho vrhá s radostí, i když Brix se už válí jen doma u kamen :-)). Takže ... zkuste se obrnit trpělivostí a vytrvat, ono se to poddá a já bych na vašem místě tuto situaci navodila i když budou obě holky zdravé jak řípy. Co se týče lehání, mě Chita odmítá lehat v období kolem hárání, zkuste zapřemýšlet, kdy hárala. Já třeba v době hárání nestopuji, abych si nenarušila jinak bezvadné označování předmětů. Ale samozřejmě i mokro a zima může udělat své.
Pro Janu: jak stará je Roxy?? Někteří pejskové to dělají, ale postupně jak dospějí, tak to samo ustane. Do té doby bych umožnila vítání jen venku a poté ji izolovat. Případně všechny požádat, aby jí ignorovali. Já vím, není to jednoduché, ale pokud je fenečka mladá, tak je to jen dočasné. Pokud je to psychikou - tak bych to zkusila formou výcviku - lehni zustaň, aby bez vašeho povolení k lidem nešla a to povolení jít k lidem dostane pouze venku. Ono když má pejsek hroznou radost z něčeho nebo někoho, tak může dojít i k takovéto "nehodě".
Re:
Hezký večer, Renčo, jojo, někdy je lépe a vše vypadá snadno, někdy si ale člověk prostě asi musí projít něčím horším, aby si pak i malého úspěchu dokázal vážit. Já jsem si dnes dala s holkama moc krásnou procházku po lese, sem tam jsem si je přivolala, s jednou, druhou udělala kraťoučké "K noze", "Lehni", "Sedni" a obě skákaly radostí a mohly se přetrhnout. U Gin má určitě vliv to špatné počasí, a pak jsem si jistá i tím, že se na holky přenáší moje nálada - raději se na to vybodnout a necvičit... A také jsem už několikrát zažila, že jsme měly nějakou pauzu ve výcviku, já už měla špatné svědomí, že necvičíme, ale věci si naopak více "sedly", jako by uzrály, a holky cvičily mnohem lépe. To oddělování obou musím ale praktikovat - Tafulce je to šumák, jak je starší, jen Gin je fixovaná, jde hlavně o ni. Tak děkuji za rady i za podporu a mějte se krásně :-) Už jsem psala i Evě F. - člověk sám hodně věcí ví, ale když mu to napíše/řekne někdo jiný, víc si to uvědomí. Tak to je asi i můj případ ;-))) Podrbání Vaší smečce, DaTaG :-)
Zdravím Draho... co pak v tomhle počasí může mít člověk výbornou náladu? Moc mě mrzí, co máte s holkama za starosti.:-( Doufám, že můžu požádat o radu i ve vašem smolném týdnu... Mě si taky Roxy nechce lehat v tomhle mizerném počasí, ale to mě ted ani tak netrápí. Chci se zeptat.Je možné aby fenka nastydla na močový měchýř?A taky mám problém s náštěvami. Kam mohu, beru jí všude sebou.Je naučená na svojí deku, takže kam jí deku položím, lehne si na ní a je po celou dobu náštěvy vzorná. Kámen úrazu je výtání... jakmile se jí někdo dotkne ,, vytryskne loužička štěstí".Většínou všechny vylákám ven at jí tam vymazlí a pak jdem teprve na náštěvu, ale někdy to prostě nejde. Např: Včera u mě byla kamarádka.Cestou ke mě jí pomazlila venku, ale když odcházela musela jít přes chodbu kde Roxy leží.Jakmile jsme vlezly do chodby, Roxy k ní hned běžela a jakmile se opřela o náštěvu počůrala jak podlahu, tak náštěvě špičku bot.V takovýhle chvíli se za ní fakt stydím :-( Takže prosím ,prosím o radu a nejden vás Draho, ale i ostatní milovníky svých čtyřnohých přátel :-)
A Draho, nebudte smutná, jste skvělá a já vás obdivuji jak to všechno zvládáte.Takže přeji jen plno radosti a žádné starosti. :-)
Re:
Dobrý den, Jano, já si vůbec nezasloužím tu podporu, kterou mne mne tady všichni zahrnujete, rozhodně si toho moc vážím, neberu to jako samozřejmost. Ohledně Roxyina učůrkávání si myslím totéž, co Renča - s věkem to samo přejde, rozhodně je fajn, že má lidi ráda a nebojí se, ty loužičky samy přestanou, uvidíte :-) A nestyďte se za to, já bych klidně na to návštěvu upozornila, že to prostě zatím Roxy dělá, je mladá a má na to nárok, dělá to hodně mladých pejsků. Hlavně jí nehubujte. Tak se mějte krásně :-))) D
Poslala jsem mail, snad Vás z tý depky vytáhne. Přístě snad bude líp. :)
Re:
Děkuji moc, Evo, ten mail je zase úžasný, a jak se říká "Ráno moudřejší večera" - tak dneska už bude určitě lépe :-) Jedeme k rodičům na Vysočinu, dám si s holkama pořádnou procházku v lese, pohrajeme si a bude dobře :-) Krásný víkend i Vám, D :-)
