1. Standard plemene rottweiler
2. Bonitační tabulka
3. Chov
(převzato z www.rkcr.cz)
F.C.I.-Standard č.: 147 /19. 06. 2000/ D
Země původu: Německo
Datum publikace platného originálního standardu: 6. 4. 2000
Použití: společenský, služební a pracovní pes
Klasifikace FCI:
– Skupina 2: Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena
– Sekce 2.1: Molosská plemena – dogovití psi
– Se zkouškou z výkonu
Rottweiler patří mezi nejstarší plemena psů. Jeho původ sahá až do doby antického Říma. Tehdy se používal jako pastevecký pes a na pohánění stád. Tito psi táhli římskými legiemi přes Alpy, chránili lidi a poháněli stáda. V oblasti kolem města Rottweilu, podle kterého je plemeno pojmenováno, se setkali s místními psy a jejich krev se smísila. Hlavním úkolem rottweilerů bylo nyní pohánění a střežení velkých stád dobytka a obrana pána a jeho majetku. Rottweiler se stal také psem řezníků, kteří chovali tento ráz psů jen na výkon a pro své účely. Tak během let vznikl vynikající strážní pes a pes pro pohánění stád, který se však využíval také jako tažný pes. Když na počátku 20. století hledala policie vhodná plemena psů pro své účely, zkoušela i rottweilery. Velmi rychle se ukázalo, že rottweiler je pro policejní účely velmi vhodné plemeno, které proto bylo v roce 1910 oficiálně uznán jako policejní.
Chovatelé rottweilerů usilují o psa překypujícího silou, černého s červenohnědými, jasně ohraničenými odznaky, který přes svoji celkovou mohutnost nepostrádá ušlechtilosti a je mimořádně vhodný jako společenský, služební a pracovní pes.
Rottweiler je středně velký až velký robustní pes, není těžkopádný ani lehký, není vysokonohý ani chrtovitý. Jeho souměrná postava je robustní a podsaditá, ukazuje na velkou sílu, obratnost a vytrvalost.
Délka trupu měřená od vrcholu hrudní kosti až k výběžku sedací kosti by měla přesahovat kohoutkovou výšku nejvýš o 15 %.
Je přátelský a klidný, v zásadě vlídný, miluje děti. Je velmi oddaný, poslušný, ovladatelný, rád pracuje. Jeho zjev prozrazuje rozhodnost, chování je sebejisté, nebojácné a pes je pevných nervů. Na své okolí reaguje s velkou pozorností.
Mozkovna
– Lebka: Středně dlouhá, mezi ušima široká, profil čela při pohledu ze strany je mírně klenutý. Týlní hrbol je dobře vyznačený, aniž by silně vystupoval.
– Stop: Čelní sklon je výrazný.
Obličejová část lebky
– Nosní houba: Čenich je dobře vyvinutý, spíše širší než kulatý, s přiměřeně velkými nosními otvory, vždy černé barvy.
– Tlama: V poměru k mozkovně nemá působit ani krátkým, ani dlouhým dojmem. Hřbet nosu rovný, široký v nasazení a mírně se zužuje k čenichu.
– Pysky: Černé, pevně přiléhající, koutky pysků uzavřené, dásně co nejtmavší.
– Čelisti, zuby: Silná, široká horní i dolní čelist. Zuby silné a úplný chrup (42 zubů); horní řezáky přesahují dolní řezáky a tvoří nůžkový skus.
– Líce: Jařmová kost výrazná.
– Oči: Středně velké, mandlového tvaru, temně hnědé barvy; víčka dobře přiléhající.
– Uši: Středně velké, visící, trojúhelníkového tvaru; daleko od sebe postavené a vysoko nasazené. Uši jsou otočené dopředu a přiléhající a zdánlivě rozšiřující temeno.
Silný, přiměřeně dlouhý, dobře osvalený, s lehce klenutou šíjí, suchý, bez laloků a volné kůže na hrdle.
Hřbet: Rovný, silný, pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká.
Záď: Široká, středně dlouhá, lehce zaoblená, není rovná ani strmě spáditá.
Hruď: Prostorná, široká a hluboká (zhruba 50 % kohoutkové výšky), s dobře vyvinutým předhrudím a dobře klenutými žebry.
Břicho: Nevtažené slabiny.
Ocas: Ponechán v přirozené podobě, nesen vodorovně v prodloužení hřbetu; v klidu také visící.
Všeobecně: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné a nejsou úzce postavené. Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Lopatka svírá s vodorovnou rovinou úhel asi 45 stupňů.
