Ginger Taffy
Rottweiler Kennel
Rottweiler Kennel
Úvodem
Před sto lety se spojili kynologové pěti evropských zemí a založili Mezinárodní kynologickou organizaci, v originále Fédération Cynologique Internationale – zkráceně FCI. Jejich cíl byl jasný – podporovat chov psů.
FCI sídlí v Belgii a jedná se o celosvětovou kynologickou organizaci. Založena byla 22. května 1911, mezi zakládajícími členy byly Německo, Rakousko, Belgie, Francie a Nizozemí. FCI si stanovila jako hlavní úlohu podporu kynologie a chovu psů, a to ve všech oblastech a potřebách. Činnost FCI přerušila první světová válka a organizace začala znovu fungovat až v roce 1921 – 10. dubna byly přijaty stanovy, a FCI tak získala i právní statut.
V současné době má FCI 68 členských a partnerských zemí, které vedou rodokmeny a školí rozhodčí. FCI garantuje dohled nad pravdivostí rodokmenů a ručí za kvalitu rozhodčích. Aktuálně je u FCI registrováno 341 různých psích ras, přičemž každá z nich je ve „vlastnictví“ určité země, označené za místo původu dotčené rasy. Standard plemene (popis ideálního představitele) vždy vzniká spoluprací speciální komise, složené z odborníků zmíněných pěti zakládajících členských zemí. Definované standardy jsou základem pro posuzování psů na výstavách v zemích zaštítěných FCI.
Hlavní cíl FCI
Tomu, kdo zná složitost a velikost struktury organizace, jako je FCI, nebude připadat divná skutečnost, že FCI má jen nepřímý vliv na chov psů v jednotlivých členských zemích.
V současné době je tak hlavním cílem FCI čistota chovu a snaha vymýtit množitele psů, kteří se vydávají za chovatele, ale ve skutečnosti hledí pouze na zisk a nedbají na zdraví a prospěch rasy. Jakkoli se to nemusí zdát, je toto úkol velmi těžký.
Jak hledí FCI k budoucnosti?
Před rokem byly předsednictvem FCI odsouhlaseny mezinárodní chovatelské strategie, podle nichž platí, že do chovu mají být připouštěni skutečně jen takoví psi, kteří svou tělesnou stavbou, zdravím i povahou odpovídají standardu plemene, definovanému FCI. Cílem je odchov zdravých psů, kteří mohou vést dlouhý a šťastný život. Prioritou je proto sledování dobrého stavu feny a jejího odchovu, přísná kontrola vrhu a do chovu připuštěných psů. Je velmi důležité, aby se chovatelé zodpovědně věnovali výběru psů vhodných ke spojení a nepodcenili žádný detail. Podle FCI je základem zdravého chovu erudovanost, zodpovědnost a spolupráce, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.
Struktura FCI
V čele FCI stojí prezident Hans Müller ze Švýcarska, zvolen byl již v roce 1983 na generálním shromáždění v Madridu. V roce 2009 byl v Bratislavě do funkce schválen stávající viceprezident, Christofer Habig z Německa. V předchozích letech působil jako prezident Německého kynologického svazu, jehož dalším předsedou je Peter Friedrich (kromě jiného rozhodčí poslušností na Grand Prix v Rottweilu :-).
Úryvek rozhovoru s Christoferem Habigem o FCI
(fotky a text v originále na www.fci.be; rozhovor vedla Gabriele Metz)
Jak vidíte budoucnost FCI?
Rozhodně pozitivně. Určitě i optimističtěji než před pár lety.
Proč? Mnoho lidí není takto optimistických.
Mohu vám jmenovat tři důvody. Zaprvé – pokud budeme na kynologii nahlížet úplně obecně, tak více a více lidí po celém světě vlastní psa a psi začínají být s lidskou společností propojeni stále výrazněji, a to v nejrůznějších funkcích a rolích. Zadruhé – široká veřejnost od majitelů psů očekává, že svůj koníček budou brát vážně a zodpovědně, vyvíjí na ně svým způsobem tlak v tomto ohledu, a ne vždy tomu tak bylo. A to je pro kynologii skvělé. Mottem FCI je „Kvalita, ne kvantita!“ A zatřetí – inteligentní lidé v našich klubech a organizacích jsou zajedno v tom, že nejvíc dosáhneme toho, když do kynologie začleníme pokrok. Řekl bych to i tak, že jsme chytří a v tom je náš potenciál – FCI se stane ještě silnějším globálním nástrojem, který bude užit pro dobro věci.
