Ginger Taffy - Rottweiler Kennel
Ginger Taffy
Rottweiler Kennel



Fédération Cynologique Internationale

Rottweiler klub České republiky

IFR rottweilers

Český kynologický svaz

Allgemeiner Deutscher Rottweiler-Klub e.V.

ČeskoMoravská Kynologická Unie


Blog 221 aneb Chiméra jménem covid

(6. 4. 2021)

Poslední můj blog byl vánoční, a upřímně jsem si nemyslela, že udělám ve svém psaní až takovou pauzu… Jenže nejdřív jsem měla hodně práce a pak věci nabraly spád, kterého se každý v dnešní době asi trochu obává, ale stejnou měrou si přirozeně myslí, že jemu se vyhne. Neštěstí se však člověka netýká přesně jen do té chvíle, kdy si ho najde.

Covid. První vlnu jsme většinou asi všichni zvládli po prvotním zděšení s lehkostí, bylo to v jistém ohledu až dobrodružné. Druhá vlna, jestli to tedy už teď není třetí, nám ale, pokud můžu na základě svého okolí soudit, znatelně vzala vítr z plachet. Mně absolutně, protože mi onemocněli oba rodiče. Vážně.

Začalo to u tatínka a vypadalo to jako viróza, možná i střevní chřipka. Argumenty pro tuto variantu jsme samozřejmě hledali a snažili se věřit tomu, že to není covid, ale cokoli jiného. Čtvrtý den po taťkovi onemocněla mamka, u ní okamžitě nastoupily horečky, které s hodnotami okolo devětatřiceti denně trvaly tři týdny, než to pomalu začalo klesat. Moji rodiče mají tendenci nedělat z ničeho vědu, ze všeho se vždycky nějak dostali. Takže přestože měl taťka hrozitánský kašel a oba byli úplně vyčerpaní, stále si mysleli, že to je chřipka, že to přejde, protože kde by chytili covid, když s výjimkou rychlého nákupu nikde nebyli, že? Dům na vesnici, v podstatě na samotě, vládní nařízení všichni dodržujeme a nevídáme se. A přesto si je ten zmetek nějak našel… A dnes už i víme jak – v sousední vesnici prodávala v koloniálku paní vesele i s covidem, takže s rohlíky si zákazníci odnášeli bonus navíc…

Po dvou týdnech nemoci byli rodiče na testech. Vyšly pozitivní, plus rentgeny plic po dalším týdnu prokázaly zápal plic u obou z nich. Vše se samozřejmě odehrávalo v době lockdownu, takže jsem byla jak v kleštích – chtěla jsem být u našich a starat se o ně, byli tak vyčerpaní, že nebrali ani telefony, takže šílenství mé a Zdeničky eskalovalo každým dnem, každé ráno jsem rodiče naháněla s obavou, v jakém jsou stavu. Několikrát jsme s manželem podnikli cesty s čestnými prohlášeními na Vysočinu, abych rodičům ke dveřím postavila tašky s navařeným jídlem, nákupy, léky a taky pulzním oxymetrem. Tak jsem měla aspoň trochu možnost rodiče kontrolovat a hlídat kyslík v krvi. To bych doporučila určitě každému mít v dnešní době doma, člověk nikdy neví, kdy se to bude někomu z rodiny hodit, není to zas tak drahá záležitost a naprosto neškodně a neinvazivně to umožní hlídat okysličení krve. Co už dnes vím, tak i záchranáři, když přijedou po zavolání, tak jako jednu z prvních věcí změří covidovým pacientům kyslík, aby se ukázalo, jak na tom jsou. Další věc, co mi zase doporučili kolegové v práci, tak kyslíkovou lahev s maskou, tu už tedy taky máme doma. Sice je to údajně na covid neschválený lék, ale když se nasadí úplně v začátku, údajně zabírá – Isoprinosine. Nejsem lékař, ale s tím, co si rodiče vytrpěli a máme celá rodina za sebou, tak bych se vůbec nerozmýšlela tento lék použít. Takže i ten jsem si již obstarala, a kdyby někdo další z rodiny onemocněl, okamžitě ho nasadím, určitě by se stalo méně zlého než bez něho. Ale to je jen můj názor samozřejmě, nikoho k ničemu nenabádám.

Mé poslední týdny byly naprosto svázané strachem o rodiče, dva týdny jsem v podstatě nespala a tentam je můj zdravý životní styl. Jak má člověk nervy v kýblu a nespí, všechno jde do kytek. Tedy alespoň u mne… Za těch pár týdnů jsem tři kila přibrala a myslím, že další tři kila to budou teď za poslední týdny, kdy jsem u rodičů a snažím se jim pomáhat, protože jsou stále unavení a vyčerpaní. Ale to je to poslední, až budou fit, i já se zase dám do latě…

Všichni ti, kdo nedodržují pravidla, nejsou ohleduplní a covid považují za rýmičku, by měli vidět těžce nemocné pacienty, aby se na vlastní oči přesvědčili, co všechno virus dokáže napáchat a jaký to může mít průběh. Když mi mamka přiznala, že byli v takovém stavu, že si ani nedokázali uvařit čaj a čekali, kdo z nich umře jako první, tak to se mi velmi špatně rozdýchávalo… Covid je svinstvo, je to v mnoha případech zabiják a člověk neví, jaký průběh to u něho může mít. Je v zájmu nás všech mít z něho respekt a chovat se zodpovědně.

Kdo zažil takový strach o někoho blízkého, jaký jsme teď v rodině zažívali my, jistě mi rozumí. Omlouvám se za nepříliš pozitivní psaní, ale nějak jsem měla potřebu sdělit svou zkušenost. Tak na sebe dávejte pozor a buďte zdraví, snad bude vše brzy za námi, D

PS: Fotky jsou z mých zimních vycházek s Liz, fascinuje mne východ slunce a focení proti němu :-).

 


Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam: zadejte slovně součet čísel čtyři a čtyři (např.: sedm)

Copyright © 2009 - 2021 www.gingertaffy.com, všechna práva vyhrazena, created by: j-soft.cz