Lopatky: Dobře uložené.
Nadloktí: Dobře přiléhající k trupu.
Předloktí: Silně vyvinuté a osvalené.
Přední nadprstí: Lehce pérující, silné, nikoli strmé.
Tlapy hrudních končetin: Kulaté; prsty dobře uzavřené a klenuté. Polštářky tvrdé, drápy krátké, černé a silné.
Všeobecně: Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, nejsou úzce postavené. V nenuceném postoji svírá stehno s kostí pánevní, stehno s bércem a bérce s nártem tupý úhel. Stehno: Středně dlouhé, široké a silně osvalené. Bérce: Dlouhé, silné a mohutně osvalené, šlachovité. Hlezno: Silné, dobře zaúhlené a není strmé. Tlapy pánevních končetin: Poněkud delší než přední tlapy; prsty silné, stejně dobře uzavřené a klenuté.
Rottweiler je klusák. Hřbet zůstává během pohybu pevný a relativně v klidu. Průběh pohybu je harmonický, jistý, plný síly a plynulý, krok je prostorný.
Kůže je všude na hlavě napjatá; je-li silně vzbuzena pozornost psa, může tvořit lehké vrásky na čele.
Srst: Skládá se z krycí srsti a podsady, tzv. patrová srst. Krycí srst je středně dlouhá, drsná, hustá a pevně přiléhající. Podsada nesmí přerůstat krycí srst. Na pánevních končetinách je osrstění poněkud delší.
Barva: Černá s dobře ohraničenými znaky (pálením), syté červenohnědé barvy na lících, tlamě, spodní straně krku, hrudi a končetinách, stejně jako nad očima a pod kořenem ocasu.
Kohoutková výška: 61 cm až 68 cm:
– 61 cm až 62 cm = malí
– 63 cm až 64 cm = střední
– 65 cm až 66 cm = velcí (správná výška)
– 67 až 68 = zvlášť velcí
Hmotnost: Zhruba 50 kg.
Kohoutková výška: 56 cm až 63 cm:
– 56 cm až 57 cm = malé
– 58 cm až 59 cm = střední
– 60 cm až 61 cm = velké (správná výška)
– 62 cm až 63 cm = zvlášť velké
Hmotnost: Zhruba 42 kg.
Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.
Celkový vzhled: Lehký, chrtovitý, vysokonohý celkový vzhled, slabé kosti a slabé osvalení.
Hlava: Jako u loveckého psa, úzká, lehká, příliš krátká, dlouhá, těžká hlava; plochá partie čela (chybějící nebo příliš malý stop).
Tlama: Dlouhá nebo špičatá; rozštěpený nos, prohnutý (konkávní) nebo vyklenutý (konvexní), spadající (orlí) hřbet nosu; světlý nebo skvrnitý čenich.
Pysky: Otevřené, růžové nebo skvrnité. Otevřené (povolené) koutky.
Čelisti: Úzká spodní čelist.
Skus: Klešťový skus.
Líce: Silně vystupující.
Oči: Světlé, hluboko ležící, vypouklé nebo kulaté, nepřiléhající víčka.
Uši: Příliš nízko nasazené, těžké, dlouhé, schlíplé, dozadu sklopené, stejně jako odstávající nebo nestejně nesené uši.
Krk: Příliš dlouhý, tenký, slabě osvalený, lalok nebo příliš volné kůže na krku.
Trup: Příliš dlouhý, příliš krátký, úzký.
Hřbet: Příliš dlouhý, slabý, prohnutý, kapří.
Záď: Spadající záď, příliš krátká, příliš rovná nebo příliš dlouhá.
Hrudník: Plochý hrudní koš, sudovitý, úzký a mělký hrudník.
Ocas: Příliš vysoko nebo příliš nízko nasazený.
Hrudní končetiny: Úzce postavené nebo křivé, strmé lopatky; chybějící nebo nedostatečné připojení v lokti; příliš dlouhé, krátké nebo strmé nadloktí; měkké nebo strmé nadprstí; rozevřené tlapy; příliš ploché nebo příliš klenuté prsty; zakrnělé prsty; světlé drápy.
Pánevní končetiny: Nedostatečně osvalené, úzce postavená hlezna, kravský, nebo sudovitý postoj; přeúhlené nebo málo zaúhlené klouby; paspárky.
Kůže: Vrásky na hlavě.
Vlastnosti srsti: Měkká, příliš krátká, nebo příliš dlouhá srst, vlnitá srst, chybějící podsada.