Má globalizace pomoci FCI k růstu?
Pokud budeme jednat moudře, tak ano. Ve světě kynologie znamená globalizace přístup k informacím pro více lidí, je to vlna názorů, idejí a zdrojů. Globalizace je pro společnost, jako je FCI, přínosem, neboť se stává tribunou pro lidi napříč zeměmi a kulturami. A toto je absolutně fascinující a neskutečně přínosné. Budoucnost FCI z tohoto pohledu přinese ještě více možností.
Vidíte globalizaci pouze pozitivně?
Mít světovou zastřešující organizaci, kde jdou milovníci psů společně jednou cestou, je skvělou pákou pro všechno to, co tito lidé sdílejí a s čím jsou konfrontováni. Daří se tomu tak v zemích, kde mohou být chovatelé součástí této globalizace, výměny názorů. Byrokracie a mocenské překážky by měly zůstat stranou. No a potom další věc – panovaly obavy z toho, že se celosvětově rozšíří už tak populární plemena, jako je třeba německý ovčák, ale nestalo se, a díky globalizaci naopak lidé znají málo četná plemena, jejichž obliba stoupá – to je ohromující a povzbuzující.
Měla by FCI využít globalizaci jako nástroj k dosažení větší uniformity?
Lidé se toho někdy obávají, ale já si to nemyslím, není to určitě idea FCI. A určitě to není ani idea, kterou bych podporoval. Musíme se opravdu snažit, abychom dosáhli kvality v chovu napříč členskými zeměmi. Jde například o výchovu k etice či zvyšování kvality rozhodčích.
Jak pohlížíte na média a jejich roli v dnešní společnosti?
Žijeme v „empatické civilizaci“, jak napsal Jeremy Rifkin ve své široce diskutované knize. Lidé stále více dbají na neférové, nebezpečné a nezdravé věci, ať už se jedná o zvířata nebo o společnost. A média dokážou toto vše spustit, jak všichni dobře víme, i když často pro svůj komerční zisk. Ale to by nás nemělo znepokojovat – pro nás coby odborníky na kynologii to má přínos. Copak bychom měli odmítnout všechno to, čemu jsme doposud věřili? Domnívám se, že ne, protože jinak bychom znevážili všechno to, čeho jsme v minulosti dosáhli. Ale pokud se v nějaké zemi děje něco špatného, je potřeba na to upozornit a zasáhnout včas, aby nebyla zničena veškerá práce, kterou máme za sebou od dob Adama a Evy. Nemůžeme dovolit – ani médiím, ani politikům – aby se domnívali, že se starají o naši věc lépe než my.
Nemyslíte si, že veřejné debaty o chovu psů jsou často nefér?
Ano, samozřejmě se to stává. Ale často se tak jen ukáže, že jsme někde pochybili, že jsme neudělali dobře svůj „domácí úkol“. Ale pro příklad si vezměte třeba anglického buldoka – toto plemeno nebylo nikdy tak zdravé, jako je nyní.
Co se tedy podle Vašich zkušeností osvědčilo, a co ne, když byla potřeba provést změnu v chovech?
Nevěřím žádným násilným programům, v demokraticky fungujících klubech stejně neprojdou. Neměli bychom ale nikdy dovolit, aby byli kvalitní chovatelé házeni do jednoho pytle s množiteli. Pokud ale dáte peníze takovému chovateli, je to vaše zodpovědnost. Kluby by měly mít takové uznání a důvěru, kterou si zaslouží, oni jsou experti, jim bychom měli důvěřovat. FCI je zde od toho, aby klubům pomáhala, školila dostatek kvalitních rozhodčích a poskytovala jim co možná nejvyšší kvalifikaci na základě mezinárodní spolupráce.
12. prosince 2011 se bude v Bruselu konat Světová výstava šampionů!!!
 |  |  |  |
| Christofer Habig, viceprezident FCI | Hans Müller, prezident FCI, Peter Friedrich, předseda NKS | Účastníci generálního shromáždění 2011 v Bratislavě | FCI Magazine 1/2010 |