Jejda,Draho nebuďte v deprééézi.Víte ,co říká můj bývalý nadřízený "bude hůř"...nemá cenu řešit malichernosti.O tom jsem se přesvědčila asi před měsícem,kdy mě umřel kamarád,pracovní úraz,to je mžik a je po životě,takže,krom smutku,který mne ještě neopustil,už nic neřeším,nerozčiluji se a v rámci možností se snažím užít každý den.S pozdravem a přáním lepších dní Petra
Re:
Jste moc hodná, a hlavně máte pravdu - nemá cenu řešit malichernosti, protože když nejde o život, jde o h...o, že? Napříště napíšu něco veselejšího, každý máme tolik starostí, že vás nechci zatěžovat těmi svými. Mějte se co nejlépe a ať Vás také nic netrápí, D :-)
Dobrý večer,já tedy neměla nikdá 2 pesany v domě,ale poměrně dost času jsme trávili se známými,kteří měli argentínskou dogu,jezdily jsme na dovolené,chodily na výlety, tudíž pesouši spolu jedli spali a nacházeli ježky, haluze, možná spíše stromy a vážně si nepamatuji,že by se kdy servali,Aronek /AD/byl o 2 roky starší a ten náš držkoun,měl i váhovou převahu/rtw/ si na něj nikdy nedovolil.Dokonce při krmení měli rituál,že si vyměňovali misky s jídlem,a to prosím bez keců..Nepřišlo mě to zvláštní, dokud jste o soužití a sporech tady nazačaly debatovat.A to ne, že by to byli uplní beránci.A silně pochybuji,že by to byla naše zásluha.Byli oba středem vesmíru/píšu byli ,protože argentínek už je za Duhovým mostem/rozmazlení až hrůza,což při těchto plemenech může být sebevražedné.Tak nevím,že by byli až tak výjmeční:))Pro nás pro páníčky jistě...Všechny zdravím ahoja Petra PS:huš huš krleš ať je tu nový blog
Re:
Ahoj Petro, jak tak popisuješ vyměňování si misek při žrádle, tak to je podle mne už docela výjimečně tolerantní chování :-) Nechci spory mezi holkama zveličovat, jak dospívají a vyvíjejí se, tak je to také lepší, ale neumím si představit, že by byly takhle v klidu při žrádle - musejí baštit odděleně, jinak by byl určitě průšvih. Blog jsem včera bohužel nestihla, omlouvám se. Teď zajedu na stopu a na cvičák, odpoledne máme obrany, ale v mezičase určitě stihnu něco napsat a zbytek bude kdyžtak večer :-) Slibuji na čestné pionýrské ;-))) Hezký den, D
Já měla jen fenu a 2 psy, bratry, jeden A vrh, druhý B vrh. Kupodivu spolu vycházeli dobře, bydleli spolu v kotci, on totiž ten starší byl vyloženě sebevědomý kliďas, druhý byl sice trochu provokatér, ale starší Abu se nenechal. Okázale ho přehlížel. Servali se akorát, když jsem se se starším vrátila tenkrát z tábora, tak si podebatovali a pak ještě jednou asi za 2 roky, to ani nevím proč, ale stačilo starýho chytit a mlaďase jsem odkopla s křikem ať táhne k čertu. Od té doby byl zase klid. Jen občas bylo vidět, jak kolem sebe trochu krouží, ale nikdy z toho už nic nevzniklo. No uvidíme. Teď Chituška čeká štěnda a ráda bych si nechala fenku, tak mě to teprva možná čeká :-)). I když možná ne, pořád tu bude pes - samec, třeba to dělá ten pořádek, předtím byla fena a 2 psy, teď bude pes a dvě fenky, možná ta kombinace je to, co nakonec jiskření uklidní.
Re:
Ahoj Renčo, ono je to asi hodně i o tom, jak člověk položí hranice... Jeden můj kamarád, cvičitel, tvrdí, že když je páníček ta největší autorita ve smečce, jak to má být, tak že si psi ani nedovolí servat se mezi sebou. I to má nějakou logiku. Já si myslím, že zdraví mladí psi tím obdobím "upevňování si pozic" prostě nějakým způsobem projít musejí, u někoho se to navenek skoro neprojeví, dominantnější jdou do sebe víc... Naši malamuti se ale například většinou servali z žárlivosti - když jsem nebyla doma, tak víceméně v pohodě, ale jak jsem přijela ze školy, tak se tak ucházeli o mou přízeň, až z toho většinou byla nějaká rvačka. No nic, hezké dny a ať se štěníci zadaří :-))) D
Ahoj Fifi :o),jsem se zase pobavila.Já se na rvoucí smečku(kníračka,2xrtw a NO)řítila s lopatou, asi na mě byl hrozný pohled páč smečka zahučela do prvního kotce, jen zamknout se jim nezadařilo a byli nejlepší kamarádi.Takže indiansky bych byla "Ta, která lítá na lopatě"
Re:
...ať žijou indiáni :-))) Na Tebe, Dáši, jsem taky kolikrát myslela, jak řešíš spory mezi hafanama. Hlavně doma už je to dobrý, ale co na vycházce - s lopatou ani konví se mi tahat nechce ;-))) Je teda pravda, že většině konfliktů předejdu včas, protože to prostě člověk pozná, ale pak stačí jedna bitka a následky bohužel hrozné :-( Ahojky, D