Ginger Taffy
Rottweiler Kennel

Svod a bonitace, Štěpánov, 2. 10. 2011

Abychom v říjnu neměli málo akcí, konala se hned druhý den po MR bonitace. Úplně ráda jsem tomu nebyla, protože na MR jsem nechtěla chybět, a na bonitaci jsem se rozhodla jet s oběma holčičkami. Z Probluze jsem domů přijela pozdě večer, nachystala auto na druhý den a ve tři hodiny ráno vyrazila i s holkami pro Hanku a hurá směr Olomouc.

Povahu posuzoval pan Jiří Vychodil a exteriér pan Zdeněk Kliment. Figuroval Michal Vidlař. Za organizaci patří uznání Radce Flášarové a poděkování celému týmu za skvělé zázemí a pohodu, která zde panovala.

Několik lidí se mne v sobotu ptalo, proč jedu bonitovat na Moravu, když mám Rychety za rohem – jednak se považuji za Moravanku, i když vlastně Vysočina není žádná Morava :-), ale od začátku jsem říkala, že jednou pojedu bonitovat určitě na Moravu, mám ji prostě v srdci, cítím se tam víc doma. Navíc v termínu „české“ bonitace bylo mistrovství republiky belgických ovčáků, kde startovala moje kamarádka Evička Poljaková, a tak jsem ji musela jet podpořit, nemohla bych na této akci chybět. Vysvětluji zde vše proto, neboť si jistě někdo řekne, že jsem jela na Moravu, protože jsou tam rozhodčí mírnější apod. Viděla jsem pouze na jaře na bonitaci v Rychetách, ve Štěpánově jsem nebyla nikdy, tak jsem opravdu neměla s čím srovnávat. A po nedělní zkušenosti mohu odpřísáhnout, že žádné úlevy a mhouření oka se nekonalo, rozhodčí byli podle mne hodně přísní, žádné rozdávání pětek a šestek nebylo.

To, co se mi ve Štěpánově moc líbí, je atmosféra. Jedná se o starý cvičák, úplně obklopený vzrostlými lipami, které i za horka, jež v neděli panovalo, poskytují příjemný stín a útočiště před sluníčkem. Přihlížející lidé byli tak nějak nerušivě rozptýleni po obvodu cvičiště, nikde se netvořily mačkanice a větší houfy lidí, bylo to hrozně příjemné, prostě jedna taková pěkná neděle. A v tomto vidím hlavní rozdíl mezi Prahou – zde mi to přišlo dost neosobní a cizí, přestože na Rychety sem tam jezdím na nějakou akci. Ve Štěpánově se vše nese v pohodě a v takové domácí přátelské atmosféře.

Pokud by mi někdo vytkl, že píšu ovlivněna tím, že jsem ve Štěpánově bonitovala, tak to není pravda, protože jsme dopadly hůř, než jsem si představovala a než jaká je skutečnost (ale to řekne každý, já vím) – myslím, že jsme přetrénovaly a Taffy, protože mi v pátek před bonitací začala hárat, už byla zase „mňau“, zájem už někde u štěňat, kočička moje. Nicméně jsem spokojená, že máme vše za sebou, Gin je úžasný pracovní pes, na bonitaci šla jako jedna z nejmladších a potřebuje propracovat techniku. Taffy je canisterapeut, úžasný společník, klidný a vyrovnaný pes, milující lidi, děti i ostatní zvířata. Trápilo by mne, kdyby dostala sníženou známku za agresivitu, ale známka za klidnou povahu mne mrzela jen chvíli – štěňátka s ní určitě zkusím, máme vybraného skvělého pracovního, a zároveň exteriérového psa, majitelé štěňátek (pokud se vše povede) budou informováni o tom, že nemají psa z pracovní linie (ale uvidíme, jak se spojení povede a co z toho vznikne ;-), ale že budou mít oddaného společníka k dětem a do rodiny vůbec. Myslím, že v dnešní době, kdy jsou média plná útoků psa na člověka, je právě tato povaha nesmírně důležitá.

Co mne trochu mrzelo na bonitaci, tak takové nějaké opomíjení exteriéru. Po ukončení akce pan rozhodčí Vychodil všem vysvětlil povahové kódy a zdůvodnil, proč ten který pejsek dostal jakou známku. Pan rozhodčí Kliment k exteriéru psů neřekl vůbec nic, což mi přijde škoda (a nekomentoval ani posuzování přímo při bonitaci, až v posudku jsem se například dočetla, že mají moje fenky nevýrazné předhrudí, s čímž bych úplně nesouhlasila, ale co se dá dělat...) – nemyslím si, že by se plemeno mělo zužovat pouze na to, jak pes kouše. Ano, rottweiler je pracant, ale mělo by se dbát i o předávání typických exteriérových znaků, i v této oblasti se plemeno vyvíjí, jak je vidět na výstavách (a srovnejte si třeba fotky psů před deseti, dvaceti lety – je zde určitě dost velký rozdíl). Přijde mi nefér, že pes má třeba skvělou povahu 5/6, takže jakoby úplně super, ale že má například hodně slabou hlavu, je nohatý, ocas stočený nad tělo, to už nikoho nezajímá. Ano, exteriér je zachycen v bonitačním kódu, ale povědomí masové veřejnosti (a to myslím tu zasvěcenou .-) je takové, že když, tak se zajímá o číslo povahy, ostatní už je jedno. To je jen taková má drobnost, nad kterou se zamýšlím, ve skutečnosti se domnívám, že pokud chovatel nemá to štěstí, že by se mu o štěňátka hlásili již zkušení lidé, co plemeno znají, tak ostatní se kouknou možná maximálně na výsledky výstav a zkoušky, a bonitaci vůbec neřeší. Nemyslím si, že je to dobře, ale je to tak.

Když jsem si pořizovala Taffynku, vůbec jsem netušila nic o sportovní kynologii, o práci se psem a o všem, co mne čeká, abych mohla mít chovného psa. Ani u jedné z holčiček jsem nesledovala pracovní povahu, šla jsem po exteriéru a úspěších na výstavách. Můžu být tedy ráda, že alespoň v Gin mám pracanta, Taffy má jiné přednosti, které doufám, že se ještě ukážou :-) V každém případě jsem ráda, že mám bonitace za sebou, uteklo to sice rychle, ale nechtěla bych to vrátit – teď můžeme jít zase dál, soustředit se na to, co je pro nás důležité a v tom se pokusit něco dokázat :-)

Moc na tomto místě děkuji Hance www.hargulak.com za pomoc s výcvikem holčiček, za pomoc na všech akcích a za přátelskou podporu, ať jsem ve stresu či protivná ;-) Děkuji za fotky samozřejmě! Zdravím tímto také Bátrlovi, kteří mi byli na bonitaci milou oporou, zdravím Janu www.oddivokesvitavy.webnode.cz, Lidušku Fialovou www.rottweiler.cz i Gabču Mikeskovou www.bohemia-colbri.cz – díky těmto všem lidem i ostatním jsme neděli zvládly v klidu a míru :-) Za držení pěstí děkuju Janičce Neradové s Amynkou, Evičce Poljakové s Cleou, Kačce Hájkové www.zbenateckehodvora.cz a Míše Martinů www.tajpan.eu :-).

Pokud pojedu v budoucnu někam bonitovat, bude to určitě opět na Moravu. Mějte se všichni krásně! D :-)

Přidat příspěvek

Vaše jméno:
www:
E-mail:
Fotka:
Text:
Antispam:	zadejte slovně součet čísel čtyři a tři (např.: sedm)