Barva: Špatné zbarvení, nezřetelně ohraničené a příliš rozšířené znaky.
Celkový vzhled: Opačný pohlavní výraz (typ feny u psa a naopak).
Chrup: Předkus, podkus, zkřížený skus; psi s chybějícími řezáky, špičáky, premoláry nebo moláry.
Oči: Entropium, ektropium, žluté a různobarevné oči.
Ocas: Zalomený, zatočený, nesený silně ke straně nebo ke hřbetní linii.
Osrstění: Vyloženě dlouhosrstá srst nebo zvířata se zvlněnou srstí.
Barva srsti: Psi s barvou neodpovídající standardu rottweilera – černá s hnědými znaky; bílé skvrny.
Chování: Bázlivá, plachá, zbabělá, bojící se výstřelu, zlostná, přehnaně nedůvěřivá, nervózní zvířata.
Pozn.: Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.
1: Typický, správný poměr | 5: Těžký, lymfatický | 9: Jemný |
2: Málo osvalený | 6: Příliš hrubý | 10: Neharmonická stavba těla |
3: Dlouhá stavba těla nad 15 % | 7: Vzhled opačného pohlaví | |
4: Příliš lehký, chrtovitý | 8: Netypický |
1: Malý pes 61–32 cm, fena 56–57 cm | 4: Zvlášť velký pes 67–68 cm, fena 62–63 cm |
2: Střední pes 63–64 cm, fena 58–59 cm | 5: Pod hranicí standardu |
3: Velký pes 65–66 cm, fena 60–61 cm | 6: Nad hranicí standardu |
1: Typická, standardní | 7: Úzká hlava | 11: Ploché čelo |
2: Vystupující týlní hrbol | 8: Lehká hlava | 12: Krátká čenichová partie |
3: Nerovný nosní hřbet | 9: Lymfatická hlava | 13: Klabonos |
5: Dlouhá tlama | 10: Nevýrazný stop | 14: Vrásky |
6: Špičatá tlama |
1: Plnochrupý | 3: Neúplný chrup | 5: Otočená osa zubu |
2: Více zubů | 4: Řezáky nejsou v řadě |
1: Nůžkový | 4: Deformovaná čelist | 6: Předkus |
2: Těsné nůžky | 5: Podkus | 7: Nedoléhající na jedné straně |
3: Klešťový |
1: Ucho standardní | 3: Dlouhé, těžké | 5: Špatně složené |
2: Nízko nasazené | 4: Odstávající | 6: Příliš vysoko nasazené |
1: Oči mandlového tvaru | 4: Příliš malé oči | 7: Entropium |
2: Kulaté | 5: Příliš velké oči | 8: Ektropium |
3: Vypouklé | 6: Nepřiléhající víčka | 9: Oko hluboko zasazené |
1a: Černohnědá | 2b: Středně hnědá | 4: Žluté oko |
1b: Kouřově hnědá | 3: Světle hnědá | 5: Různobarevné oči |
2a: Červenohnědá |
1: Standardní | 3: Volná kůže na hrdle | 5: Příliš dlouhý |
2: Málo osvalený | 4: Příliš krátký |
1: Prostorný, výrazné předhrudí | 3: Příliš hluboký | 5: Sudovitý |
2: Nevýrazné předhrudí | 4: Příliš mělký | 6: Úzký |
1: Pevný, rovný hřbet | 5: Pronesený hřbet | 9: Nízko nasazený ocas |
2: V pohybu volnější | 6: Klenutá bedra | 10: Dlouhá záď |
3: Spadající záď | 7: Krátká záď | 11: Dlouhá bedra |
4: Přestavěná záď | 8: Vysoko nasazený ocas |
1a: Standardní, výborně zaúhlené | 6: Úzce postavené |
1b: Standardní, velmi dobře zaúhlené | 7: Vbočené lokty |
2: Strmé úhlení (strmá lopatka) | 8: Vybočené lokty |
3: Rozevřené tlapky | 9: Krátké předloktí |
4: Měkké nadprstí | 10: Sudovitý postoj |
5: Vytočené tlapky | 11: Křivé končetiny |
1a: Standardní, výborně zaúhlené | 4: Vytočené tlapky |
1b: Standardní, velmi dobře zaúhlené | 5: Sudovitý postoj |
2: Slabě osvalené stehno | 6: Kravský postoj |
3: Rozevřené tlapky | 7: Strmé úhlení |
1: Černé pysky, čenich | 5: Proměnlivý nos, „Wechselnase“ |
2: Skvrnité pysky | 6: Částečná ztráta pigmentu na nose |
3: Světlé drápy | 7: Depigmentace třetího víčka |
4: Světlý čenich |
1: Středně dlouhá | 5: Chybějící podsada | 8: Hrubá srst |
2: Krátká | 6: Vlnitá srst | 9: Místy zvlněná |
3: Dlouhá | 7: Světlá podsada | 10: Vousatá tlama |
4: Měkká |
1: Syté, čisté, ostře ohraničené | 4: Světlé | 6: Zcela chybějící |
2: Syté, čisté, bez ostrého ohraničení | 5: Částečně chybějící | 7: Bílé skvrny |
3: Prokvetlé |
1: V přirozené délce | 4: Příliš vysoko nasazený | 7: Zalomený |
2: Kupírovaný | 5: Nesený silně ke straně | 8: Zatočený |
3: Příliš nízko nasazený | 6: Nesený silně ke hřbetní linii |
Hodnocení jednotlivých znaků indexem 1 se do svodového kódu nezapisují (index 1 je standardní, typický tedy správný).
