Ginger Taffy
Rottweiler Kennel

Blog 104 aneb Pascha vom Rangau

Když jsem ještě nedávno psala či uvažovala o tom, že jednou budeme mít štěňátka, nějak jsem si nepřipouštěla bližší časový horizont – určitě jsem na začátku letošního roku neměla nalajnováno, že první štěnda budou ještě tentýž rok. Ale vzhledem k těm několika zkouškám, které jsem s holkama absolvovala, hlavně vzhledem k úspěšné zkoušce ZM, bonitaci a vzhledem k blížícím se třetím narozeninám Taffynky mi došlo, že není na co čekat. Navíc pokud chci s Gin příští rok víc pracovat, ideální je pokusit se o štěňátka už nyní, přes zimu je správně vypiplat a od jara moci zase pořádně cvičit.

Jsem ráda, že jsme všechno zvládly a mohla jsem začít vybírat vhodného pejska k Taffy. Hledala jsem super pracanta, ale zároveň i maximálně pěkného psa v exteriéru, nulové dysplazie a správně nesený ocas – stručně shrnuto. O tom, že pojedu krýt za hranice, jsem měla jasno už dávno, a tak jedním z mých prvních výběrů byl pejsek Quex vom Kümmelsee, ačkoli mi Hanka, můj hlavní poradce ohledně výcviku a vůbec všeho týkajícího se rottweilerů, doporučovala psa Pascha vom Rangau… ;-) Quex se mi moc líbil, měl složenou trojkovou zkoušku, splňoval i ostatní má kritéria, a tak jsem napsala paní majitelce. Odpověděla mi obratem do druhého dne, a tak mě to navnadilo, leč během týdne komunikace z její strany vázla, například mi na mé opakované dotazy ohledně ceny za krytí neodpovídala, což pro mne bylo, jak to správně napsat… Divné… A když jsem se od Jirky Reizenthalera z Anaca dozvěděla, jak špatnou mají zkušenost právě s touto paní, že si vzala peníze za krytí, ke kterému vůbec nedošlo, nechtěla je vrátit zpět a vůbec se chovala dost ošklivě, bylo rozhodnuto. Této paní chovatelce jsem napsala, že to, jak se zachovala k Anacu, není slučitelné s mým morálním přesvědčením, a že proto u ní krýt nemůžu. Nicméně i tak že jí přeji vše nejlepší. Myslím, že jsem ve vší slušnosti „pomstila“ Reizenthalerovi a neférové chování k nim.

Rozhodla jsem se pro pejska Pascha vom Rangau, a nyní už vím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Trošku jsem se bála, aby fotky nezkreslovaly, dost často na nich pes vypadá lépe, než jaká je pak skutečnost, nicméně v případě Paschy tak tomu naštěstí nebylo – Pascha vom Rangau je pes se skvělým rodokmenem, krásnou hlavou i stavbou těla, tmavým pigmentem a výrazným, jasně ohraničeným pálením. Navíc je to pracant, blázen do míčků, ale přitom v kontaktu klidný, trpělivý pes, majestátní a ušlechtilý.

Do Německa jsem se vypravila opět s Hankou, jedna babička pohlídala Natálku, Ginušku a Jeníka měl doma na starosti manžel, i jim moc děkuji za pomoc, že jsem mohla vše podniknout – mám milující a tolerantní rodinu, bez jejichž pomoci by nešlo vůbec nic. Hance vděčím zase za vše ostatní týkající se pomoci s holčičkami, na krytí mi také moc pomohla. Majiteli Paschy, Xaveru Maixnerovi, jsem dopředu vysvětlila, že s krytím nemám žádné zkušenosti, a je pravda, že během těch dvou dnů, kdy jsme byly v Německu, jsme se s ním hodně spřátelily a načerpaly řadu rad a zkušeností k nezaplacení. Návštěva u něho ve Schweigu navíc byla tak trochu osudová, když jsme si Xaverem prohlížely rodokmen Ginušky, našli jsme v něm mnoho jeho psů, o kterých nám zajímavě vyprávěl. Měla jsem pocit, jako bychom skončily doma, u někoho nám blízkého. Xaver je totiž zakladatelem chovatelské stanice vom Schwaiger Wappen, kterou předal své dceři Claudii. Sám založil další úspěšnou chovatelskou stanici, vom Schwaiger Rathaus – příznačně pojmenovanou, neboť celá rodina Maixnerů žije v domě přímo naproti radnici ve Schweigu :-)

Pobyt v Německu byl opravdu příjemný, bydlely jsme v rodinném penzionu pět minut od Schweigu, jehož majitelé se do Taffynky zamilovali, měly jsme ji u sebe na pokoji, spala se mnou v posteli a užívala si výletu. Ještě když jsme odjížděly, volala za mnou paní majitelka, ať jí hlavně nezapomenu poslat fotky miminek, až se Taffynce narodí :-)

Schweig leží kousíček před Norimberkem, v Bádensku-Würtembersku, a přestože i tam už udeřil podzim ve vší své nevlídnosti, měly jsme možnost poznat moc krásnou přírodu, která město obklopuje, užít si dobré německé jídlo a relaxovat na procházkách městem plným krásných starých domů, kouzelných zahrad a udržovaných parků. Když jsem se Hanky už dříve ptala, jaký má názor na Němce a Německo, úplně pozitivní odpověď jsem z ní nedostala. Ale vím, že všichni lidé, které jsme na poslední cestě potkaly, ji přesvědčili o opaku, setkaly jsme se pouze s úžasnými milými lidmi. Možná je to i tím, že když se člověk domluví a umí si s ostatními popovídat, má víc možnost navázat nějaký vztah. A naše poslední návštěva v Německu byla právě plná takovýchto setkání. Teď jen aby také zapracovala příroda a Taffynka byla březí, bude to úžasná maminka a jsem přesvědčená, že štěníci budou super! :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam:	zadejte slovně součet čísel pět a čtyři (např.: sedm)