Výjimkou je znak B, H, L, M a Z – tyto znaky musí být v kódu uvedeny vždy.
Vady vyřazující z chovu: jsou vyznačeny podtržením v bonitační tabulce
celkový vzhled: A7, A8
velikost: B5, B6
chrup: D3
skus: E4, E5, E6
oči: G7, G8
barva očí: H4, H5
pigment: T6, T7
srst: S3, S6
kryptorchid: P
ocas: Z5, Z6, Z7, Z8
Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba psů respektující především zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědil standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro plemeno typické. Z chovu se vylučují chovní jedinci, z nichž prokazatelně pocházejí potomci s hrubými dědičnými vadami exteriéru, povahy a jinými vadami, např. kryptorchismus, chudozubost, srdeční vady, oční vady, agresivita, bojácnost.
Chovat lze jen prostřednictvím RKČR, který je garantem za regulérnost chovu vůči ČMKU. RKČR poskytuje chovatelský servis nečlenům klubu za pětinásobek poplatku, kromě svodu dorostu, kde zůstává poplatek stejný jako u člena klubu. Před poskytnutím chovatelského servisu je nečlen povinen podepsat prohlášení, ve kterém se zavazuje dodržovat Normativy RKČR.
Podmínky chovu, držení a manipulace, které nejsou upraveny tímto zápisním řádem, musí být v souladu s předpisy FCI a závaznými právními předpisy, zejména zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Do chovu nejsou připuštěni zejména jedinci, kteří mají dědičně podmíněnou vadu, jež je z chovu vylučuje.
Jedinci, na nichž byl proveden zákrok k odstranění nebo zakrytí anatomické nebo exteriérové vady, která je dle standardu důvodem k vyloučení z chovu, jakož i jedinci v prokazatelně špatném zdravotním stavu a jedinci agresivní a bázliví, jsou z chovu vyloučeni.
Chovní psi a feny jsou jedinci, kteří mají platný průkaz původu vystavený nebo registrovaný plemennou knihou uznanou FCI a byli zařazeni do chovu po splnění podmínek stanovených tímto Zápisním řádem.
Podmínky pro zařazení do chovu určuje RKČR ve své pravomoci, přičemž dodržuje platný standard FCI:
a) Čistokrevnost osvědčená průkazem původu vydaným Plemennou knihou, uznanou FCI.
b) Účast na svodu dorostu ve věku min. 6 měsíců; neplatí u importovaných jedinců.
c) Dosažení stanovené věkové hranice.
d) Získání bonitačního kódu opravňujícího k zařazení do chovu.
e) Získání stanovených výstavních ocenění ve třídách nad 15 měsíců, přičemž se uznává nejvyšší ocenění. Výstavní ocenění může být získáno i na výstavách krajských a oblastních pořádaných v České republice.
f) Dosažení požadovaných zkoušek z výkonu.
g) Vyhodnocení DKK/DLK provedené nejdříve v 12 měsících věku, RTG provádějí odborná veterinární pracoviště v ČR a hodnocení provádí jeden, klubem pověřený, veterinární lékař. RKČR uznává výsledky RTG DKK a DLK vyhodnocené oficiálním posuzovatelem ADRK ,v případě různých výsledků se uznává ten, který si chovatel určí (přičemž RKČR eviduje výsledky oba)
h) Doklad o archivaci DNA u psů i fen rentgenovaných po 1. 1. 2009
ch) Přeregistrace psa plemennou knihou ČKS